Kingella
| Kingella spp. | |
| Neisseriaceae | |
| Kingella | |
 | |
| Morfologie | G− pleomorfní tyčinka |
|---|---|
| Vztah ke kyslíku | aerobní |
| Kultivace | krevní agar, čokoládový agar |
| Výskyt | komenzál urogenitálního systému a dýchacích cest |
| Onemocnění | osteomyelitida, endokarditida, bakterémie, záněty DC,... |
| Terapie | většina běžně užívaných ATB |
| MeSH ID | D017881 |
Rod Kingella je vzdáleně příbuzný čeledi Neisseriaceae. Řadíme do něj tři druhy: Kingella kingae, Kingella denitrificans, Kingella oralis.
Charakteristika[upravit | editovat zdroj]
Nepohyblivé, gramnegativní, aerofilní, nefermentující, pleomorfní (kokobacily až vláknité formy). Růstově náročné, vyžadují obohacené kultivační půdy (krevní agar, čokoládový agar). Napodobují růst Neisseria gonorrhoeae, ale vykazují negativní katalázovou reakci.
Tvoří součást běžné flóry urogenitálního systému a dýchacích cest.
Kingella kingae[upravit | editovat zdroj]
Identifikována jako infekční agens především u malých dětí. Může být příčinou osteomyelitidy, bakteriémie, endokarditidy, méně často způsobuje zánět horních cest dýchacích a meningitidu. Tvoří součást komenzální flóry faryngu, odkud se může šířit do okolí. K tomu dochází především v dětských kolektivech (mateřských školách atp.).
Průběh nemoci je mírný. Komplikace zaznamenány pouze u endokarditidy, riziko vzniku embolizace, chlopenní insuficience, městnavého srdečního selhání, kardiogenního šoku, infarktu plic, cerebrovaskulární příhody a v závažných případech může končit i letálně. Komplikovaný průběh byl popsán většinou při pozdní identifikaci etiologického agens.
Kingella denitrificans, Kingella oralis[upravit | editovat zdroj]
Další druhy vyvolávají výjimečně endokarditidy a oční infekce. Kingella oralis patří k minoritním bakteriím v zubním plaku.
Odkazy[upravit | editovat zdroj]
Externí odkazy[upravit | editovat zdroj]
- Kingella kingae (anglická wikipedie)
- Vladimír PLESNÍK: Kingella kingae (podle The Lancet Infectious Diseases, Vol 4 June 2004, s. 358-67)
Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]
- VOTAVA, Miroslav, et al. Lékařská mikrobiologie speciální. 1. vydání. Brno : Neptun, 2003. 495 s. ISBN 80-902896-6-5.
