Clostridium perfringens
| Clostridium perfringens | |
| Clostridiaceae | |
| Clostridium | |
 Kolonie Clostridium perfringens | |
| Morfologie | Grampozitivní tyčky, sporulující |
|---|---|
| Vztah ke kyslíku | aerotolerantní |
| Kultivace | krevní agar, žloutkový agar |
| Faktory virulence | toxin α, termolabilní toxin (typy A, B, D) |
| Přenos | alimentární cestou |
| Výskyt | půda, odpad, kontaminované potraviny, střevní trakt býložravců a masožravců |
| Inkubační doba | 8–14 hodin |
| Onemocnění | plynatá sněť, celulitis, kolika, vodnatý průjem, enteritida, enterotoxikémie, infekce měkkých tkání, ranná infekce |
| Diagnostika | klinický obraz, mikroskopický nález klostridií |
| Terapie | krystalický penicilin s klindamycinem, chloramfenikol, imipenem, metronidazol s klindamycinem, chirurgický zákrok [1] |
| MeSH ID | D003016 |
Clostridium perfringens je grampozitivní, sporulující, aerotolerantní bakterie.
Morfologie a výskyt[upravit | editovat zdroj]
Vegetativní buňka má tvar tyčky, jejíž tloušťka je přes 1μm a délka se pohybuje od 2 do 10 μm. Spory jsou oválné, termorezistentní, paracentrální, vyskytují se běžně v našem životním prostředí, např. v půdě, odpadu a snadno kontaminují potraviny (zejména maso). Sporulace probíhá ve střevě, nikdy v napadené tkáni. Clostridium perfringens produkuje mnoho biologicky aktivních látek včetně toxinů a enterotoxinu. Dle typu produkovaného toxinu se dělí na pět skupin (A–E). Clostridium perfringens je součástí normální střevní mikroflóry lidí i zvířat.
Toxiny[upravit | editovat zdroj]
Všechny typy Clostridium perfringens produkují toxin α (fosfolipáza C, lecithináza), který má letální a nekrotizující účinky. Mezi další účinky toxinů patří:
- cytotoxicita
- lýza buněčných membrán a hemolýza
- zvýšení permeability kapilár
- snížení krevního tlaku
- poškození enterocytů a leukocytů, dále srdce, ledvin a cév
Typy A, B, D tvoří v potravinách termolabilní enterotoxin, jehož spory jsou termorezistentní a mohou přežít dokonce i var.
Patogeneze[upravit | editovat zdroj]
Clostridium perfringens patří mezi nejběžnější lidské patogeny. Přítomnost v lidském organismu může způsobovat histotoxické infekce, plynaté gangrény, celulitis. Nejčastěji je však Clostridium perfringens původcem střevních onemocnění (koliky, vodnatých průjmů, enteritidy, enterotoxikémie). U kolik a vodnatých průjmů je inkubační doba 8–14 hodin po konzumaci kontaminovaného jídla, symptomy (průjem, křeče, bolesti břicha) přetrvávají asi 24 hodin. Nausea, horečka a zvracení jsou přítomny minimálně.
Kultivace a biochemie[upravit | editovat zdroj]
Vzhledem k tomu, že Clostridium perfringens patří k aerotolerantním bakteriím, je její kultivace relativně snadná. Díky řadě sacharolytických a proteolytických enzymů hydrolyzuje želatinu. Typ A tvoří dvojitou zónu hemolýzy, přičemž ta vnější (s neúplnou hemolýzou) je dána působením fosfolipázy C (toxin α). Na žloutkovém agaru je patrná zóna opalescence, která je rovněž způsobena fosfolipázou C.
Diagnostika[upravit | editovat zdroj]
K diagnostice onemocnění způsobených Clostridium perfringens je nutno posoudit klinické příznaky, udělat epidemiologickou anamnézu a mikrobiologické vyšetření. Jedná-li se o měkké tkáně, odebírá se excize z rány, exsudát či část poškozené tkáně.
Souhrnné video[upravit | editovat zdroj]
Odkazy[upravit | editovat zdroj]
Reference[upravit | editovat zdroj]
- ↑ BENEŠ, Jiří, et al. Infekční lékařství. 1. vydání. Galén, 2009. 651 s. s. 269-270. ISBN 978-80-7262-644-1.
Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]
- BEDNÁŘ, Marek. Lékařská mikrobiologie : bakteriologie, virologie, parazitologie. 1. vydání. Praha : Marvil, 1996. ISBN 80-2380-297-6.
- VOTAVA, Miroslav. Lékařská mikrobiologie speciální. 1. vydání. Brno : Neptun, 2003. ISBN 80-902896-6-5.
Zdroj[upravit | editovat zdroj]
- PubMed: Toxin plasmids of Clostridium perfringens
- Nejm: Bacterial Diarrhea
- NCBI:Clostridia: Sporeforming Anaerobic Bacilli
