Arcanobacterium haemolyticum
| Arcanobacterium haemolyticum | |
| Arcanobacterium | |
 | |
| Morfologie | G+ tyčinka |
|---|---|
| Vztah ke kyslíku | fakultativně anaerobní |
| Kultivace | CAMP-test |
| Přenos | kapénkami |
| Onemocnění | tonsilofaryngitida, exantém, infekce kůže a měkkých tkání |
| Terapie | makrolidy |
Arcanobacterium haemolyticum je vzácný patogen patřící mezi grampozitivní fakultativně anaerobní bakterie. U adolescentů a dětí primárně vyvolává tonzilofaryngitidu doprovázenou exantémem, u starších pacientů s oslabenou imunitou může způsobit infekci kůže a měkkých tkání. Ojediněle může Arcanobacterium haemolyticum vyvolat sepsi nebo meningitidu.
Historie[upravit | editovat zdroj]
Poprvé bylo Arcanobacterium haemolyticum popsáno v roce 1946. Patogen se šířil mezi americkými vojáky a původními obyvateli Jižního Pacifiku a způsoboval hnisavé onemocnění kůže. Dnes bývá označován jako „tajemná bakterie“, protože svými základními vlastnostmi a tvarem kyjovité tyčinky se velmi podobá rodu Corynebacterium, čímž je jeho diagnostika náročnější a v klinických laboratořích bývá zřídka izolován.
Vlastnosti a patogenita[upravit | editovat zdroj]
Jedná se o nepohyblivé tyčinky kyjovitého tvaru (tzv. koryneformní), které nesporulují. [1]Arcanobacterium haemolyticum je slabě acidorezistní a velmi odolná bakterie – nejlépe se ji daří v krevním agaru o teplotě 37 stupňů a s 5–10 % oxidu uhličitého. Oproti rodu Corynebacterium není schopna růstu na kultivačních, konkrétně selektivních půdách s teluričitanem.
Produkuje cytotoxický enzym (D-fosfolipázu, sfingomyelinázu), který poškozuje zejména endotelie a trombocyty až do stádia zánětu. Inhibuje β-hemolýzu a při smrtelné intoxikaci hrozí diseminovaná intaravaskulární koagulopatie (DIC).
Onemocnění a patogeneze[upravit | editovat zdroj]
Acinetobacterium haemolyticum je vzácným původcem tonzilofaryngidid. V některých případech jsou provázené exantémem, který připomíná spálovou vyrážku především u dětí a adolescentů. Jeho výskyt ovšem není tak častý jako u infekcí (Streptococcus pyogenes).
Přenáší se kapénkami, mezi nejčastější příznak patří bolest v krku. Dostavit se může i teplota, tachypnoe, nateklé mízní uzliny a exantém, jehož struktura připomíná smirkový papír a nejčastěji se šíří z oblasti dolních končetin nahoru ke krku, hrudi až k zádům.
Arcanobacterium haemolyticum se může nacházet v faryngu či na kůži u zdravých jedinců.[1]
Mikrobiologická diagnostika a terapie[upravit | editovat zdroj]
Provádí se výtěr z faryngu, stěr z tonzil či rány. Pro přesnou diagnostiku se nejčastěji využívá CAMP-test.
Nejvhodnějším lékem jsou makrolidy (terapie erytromycinem), Penicilin je nevhodný kvůli jeho citlivosti.
Odkazy[upravit | editovat zdroj]
Související články[upravit | editovat zdroj]
Použitá literatura a zdroje[upravit | editovat zdroj]
- HURYCH, Jakub a Roman ŠTÍCHA. Lékařská mikrobiologie: repetitorium. 3. vydání. Praha: Stanislav Juhaňák - Triton, 202 ISBN 978-80-7553-976-2.
- Vu MLD, Rajnik M. Arcanobacterium Haemolyticum. In: StatPearls. StatPearls Publishing, Treasure Island (FL); 2022. PMID: 32809762.
- Volante M, Corina L, Contucci AM, Calò L, Artuso A. Arcanobacterium haemolyticum: two case reports. Acta Otorhinolaryngol Ital. 2008; 28(3):144-146
Reference[upravit | editovat zdroj]
- ↑ a b HURYCH, Jakub a Roman ŠTÍCHA. Lékařská mikrobiologie : repetitorium. 2021. vydání. Stanislav Juhaňák - Triton, 2021. s. 117. ISBN 9788075539762.
