Streptococcus
Rod Streptococcus zahrnuje primární i sekundárně podmíněné patogenní bakterie. Vyskytují se jako komensálové na sliznici lidí.
- MORFOLOGIE: G+ koky ve dvojicích a řetízcích, nesporulující, nepohyblivé.
- METABOLIZMUS: negativní katalázový test, jsou fakultativně anaerobní až mikroaerofilní, mohou být kapnofilní (CO2 podporuje růst).
- VÝSKYT: na kůži a sliznicích dýchacího, zažívacího a pohlavního traktu jako součást normální mikroflóry.
- KULTIVACE: rostou na krevním agaru v drobných koloniích, často se zónou hemolýzy; rostou i v játrovém bujónu.
- ODBĚR MATERIÁLU: pro diagnózu se odebírá klinický materiál z hnisavých infekcí, likvoru, krve a sputa.
Rozdělení[upravit | editovat zdroj]
Rod zahrnuje větší počet druhů, jejichž vlastnosti jsou značně odlišné, proto se dále dělí:
- 1. Podle změn na krevním agaru
- beta-hemolytické (hemolýza)
- úplné rozrušení membrán erytrocytů, projasnění půdy kolem kolonií Streptococcus pyogenes, Streptococcus agalactiae, Streptococcus dysgalactiae;
- alfa-hemolytické (viridující) – Streptococcus pneumoniae, Streptococcus mutans, Streptococcus salivarius;
- gama-hemolytické – beze změn Streptococcus bovis, Streptococcus urinalis;
- 2. Podle Lancefieldové
- sérologicky podle specifických antigenů
- antigen = specifická polysacharidová substance C
- prokazuje se jen u β-hemolytických a některých viridujících kmenů
- antigeny A–Z[1]
- 3. Podle biochemické a fyziologické charakteristiky
- 4. Podle patogenity a místa výskytu
- pyogenní (Streptococcus pyogenes, S. agalactiae, S. equi)
- orální = skupina viridujících
- enterokoky
- laktokoky
- oportunní – často příslušníci normální mikroflóry lidí a zvířat
- obligátní – S. pyogenes, S. agalacticae, S. pneumoniae
Zástupci[upravit | editovat zdroj]
Streptococcus pyogenes[upravit | editovat zdroj]
Primárně patogenní, beta-hemolytický kok řadící se do řetízků. Patří do skupiny A (podle Lancefieldové). Má bohatou antigenní strukturu a tvoří mnoho extracelulárních produktů významných pro patogenitu. Způsobuje respirační, kožní a systémové infekce. Může způsobit poststreptokokové sterilní následky – revmatickou horečku nebo glomerulonefritidu, které mohou vzniknout u neléčených infekcí nebo při předčasném přerušení užívání antibiotik.
Streptococcus agalactiae[upravit | editovat zdroj]
Beta-hemolytický kok patřící do skupiny B (podle Lancefieldové). Produkuje CAMP faktor, kterého se využívá v CAMP testu. Asymptomatický výskyt u žen ve vagině může způsobit infekce novorozenců (pneumonie, sepse, meningitidy...), které jsou často fatální. U starších dětí nebo dospělých (zejména imunokompromitovaných) může způsobit močové infekce, faryngitidy a hnisavé infekce operačních ran.
Streptococcus pneumoniae[upravit | editovat zdroj]
Vyskytuje se ve dvojicích (diplokoky). Je původcem pneumonií, sinusitid, zánětu středního ucha, meningitid a dalších onemocnění.
Viridující streptokoky[upravit | editovat zdroj]
Jsou pravidelnou součástí fyziologické mikroflóry dutiny ústní. Řadí se sem Streptococcus mutans, S. salivarius, S. milleri, S. sanguinis a další. Lze sem zařadit i Streptococcus pneumoniae.
Streptococcus mutans[upravit | editovat zdroj]
Je původcem zubního kazu.
Galerie obrázků[upravit | editovat zdroj]
Alfa-hemolytické streptokoky[upravit | editovat zdroj]
Beta-hemolytické streptokoky A a B[upravit | editovat zdroj]
CAMP test pro důkaz S. agalactiae – na KA v místě překřížení čar S. agalactiae a S. aureus vytvořila hemolýza motýlkovitého tvaru
Odkazy[upravit | editovat zdroj]
Související články[upravit | editovat zdroj]
- Streptokokové infekce: Infekce streptokoky skupiny A • Spála • Spálová angína • Erysipel • Infekce vyvolané viridujícími streptokoky • Komplikace a léčba streptokokových infekcí • Revmatická horečka
Reference[upravit | editovat zdroj]
- ↑ JULÁK, Jaroslav. Úvod do lékařské bakteriologie. 1. vydání. Praha : Karolinum, 2006. 404 s. ISBN 8024612704.
Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]
- BEDNÁŘ, Marek, Andrej SOUČEK a Věra FRAŇKOVÁ, et al. Lékařská mikrobiologie : Bakteriologie, virologie, parazitologie. 1. vydání. Praha : Marvil, 1996. 558 s. ISBN 8023802976.
- RYŠKOVÁ, Olga, et al. Mikrobiologie pro studující zubního lékařství. 1. vydání. V Praze : Karolinum, 2004. ISBN 80-246-0834-0.
Zdroj[upravit | editovat zdroj]
- JANSKÝ, Petr. Zpracované otázky z mikrobiologie [online]. [cit. 2012-02-08]. <https://www.yammer.com/wikiskripta.eu/uploaded_files/3804405>.