Actinomyces
| Actinomyces spp | |
| Actinomycetaceae | |
| Actinomyces | |
 Aktinomycéty | |
| Morfologie | G+ bakterie |
|---|---|
| Vztah ke kyslíku | anaerobní nebo mikroaerofilní |
| Kultivace | na speciálních půdách za anaerobních podmínek |
| Onemocnění | aktinomykóza |
| Diagnostika | mikrobiologický průkaz z kultury a preparátu |
| Terapie | chirurgický zákrok a dlouhodobé parenterální podávání penicilinu |
Aktinomycéty jsou grampozitivní, pleomorfní organismy.
Morfologie a fyziologie[upravit | editovat zdroj]
Vytvářejí dlouhá větvená vlákna ve tvaru V a Y. Tyto vlákna se mohou rozpadat na tyčky až koky. Vzhledem aktinomycéty připomínají plísně, ale jsou to bakterie (příbuzné mykobakteriím, korynebakteriím, nokardiím a rothii).
Zástupci[upravit | editovat zdroj]
- A. israeli
- A. naeslundii
- A. viscousus
- A. meyeri
- A. gerencseriae
Kultivace[upravit | editovat zdroj]
Mikroaerofilní aktinomycéty jsou náročné na kultivaci. Rostou pomalu a jen na speciálních půdách za anaerobních podmínek. Vyžadují přítomnost CO2 a růst podporuje přídavek cukru.
Patogenita[upravit | editovat zdroj]
Onemocnění a terapie[upravit | editovat zdroj]
Aktinomycéty jsou původcem aktinomykózy. Terapie chirurgickým zákrokem v kombinaci s parenterálním podáváním penicilinu, zpočátku ve velkých dávkách.
Diagnostika[upravit | editovat zdroj]
Spolehlivé určení diagnózy je možné jedině mikrobiologickým průkazem z preparátu a kultury. Kvůli náročnosti se provádí jen ve specializovaných laboratořích ze zaslaného hnisu.
Odkazy[upravit | editovat zdroj]
Související články[upravit | editovat zdroj]
Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]
- BEDNÁŘ, M, V FRAŇKOVÁ a J SCHINDLER, et al. Lékařská mikrobiologie – bakteriologie, virologie, parazitologie. 1. vydání. Praha : Marvil, 1996. 558 s. ISBN 80-238-0297-6.
