Pseudomonas
Pseudomonas spp. | |
Pseudomonadaceae | |
Pseudomonas | |
Pseudomonas aeruginosa – gramovo barvení | |
Morfologie | G− tyčinka |
---|---|
Vztah ke kyslíku | aerobní |
Kultivace | běžné kultivační půdy |
Výskyt | riziko kontaminace infuzních a jiných roztoků |
MeSH ID | D011549 |
Rod Pseudomonas patří mezi tzv. gramnegativní nefermentující bakterie. Do této skupiny patří dále rody Stenotrophomonas a Burkholderia. Díky společným vlastnostem a znakům mohou být tyto rody dávány do vzájemné souvislosti, v medicínském významu jsou tyto rody důležité hlavně z hlediska nozokomiálních nákaz.
Taxonomie[upravit | editovat zdroj]
Taxonomie rodu Pseudomonas se neustále obnovuje, stávající zařazení je následovné:
- třída Gammaproteobacteria
- řád Pseudomonadales
- čeleď Pseudomonadaceae
- rod Pseudomonas
- tento rod zahrnuje mnoho druhů bakterií, mezi nejdůležitější z nich patří:
- P. aeruginosa
- P. alcaligenes
- P. fluorescens
- P. mendocina
- P. putida
- P. stutzeri
Výskyt[upravit | editovat zdroj]
Rozšířeny jsou zvláště ve vlhkém prostředí. Osídlují tedy půdu, povrchové vody, rostliny, ale hlavně medicínsky podstatné – nemocniční vybavení. V patogenezi hrají roli především produkty těchto bakterií a stavba jejich buněčné stěny, konkrétně její vnější části tvořené lipopolysacharidy. Právě stavba této membrány je zodpovědná za odolnost bakterií vůči antibiotikům. Multirezistence k antibiotikům představuje velký terapeutický problém. Nicméně v dnešní době prodělává renesanci colistin v parenterální formě, který je často posledním in vitro účinným přípravkem.[1]
Významní zástupci[upravit | editovat zdroj]
Nejvýznamnějším zástupcem rodu Pseudomonas je bakterie Pseudomonas aeruginosa.
Odkazy[upravit | editovat zdroj]
Související články[upravit | editovat zdroj]
Externí odkazy[upravit | editovat zdroj]
- Burkholderia description page (pathema.jcvi.org)
- Recent advances in the treatment of Pseudomonas aeruginosa infections in cystic fibrosis (ncbi.nlm.nih.gov)
- Taxonomy browser (ncbi.nlm.nih.gov)
Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]
- POVÝŠIL, Ctibor a Ivo ŠTEINER, et al. Obecná patologie. 1. vydání. Praha : Galén, 2011. 290 s. Kapitola 13 : Obecná onkologie. s. 133-190. ISBN 978-80-7262-773-8.
- VOTAVA, Miroslav, et al. Lékařská mikrobiologie speciální. 1. vydání. Brno : Neptun, 2003. 495 s. Kapitola 1.1: Gramnegativní nefermentující bakterie. s. 29-37. ISBN 80-902896-6-5.
- KAYSER, Fritz H. a Kurt A. BIENZ. Medical Microbiology. 1. vydání. Německo : Thieme, 2005. 268 s. s. 308-311. ISBN 9781588902450.
- SEDLÁK, Kamil a Markéta TOMŠÍČKOVÁ. Nebezpečné infekce zvířat a člověka. 1. vydání. Praha : Scientia, 2006. 167 s. s. 147-148. ISBN 80-86960-07-2.
Reference[upravit | editovat zdroj]
- ↑ LINCOVÁ, Dagmar a Hassan FARGHALI, et al. Základní a aplikovaná farmakologie. 2. vydání. Praha : Galén, 2007. 672 s. s. 495. ISBN 978-80-7262-373-0.