Bolesti hlavy
Bolest hlavy (cephalgia) je symptom. Zejména náhle vzniklá, intenzivní bolest může signalizovat závažné onemocnění ohrožující život pacienta.
Bolesti hlavy dělíme na:
- primární (bolest je jedním z projevů život neohrožujícího, chronického, záchvatovitého onemocnění);
- sekundární (vzniká jako příznak jiného onemocnění).
Nejdůležitějším úkolem při vyšetření pacienta s bolestí hlavy je rozpoznat závažnou sekundární cefaleu, která může pacienta ohrozit na životě.
Alarmující je vždy:
- první bolest hlavy u pacienta ve věku nad 40 let;
- náhle vzniklá, intenzívní bolest hlavy;
- postupně se rozvíjející atypická bolest hlavy nereagující na běžnou léčbu;
- bolest hlavy u pacienta s nádorovým onemocněním či HIV infekcí;
- přítomnost jakéhokoliv ložiskového neurologického nálezu či poruchy vědomí.
Důvodem návštěvy lékaře bývá nejčastěji náhle vzniklá nebo silná bolest hlavy.
Osobní anamnéza[upravit | editovat zdroj]
Zjišťujeme přítomnost onemocnění, která bývají provázena bolestmi hlavy. Například:
- poruchy oběhového systému;
- onemocnění ledvin;
- celkové infekce;
- nádorová onemocnění;
- ORL afekce;
- onemocnění očí;
- afekce zubů a čelisti.
Diferenciální diagnóza[upravit | editovat zdroj]
Při diferenciální diagnóze bolestí hlavy je nejdůležitější pečlivé odebrání anamnézy a neurologické vyšetření.
Zjišťujeme:
- charakter bolesti (tupá, pulsující, šlehavá);
- lokalizaci bolesti (hemicranie, difuzní, za okem);
- intenzitu bolesti a délku trvání (sekundy, hodiny, dny, každodenní bolest);
- četnost výskytu bolestí (několikrát denně, měsíčně);
- další doprovodné příznaky (fonofobie, fotofobie, odorofobie, lakrimace, sekrece z nosu, parézu mozkových nervů, hemiparézu, mozečkové příznaky, poruchu vědomí) a vyvolávající faktory (fyzická aktivita, defekace, předklon hlavy, stres, menstruace, léky, alkohol);
- dotazujeme se na dosavadní léčbu a její efekt.
Primární bolesti hlavy[upravit | editovat zdroj]
Primární bolesti hlavy mají normální neurologický nález. Patří mezi ně:
- migréna;
- tenzní bolesti hlavy;
- trigeminální autonomní cephalalgie[1]
- bolesti hlavy při sexuální a fyzické aktivitě.
Komplikace: chronická každodenní bolest hlavy.
Sekundární bolesti hlavy[upravit | editovat zdroj]
Bolest hlavy bývá spojena s dalšími neurologickými příznaky. Jako sekundární příznak provázejí bolesti hlavy tato závažná onemocnění a stavy:
- subarachnoideální krvácení;
- meningitidy a meningoencefalitidy;
- nitrolební expanze;
- cévní mozkové příhody, zejména hemorrhagické;
- disekce arteria carotis;
- mozková žilní trombóza;
- kraniální neuralgie;
- sinusitis;
- glaukomový záchvat;
- hypertenze;
- intrakraniální hypertenze
- arteritiis temporalis;
- úraz hlavy;
- stp. režimové chybě, včetně alkoholického excesu;
- syndrom spánkové apnoe (SAS);
- cervikokraniální syndrom.
Odkazy[upravit | editovat zdroj]
Související články[upravit | editovat zdroj]
- Bolest hlavy (pediatrie)
- Bolesti hlavy – článek pro postgraduální studium
- Bolesti hlavy/PGS (VPL)
- Chronická každodenní bolest hlavy
Externí odkazy[upravit | editovat zdroj]
Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]
- Headache Classification Subcommitte of the International Headache Society. The International Classification of Headache Disorders. Cephalalgia. 2004, vol. 24, no. Supplement 1, s. 24-5, 31-2, ISSN 0333-1024.
- MARKOVÁ, J. Bolest hlavy jako akutní stav v neurologii. Bolest. 2005, roč. 8, no. 1, s. 15-18, ISSN 1212-0634.
- WABERŽINEK, G. Bolesti hlavy. 1. vydání. Praha : Triton, 2000. ISBN 80-7254-158-7.
Reference[upravit | editovat zdroj]
- ↑ BRUST, John C. M. Current diagnosis and treatment, Neurology. 2. vydání. Singapore : McGraw-Hill, 2012. ISBN 9780071326957.