Rickettsiózy
Z WikiSkript
(přesměrováno z Skvrnitý tyfus)
Rickettsiózy jsou onemocnění způsobené bakteriemi rodu Rickettsia.
Skvrnitý tyfus (typhus exanthemicus)[upravit | editovat zdroj]
- původce: Rickettsia prowazeki (popsal ji prof. Prowazek, rodák z Čech)
- projevy: vysoké horečky, bolesti hlavy a makulopapulózní exantém
- probíhá-li opakovaně, je mírnější – Brill-Zinserova nemoc
- zdroj: krev nemocného
- přenos: vší šatní, která kouše a svědí; rickettsie jsou v trusu, proniknou kousnutím nebo přes exkoriace; lze se nakazit i vdechnutím prachu s tímto trusem
- inkubační doba: 10–14 dní
Patogeneze[upravit | editovat zdroj]
- množí se v endotelu, který pak proliferuje a nastává tvorba mikrotrombů
- perivaskulárně – infiltrace neutrofily, makrofágy a lymfocyty (skvrnivkový uzlík)
- napadá hlavně CNS, myokard a kůži
Klinický obraz[upravit | editovat zdroj]
- náhlá horečka a třesavka, prudké bolesti hlavy
- tachykardie, hypotenze, nedoslýchavost, světloplachost a suchý kašel
- faryngitida a meningeální dráždění
- 4.–7. den se objevuje exantém, který může vymizet, ale častěji hemoragizuje a vznikají tak tmavohnědé pupeny (první na hrudníku, vynechává obličej, dlaně a plosky)
- po objevení vyrážky nastává zhoršování – stupor, deliria (utíká z lůžka), inkontinence moči a stolice
- 9.–19. den může končit smrtí, jinak do 14 dní se stav upraví
- KO: leukopenie, aneozinofilie
Komplikace[upravit | editovat zdroj]
- bronchopneumonie, otitis media, hnisavá parotitis, furunkulóza, trombóza
Diagnóza[upravit | editovat zdroj]
- epidemiologická situace + klinický obraz + Ig
- po infekci zůstává imunita, ale často perzistuje infekce latentně v člověku a později při oslabení se projeví jako Brill-Zinserova nemoc
Prognóza[upravit | editovat zdroj]
- před érou ATB činila úmrtnost 20–40 % (vysoká úmrtnost byla např. po vypuknutí epidemie v koncentračním táboře Terezín[1]), při včasném podání ATB se radikálně snížila na 1 %
- vyléčená nezanechává následky, u dětí je průběh mírnější
Terapie[upravit | editovat zdroj]
Skvrnivka krysí (endemický tyfus)[upravit | editovat zdroj]
- původce: Rickettsia typhi
- rezervoár: potkani
- přenos: blechou
- nemoc lidí zaměstnaných ve skladištích a přístavech
Klinický průběh[upravit | editovat zdroj]
- jako mírnější skvrnitý tyfus, komplikace vzácně
Horečka Skalistých hor (Rocky mountain spotted fever)[upravit | editovat zdroj]
- původce: Rickettsia rickettsii
- rezervoár: obratlovci
- přenašeč: klíště
- 4–8 dní od přisátí klíštěte jsou patrné celkové příznaky, makulopapulózní eflorescence na zápěstích
- těžký průběh, postižení cévního systému, letalita 5 %
Africká klíšťová horečka[upravit | editovat zdroj]
- v oblasti Středozemí
- původce: Rickettsia conori
- přenos: klíšťaty parazitujícími na psech (často černá skvrna v místě přisátí klíštěte)
Rickettsiové neštovice[upravit | editovat zdroj]
- původce: Rickettsia akari
- přenos: roztoči
- zdroj: hlodavci
- celkové příznaky s makulopapulózním exantémem
Horečka Q[upravit | editovat zdroj]
- původce: Coxiella burnetii (původní název Rickettsia burneti); když byla objevena, nebyl znám její původce, proto Q (query = otazník)
- akutní horečnaté onemocnění, prudký začátek, bolesti hlavy, atypická pneumonie
- zdroj: hlodavci, ptáci
- přenos: klíšťata, na jiné zvíře (ovce, kozy); nemocná zvířata mají rickettsie v mléce, moči, v sekretu dýchacích cest; přenos na člověka se děje buď přímým kontaktem se zvířaty nebo při zpracování produktů z nakažených zvířat
Klinický obraz[upravit | editovat zdroj]
- náhlý začátek s horečkou, bolesti hlavy
- pátý den: suchý kašel, bolesti na hrudi, fyzikální nález většinou chudý; na rtg patrná atypická pneumonie perihilózně (u starších může připomínat i karcinom)
Podrobnější informace naleznete na stránce Q horečka.
Souhrnné video[upravit | editovat zdroj]
Odkazy[upravit | editovat zdroj]
Související články[upravit | editovat zdroj]
Reference[upravit | editovat zdroj]
- ↑ ČESKÁ TELEVIZE,. V Terezíně se umíralo i po osvobození – nacisty vystřídal tyfus [online]. [cit. 2018-03-13]. <https://ct24.ceskatelevize.cz/domaci/1526936-v-terezine-se-umiralo-i-po-osvobozeni-nacisty-vystridal-tyfus>.
Zdroj[upravit | editovat zdroj]
- BENEŠ, Jiří. Studijní materiály [online]. [cit. 2009]. <http://jirben.wz.cz>.
Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]
- HAVLÍK, Jiří, et al. Infektologie. 2. vydání. Praha : Avicenum, 1990. 393 s. ISBN 80-201-0062-8.
- LOBOVSKÁ, Alena. Infekční nemoci. 1. vydání. Praha : Karolinum, 2001. 263 s. ISBN 80-246-0116-8.