Spirochety

Spirochety jsou kmen (phylum) jemných, spirálovitě stočených bakterií. Obvykle dosahují velikosti 5–250 μm (někdy až 500 μm). Nebarví se příliš dobře běžnými bakteriologickými technikami.

Rozlišujeme následující rody spirochet:

• Borrelia;
• Leptospira;
• Treponema.

Rod Borrelia

Zástupci rodu Borellia jsou spirální, pohyblivé bakterie, které se obtížně kultivují na umělých kultivačních půdách. Dobře se barví anilinovými barvivy. Parazitují na člověku i zvířatech a jejich mezihostitelem jsou členovci.

Borrelia hermsii

Borrelia hermsii je původcem recidivující horečky, jejímž mezihostitelem je klíště nebo veš.

Borrelia burgdorferi

Borrelia burgdorferi

 Podrobnější informace naleznete na stránce Borrelia burgdorferi.

Borrelia burgdorferi je dlouhá, spirálovitě stočená bakterie o velikosti 4–30 μm. Vyvolává multiorgánové postižení – lymeskou borreliózu. Jejím přenašečem jsou infikovaná klíšťata. Vzhledem k tomu, že je mikroaerofilní, vyžaduje komplexní kultivační půdu (N-acetylglukosaminy, aminokyseliny, vitaminy, nukleotidy). Její generační doba je poměrně dlouhá, a to 12 hodin.

Borrelia recurrentis

Borrelia recurrentis je až 30 μm dlouhá, do 5–10 nepravidelných závitů stočená bakterie. Je původcem rekurentní horečky stejně jako Borrelia hermsii. Přenašečem jsou infikované vši. Ve chvíli, kdy se pomnoží v hostiteli, dochází k rozvoji horečky. Horečka po několika dnech odezní. Přibližně po 3–10 dnech dochází k rekurenci (odtud pochází její název). Vhodným antibiotikem je tetracyklin.

Rod Leptospira

Do rodu Leptospira patří spirální, pohyblivé bakterie, které se živí saprofyticky nebo paraziticky. Parazitují zejména na zvířatech, výjimečně nakazí člověka. Pokud k nákaze dojde, pak se to týká především osob pracujících se zvířaty (antropozoonóza).

Leptospira interrogans

Leptospira biflexa

Leptospira biflexa jsou saprofytické bakterie žijící ve vlhké půdě.

Leptospira interrogans

Leptospira interrogans je druh bakterií, který se šíří do všech tkání, poškozuje endotel, způsobuje hemoragie a ikterus. Je obligatorně aerobní. Bakteriologové uvažují o jejím rozdělení na 7 druhů, které by souvisely s klinickými jednotkami. Mezi faktory patogenity patří pravděpodobně bakteriální toxiny, cytotoxické faktory jako fosfolipázy apod. Leptospira icterohaemorrhagiae je původcem Weilovy choroby. Roste dobře v kulturách s bovinním albuminem. Generační doba je dlouhá. Trvá přibližně 7 až 16 hodin.

 Podrobnější informace naleznete na stránce Leptospiróza.

Postižení kůže tropickou frambézií

Rod Treponema

Do rodu Treponema patří spirální pohyblivé bakterie, které měří 5–20 μm, a mají pravidelné závity. Zahrnuje druhy pro člověka jak patogenní, tak nepatogenní (anaerobní druhy). Nepatogenní druhy se vyskytují například v dutině ústní a mohou vyvolat "falešný poplach" právě kvůli jejich antigenní příbuznosti s patogenními. Má velmi dlouhou kultivační dobu v rozsahu 10 až 30hodin (nejdelší z kmene spirochet).

Treponema pertenue

Treponema pertenue je původcem tropické frambézie. Její charakteristikou je obtížné odlišení od Treponemy pallidum a citlivost na léčbu penicilinem.

Treponema carateum

Treponema pallidum

Treponema carateum se vyskytuje převážně v Americe a způsobuje chronické onemocnění kůže zvané pinta. Onemocnění se léčí penicilinem.

Treponema pallidum

 Podrobnější informace naleznete na stránce Treponema pallidum.

Treponema pallidum je tvarem i velikostí neodlišitelná od ostatních druhů. Způsobuje onemocnění zvané syfilis. Neroste ani v kultivačních médiích ani v kuřecích embryích, proto se pro kultivaci používá intratestikulární inokulace (varlat králíka). Je velmi citlivá na zevní vlivy.

Zdroje

Použitá literatura

• BEDNÁŘ, Marek, Andrej SOUČEK a Věra FRAŇKOVÁ, et al. Lékařská mikrobiologie : Bakteriologie, virologie, parazitologie. 1. vydání. Praha : Marvil, 1999. 558 s. ISBN 8023802976.

• DVOŘÁKOVÁ HEROLDOVÁ, Monika. Spirochéty, treponemata. Powerpointová prezentace. [Brno]: [Masarykova univerzita, Lékařská fakulta]. [2018]. 124 s. Dostupné z: https://is.muni.cz/el/med/jaro2018/BLLM0422p/um/materialy_z_prednasek/T_19_Spirochety_2018.pdf