Stenotrophomonas
(přesměrováno z Stenotrophomonas maltophilia)
| Stenotrophomonas spp. | |
| Xanthomonadaceae | |
| Stenotrophomonas | |
 Stenotrophomonas v Gramově barvení | |
| Morfologie | G- tyčky |
|---|---|
| Vztah ke kyslíku | aerobní |
| Kultivace | MacConkey agar |
| Výskyt | půda, voda, rostliny [1] |
| Onemocnění | respirační infekce, pneumonie u ventilovaných osob a pacientů s cystickou fibrózou, ranné infekce, infekce močových cest [1] |
| Terapie | co-trimoxazol, rifampicin, doxycyklin [1] |
| MeSH ID | D020588 |
Rod Stenotrophomonas patří mezi tzv. gramnegativní nefermentující bakterie, do této skupiny patří rody vykazující podobné vlastnosti jako tento rod, jsou to rod Pseudomonas a rod Burkholderia. Díky společným vlastnostem a znakům mohou být tyto rody dávány do vzájemné souvislosti, v medicínském významu jsou tyto rody důležité hlavně z hlediska nozokomiálních nákaz.
Taxonomie[upravit | editovat zdroj]
Taxonomie rodu Stenotrophomonas se neustále obnovuje, stávající zařazení je následovné:
- třída Gammaproteobacteria
- řád Xanthomonadales
- čeleď Xanthomonadaceae
- rod Stenotrophomonas
- druh – existuje několik druhů, za nejrizikovější zástupce je považována bakterie – Stenotrophomonas maltophilia
Charakteristika[upravit | editovat zdroj]
Pro tento rod je charakteristická zpomalená biochemická aktivita. Dále se nebarví v testu na oxidázu, jsou tedy oxidáza negativní. Stejně jako předešlý rod Pseudomonas je rod Stenotrophomonas původcem nozokomiálních infekcí.
Významní zástupci[upravit | editovat zdroj]
Jako nejrizikovější zástupce rodu Stenotrophomonas je považována bakterie Stenotrophomonas maltophilia. Je vysoce rezistentní k většině protipseudomonádových léků, jako jsou aminoglykosidy, ceftazidim či piperacilin. Naopak proti ní jsou účinné fluorochinolony a kotrimoxazol.
Odkazy[upravit | editovat zdroj]
Související člány[upravit | editovat zdroj]
Reference[upravit | editovat zdroj]
- ↑ a b c BENEŠ, Jiří. Infekční lékařství. 1. vydání. Praha : Galén, 2009. s. 252. ISBN 978-80-7262-644-1.
Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]
- POVÝŠIL, Ctibor a Ivo ŠTEINER, et al. Obecná patologie. 1. vydání. Praha : Galén, 2011. 290 s. Kapitola 13 : Obecná onkologie. s. 133-190. ISBN 978-80-7262-773-8.
- VOTAVA, Miroslav, et al. Lékařská mikrobiologie speciální. 1. vydání. Brno : Neptun, 2003. 495 s. Kapitola 1.1: Gramnegativní nefermentující bakterie. s. 29-37. ISBN 80-902896-6-5.
- KAYSER, Fritz H. a Kurt A. BIENZ. Medical Microbiology. 1. vydání. Německo : Thieme, 2005. 268 s. s. 308-311. ISBN 9781588902450.
- SEDLÁK, Kamil a Markéta TOMŠÍČKOVÁ. Nebezpečné infekce zvířat a člověka. 1. vydání. Praha : Scientia, 2006. 167 s. s. 147-148. ISBN 80-86960-07-2.
- HØIBY, Niels. Recent advances in the treatment of Pseudomonas aeruginosa infections in cystic fibrosis. BMC Medicine [online]. 2011, vol. 9, no. 1, s. 32, dostupné také z <https://bmcmedicine.biomedcentral.com/articles/10.1186/1741-7015-9-32>. ISSN 1741-7015. DOI: 10.1186/1741-7015-9-32.
- NCBI. Taxonomy Browser [online]. [cit. 2013-3-3]. <https://www.ncbi.nlm.nih.gov/Taxonomy/Browser/wwwtax.cgi>.
- Pathema. Burkholderia [online]. [cit. 2013-3-3]. <https://www.jcvi.org/cms/research/past-projects/pathema/overview/?page=burkholderia_description>.
