Shigella
Z WikiSkript
(přesměrováno z Shigella dysenteriae)
| Shigella | |
| Enterobacteriacae | |
| Shigella | |
 Shigella – Gramovo barvení. | |
| Morfologie | G− tyčinka |
|---|---|
| Vztah ke kyslíku | fakultativně anaerobní |
| Kultivace | krevní agar, laktózové agary |
| Antigeny | 38 antigenních struktur |
| Faktory virulence | Shiga toxin |
| Zdroj | člověk – výlučně lidský patogen |
| Přenos | alimentární cestou, fekálně-orální |
| Inkubační doba | 1–4 dny |
| Onemocnění | bakteriální dysenterie, shigellosis |
| Diagnostika | kultivace stolice |
| Terapie | dieta, antiseptika, atb (kotrimoxazol, azitromycin, ciprofloxacin) |
| MeSH ID | D012760 |
Shigely se dělí do 4 podskupin:
- A s poddruhem S. dysenteriae,
- B – S. flexneri,
- C – S. boydii,
- D – S. sonnei.
Jsou ze všech enterobakterií nejméně chemicky aktivní.
Antigenní struktura[upravit | editovat zdroj]
Výše uvedené 4 druhy možno diferencovat na 38 různých antigenních struktur (kromě S. sonnei, která se vyskytuje pouze v jednom sérotypu).
Patogenita[upravit | editovat zdroj]
- Brána vstupu: dutina ústní.
- Pomnožení v tenkém střevu.
- Přechod do tlustého střeva a epitelií, které destruují. Průnik Shigel do buněk epitelu je kódovaný velkým plazmidem, který byl nalezený i u enteroinvazivních E. coli. Plazmid kóduje strukturu vnějších membránových proteinů, které mikroorganismu umožní vázat se na mikroklky a zahájit mikrobem indukovanou fagocytózu.
- Virulentní typ S. dysenteriae tvoří Shiga toxin, který způsobuje paralýzu malých zvířat. Zasahuje do proteosyntézy citlivých buněk a usmrcuje je.
Epidemiologie[upravit | editovat zdroj]
- Nejčastěji postižené jsou děti od 6 měsíců do 10 let.[1]
- Dospělí onemocní nejčastěji v důsledku kontaktu s nemocnými dětmi.
- Epidemie postihují zařízení, kde se těžko udržují hygienické standardy.
- Rychlé šíření způsobuje vysoká infekčnost zárodků a fakt, že chorobu může vyvolat méně než 200 bakterií.[2]
- Současný pandemický kmen – rezistentní vůči sulfonamidům, tetracyklinům, chloramfenikolu, ampicilinu a trimetoprimu – velmi málo možností léčby.
Klinický obraz[upravit | editovat zdroj]
- Inkubační doba je 1–4 dny.[2]
- Klinické příznaky bacilární dyzentérie: teplota, bolestivé nutkání na stolici, vysoká frekvence stolic s hlenem a krví. Infekce trvá 2–3 dny.[2]
Podrobnější informace naleznete na stránce Shigelóza.- Kultivace
Kultivace Shigella flexneri na deoxycholát-citrátovém agaru 
Shigella flexneri – Krevní agar 
Kultivace Shigella flexneri na Endově půdě
Laboratorní diagnostika[upravit | editovat zdroj]
- Kultivace vzorků stolice na Endově agaru nebo DC agaru. Dále je možné použít chromogenní agary nebo XLD (xylose-lysine-deoxycholát) agar, na kterých zjišťujeme kvašení laktózy a tvorbu H2S.
- Sérotypizace podezřelých kmenů.
Léčba[upravit | editovat zdroj]
- U nekomplikovaného průběhu léčba symptomatická (dodržování diety a střevní antiseptika).
- Použití ATB je nevyhnutelné jen u malých dětí a starších lidí. ATB zabrání šíření do hlubších vrstev sliznice.
Prevence[upravit | editovat zdroj]
- Dodržování hygieny a mytí rukou.
Odkazy[upravit | editovat zdroj]
Související články[upravit | editovat zdroj]
- Shigelóza
- střevní infekční choroby: Cholera ▪ Břišní tyfus ▪ Paratyfus ▪ Salmonelová enteritis ▪ Campylobacterová enteritis ▪ Kryptosporidióza ▪ Rotavirová enteritida ▪ Adenovirová enteritida
Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]
- HORÁČEK, Jiří. Základy lékařské mikrobiologie. 1. vydání. Praha : Nakladatelství Karolinum, 2000. sv. 1. ISBN 80-246-0006-4..
- GOERING, Richard V a Hazel M DOCKRELL. Mimsova lékařská mikrobiologie. 5. vydání. Praha : Triton, 2016. 568 s. ISBN 978-80-7387-928-0.
Reference[upravit | editovat zdroj]
- ↑ BENEŠ, Jiří. Infekční lékařství. 1.vydání vydání. Galén, 2009. 651 s. s. 234–235. ISBN 978-80-7262-644-1.
- ↑ a b c GOERING, Richard V a Hazel M DOCKRELL. Mimsova lékařská mikrobiologie. 5. vydání. Praha : Triton, 2016. 568 s. s. 283. ISBN 978-80-7387-928-0.
