Salmonella

Salmonella spp.
Enterobacteriaceae
Salmonella
Morfologie	G− tyčinka
Vztah ke kyslíku	fakultativně anaerobní
Kultivace	krevní agar, laktózové agary
Zdroj	člověk, zvíře
Přenos	alimentární cestou, feko-orálně
Onemocnění	břišní tyfus, salmonelózy
MeSH ID	D012475

Salmonella je rod gramnegativních bakterií z čeledě Enterobacteriaceae. Jedná se o fakultativně anaerobní tyčinky. Donedávna byly sérotypy salmonel považovány za různé samostatné druhy. Genetickou analýzou bylo zjištěno, že se jedná o jeden druh označený jako Salmonella enterica rozdělený na sedm poddruhů. Pro člověka jsou patogenní druhy zařazené do subspecies „enterica“. Salmonella enterica subsp. enterica zahrnuje několik sérotypů s několika významnými lidskými patogeny – Salmonella Typhi, Salmonella Paratyphi, Salmonella Typhimurium, Salmonella Enteritidis, Salmonella Infantis.

Salmonella Typhi

• Výhradně antropopatogenní;
• poměrně odolná vůči vyschnutí, snáší teploty pod bodem mrazu a přežívá v pitné vodě a mléku;
• ničí ji běžné dezinfekční prostředky a teplota nad 60 °C;
• fermentuje glukózu, manitol a sorbitol;
• laktóza a sacharóza negativní;
• tvoří H₂S.

Kultivace

• Roste na běžných kultivačních půdách, pro identifikaci se používají selektivní a selektivně diagnostické půdy (Endova půda, DC agar, SS agar aj.).
• Na laktózových agarech roste ve formě bezbarvých kolonií.
• Na selektivním Wilsonově-Blairově bismut-sulfitovém agaru vyrůstají černé kolonie s bismutovým zrcátkem.

Antigenní struktura

• O-antigen typu 9 a 12;
• bičíkový H-antigen d typu;
• povrchové antigeny Vi.
• Ag zápis Salmonella typhi 9,12,Vi:d

Břišní tyfus

 Podrobnější informace naleznete na stránce Břišní tyfus.

• Inkubační doba břišního tyfu je asi 7–14 dní;
• septické onemocnění;
• vstupní brána: sliznice GITu;
• nosičství: dlouhodobé (i celoživotní) – žlučník a žlučové cesty.

Inkubační doba trvá zhruba 14 dní, dochází k pomnožení v makrofázích Peyerových plaků, poté se bakterie dostávají do lymfatické uzliny, kde se dále množí. Odsud se dostávají do oběhu, nastává septický stav charakteristický hyperpyrexií, bolestmi hlavy, poruchami vědomí a červenými skvrnami na kůži. Akutní fáze trvá několik týdnů.

Bezpříznakové nosičství

Onemocnění se nemusí projevit, bakterie se usídlí ve žlučníku, odkud se dostávají do stolice a může dojít k infikování dalších osob.

Klinické příznaky

• Septické teploty, bolesti hlavy, nechutenství, růžové skvrny na kůži, průjmy, perforace střev.

Epidemiologie

• Zdrojem je výhradně člověk, symptomatický nebo bacilonosič;
  
• kontaminovaná voda, půda, odpad, potraviny;
• země s nízkým hygienickým standardem.
  

Nákaza je možná přenosem z infikovaného člověka (nemocný vylučuje bakterie močí, popřípadě i stolicí), alimentární cestou (kontaminovaná voda).

Imunita

• Imunita buněčného typu je po překonaní choroby solidní a dlouhodobá.

Laboratorní diagnostika

• Izolace bakterií z krve, moči, výjimečně ze stolice;
• Widalova reakce – stanovení protilátek proti O, H a Vi antigenům z krve.

Terapie

• ATB – používají se fluorochinolony, ampicilin, chloramfenikol (v komplikovaných případech) .
• U bacilonosičství je ATB terapie často neúčinná, přistupuje se k cholecystektomii.

Prevence je možná aplikací vakcíny s deficientními mutanty salmonel. Doporučuje se při návštěvě zemí s nízkým hygienickým standardem. Vakcína začíná působit až po 2 týdnech, účinná je asi 3 roky.

• Salmonella enteritidis-DC.JPG

  Kultivace Salmonella Enteritidis na DC
• Salmonella enteritidis-Endo.JPG

  Kultivace Salmonella Enteritidis na Endově půdě
• Salmonella enteritidis-krevni agar.JPG

  Kultivace Salmonella Enteritidis na krevním agaru

Salmonella Paratyphi B

• Jako jediná z paratyfových salmonel se vyskytuje na našem území.

Klinický obraz

• Dá se říct, že je to mírnější forma břišního tyfu.

Laboratorní diagnostika a léčba

• Stejná jako u břišního tyfu.

Ostatní salmonelly

• Většinu salmonelóz způsobují zooantropopatogenní sérotypy salmonel, které se primárně vyskytují u zvířat.
• Alimentární nákaza lidí se děje prostřednictvím nedostatečně tepelně upravených potravin nebo vaječných výrobků − majonézy, krémy, pomazánky, zmrzlina.

Salmonella Typhimurium a Salmonella Enteritidis

• Nejčastější původce explozivních infekcí epidemicky napadajících lidi, které spojuje společné stravování.

Patogenita

• Určité složky O-antigenu blokují fagocytózu nebo brání aktivaci komplementu alternativní cestou.
• Některé kmeny produkují cytotoxiny poškozující buňky epitelu nebo někdy i enterotoxin.

Klinický obraz

• Nejznámější forma je gastroenteritida – "salmonelóza" – nevolnosti, zvracení, bolesti břicha, horečka.
• Onemocnění ustupuje za 1−3 dny, ale vylučování salmonel přetrvává i týdny.
• Metastatické hnisavé formy – v kostech, na meningách v kloubech −vyvolávají určité sérotypy: S. Cholereasuis, S. Dublin, S. Panama.

Laboratorní diagnostika

• Ke kultivaci se odesílá stolice, příp. podezřelá potravina;
• při metastatické formě: krev, hnis, likvor...

Léčba

• Nutné zjištění citlivosti na ATB při léčení extraintestinální formy;
• při gastroenteritidě podáváme antiseptika a hydratujeme.

Odkazy

Související články

• Salmonelová enteritida
• Břišní tyfus
• Repetitorium mikrobiologie

Použitá literatura

• HORÁČEK, Jiří. Základy lékařské mikrobiologie. 1. vydání. Praha : Nakladatelství Karolinum, 2000. sv. 1. ISBN 80-246-0006-4.

• BEDNÁŘ, Marek, Andrej SOUČEK a Věra FRAŇKOVÁ, et al. Lékařská mikrobiologie : Bakteriologie, virologie, parazitologie. 1. vydání. Praha : Marvil, 1999. 558 s. ISBN 8023802976.

• JULÁK, Jaroslav. Úvod do lékařské bakteriologie. 1. vydání. Praha : Karolinum, 2006. ISBN 80-246-1270-4.