Vibrio
| Vibrio spp. | |
| Vibrionaceae | |
| Vibrio | |
 Vibrio cholerae v elektronovém mikroskopu | |
| Morfologie | G− tyčinky |
|---|---|
| Vztah ke kyslíku | fakultativně anaerobní |
| Antigeny | tělový antigen O, bičíkový antigen H |
| Zdroj | člověk, zvíře |
| Přenos | feko-orální, konzumace kontaminovaných potravin |
| Inkubační doba | 12–72 hodin [1] |
| Onemocnění | cholera (Vibrio cholerae), průjmová onemocnění |
| Diagnostika | kultivace stolice, aglutinace s cholerovým antiO1 sérem (Vibrio cholerae), ostatní Vibria biochemicky a sérologicky |
| Terapie | rehydratace, tetracykliny, co-trimoxazol, fluorochinolony (ATB pro zkrácení doby vylučování bakterií u léčby cholery) [1] |
| Očkování | perorální nebo intramuskulární vakcína (krátká doba ochrany) [1] |
| MeSH ID | D014733 |
Rod Vibrio patří do čeledi Vibrionaceae, kam patří rody Vibrio a Photobacterium.[2] Jsou to fakultativně anaerobní gramnegativní zakřivené tyčinky patřící mezi nesporulující bakterie. Od čeledi Enterobacteriaceae se liší polárním umístěním bičíků a positivní oxidázovou reakcí.[2]
Základní charakteristika
Všechny druhy jsou pohyblivé a k pohybu používají bičík (flagellum). Díky svému rychlému pohybu dostal tento rod jméno Vibrio. Mají fermentativní a respiratorní metabolismus. Některé druhy, například Vibrio fischeri, jsou díky enzymu luciferáze schopné bioluminiscence, způsobují tzv. světélkování moře. Žijí převážně v tropických a subtropických oblastech, buď volně ve slané vodě, ale můžeme je najít i ve sladkých vodách, nebo v soužití s mořskými živočichy, kde figurují jako symbionti, ale i jako paraziti. Nejčastěji se nacházejí v přístavech. Vibria jsou také často lidskými patogeny. Mezi ně patří například V. cholerae, V. parahaemolyticus a V. vulnificus. K nákaze dochází většinou po pozření nedovařených mořských plodů, zejména ústřic, nebo po požití kontaminované vody, což může vyústit v gastroenteritidy nebo celkové sepse. Přenos je možný také z člověka na člověka fekálně-orální cestou. Volně žijící patogenní vibria se mohou dostat do otevřených ran a vyvolat tak zánětlivou reakci.
Vibrio cholerae
Vibrio cholerae je nejvýznamnějším druhem rodu Vibrio. Druh V. cholerae rozdělujeme na dvě skupiny. Sérotypy O1 a O139 patří do první skupiny, produkují choleratoxin a způsobují choleru. Ze skupiny V. cholerae O1 vydělujeme ještě kmen El Tor. Do druhé skupiny řadíme všechny ostatní kmeny a nazýváme je non-O1/non-O139 sérotypy. Některé z nich také produkují toxiny a ojediněle způsobují průjmovitá onemocnění.
Podrobnější informace naleznete na stránce Cholera.Necholerová vibria
Vibrio parahaemolyticus
Je to halofilní (potřebuje ke svému růstu minimální obsah chloridu sodného) invazivní mikrob, produkuje endotoxin. Vyskytuje se v oblastech Tichého a Atlantského oceánu, pro které jsou tyto infekce typické. Zdrojem nákazy jsou pokrmy z mořských živočichů, infekční dávka je však dost vysoká. Charakteristické jsou vodnaté průjmy a křečovité bolesti břicha.
Vibrio vulnificus
Se nachází taktéž v mořské vodě a může kontaminovat povrchové rány. Stejná infekce vzniká po snědení mořských živočichů u cirhotiků.
Vibrio alginolyticus
Může vyvolat mesotitidu anebo záněty zvukovodu.
Odkazy
Související články
- Gramovo barvení
- Cholera
- Infekce tzv. necholerovými vibrii
- Průjmová onemocnění: Virové gastroenteritidy ▪ Bakteriální gastroenteritidy ▪ Gastrointestinální parazitózy ▪ Enterotoxikózy ▪ Průjmy vyvolané léky ▪ Diferenciální diagnostika průjmových onemocnění ▪ Terapie průjmových onemocnění
Reference
Použitá literatura
- MURRAY, Patrick R a Ken S ROSENTHAL. Medical microbiology. 6. vydání. Philadelphia : Mosby, 2009. s. 317-320. ISBN 978-0-323-05470-6.
- PRESCOTT, Lansing M a John P HARLEY. Microbiology. 3. vydání. Dubuque : Wm. C. Brown, cop. 1996. s. 427-429. ISBN 0-697-21863-5.
