Borrelia burgdorferi
Z WikiSkript
| Borrelia burgdorferi | |
| Spirochaetaceae | |
| Borrelia | |
 Borrelia burgdorferi | |
| Morfologie | Giemsovo barvení nebo stříbření, spirální bakterie |
|---|---|
| Vztah ke kyslíku | mikroaerofilní |
| Kultivace | komplexní půdy s N-acetylglukosaminem, aminokyselinami, vitaminy a nukleovými kyselinami |
| Antigeny | membránové antigeny (OspA, OspB, OspC), bičíkové antigeny |
| Zdroj | domácí i divoká zvířata |
| Přenos | klíšťata, mouchy, komáři |
| Onemocnění | lymská borelióza |
| Diagnostika | průkaz IgM, IgG nepřímou imunofluorescencí nebo ELISA |
| Terapie | penicilin, amoxycilin, doxycyklin, ceftriaxon |
| MeSH ID | D025065 |
Borrelia burgdorferi sensu lato (taktéž Borreliella burgdorferi[1][2]) jsou bakterie ze skupiny spirochet. Je původcem multisystémového onemocnění zvaného lymeská borelióza, přenášeného klíšťaty.
Morfologie[upravit | editovat zdroj]
- Borelie jsou typické svým protáhlým spirálovitým tvarem (s bičíky na obou koncích), který jim umožňuje šroubovitý pohyb výhodný zejména ve vysoce viskózním prostředí mezibuněčné hmoty.Tento způsob pohybu jim umožňuje překonat jak epiteliální bariéru, tak i hematoencefalickou bariéru.
- Jsou také schopné vstupovat do buněk, například do fibroblastů, dendritických buněk a makrofágů, a v nich dále přežívat.
- Borelie jsou schopny vyvinout poměrně vysokou rychlost pohybu.[3]
Fyziologie a kultivace[upravit | editovat zdroj]
- Jsou mikroaerofilní, vyžadují obohacenou komplexní půdu s N-acetylglukosaminem, aminokyselinami, vitaminy a nukleotidy.[4]
- Nemají kompletní vlastní metabolickou výbavu, proto jsou plně závislé na hostiteli a nejsou schopny růstu ve vnějším prostředí.
- Chybí jim enzymy pro syntézu aminokyselin, mastných kyselin a nukleotidů, které získávají z hostitelského organizmu.
- Jsou adaptovány na nízké hladiny železa, jejichž aktivní snižování v tělesných tekutinách je jedním z hlavních mechanizmů nespecifické protibakteriální obrany hostitele.[3]
- Borelie jsou schopny tvořit tzv. „non-spirální“ formy se sníženou metabolickou aktivitou. Jde o cystické formy a odškrcovací váčky obsahující složky cytoplazmy. Přeměna byla pozorována při vystavení klasické spirální formy suboptimálním životním podmínkám, jako je nízké pH, nedostatek nutričních zdrojů nebo nízký osmotický tlak. „Non-spirální“ formy jsou schopny reverze v plně metabolicky aktivní spirální formu.[3]
Antigenní vlastnosti[upravit | editovat zdroj]
- Antigeny jsou vázány na povrchovou membránu a na bičíky.
- Bičíkové antigeny jsou druhově specifické. [4]
Faktory patogenity[upravit | editovat zdroj]
- Aktivní pohyb bičíků.
- Přítomnost lipopolysacharidového komplexu. [4]
Laboratorní diagnostika[upravit | editovat zdroj]
- Přímá detekce se provádí v zástinu, ve fázovém kontrastu, imunofluorescencí, stříbřením.
- Lymská borelióza se diagnostikuje sérologicky. [4]
Imunita[upravit | editovat zdroj]
- V průběhu onemocnění je výrazná proliferace T-buněk v periferní krvi, mozkomíšním moku i v kloubní tekutině.
- IgM protilátky proti bičíkovému antigenu lze detekovat za 1–3 týdny, pak následují IgG protilátky.
- Protilátky lze prokázat i v likvoru.[4]
Terapie[upravit | editovat zdroj]
- V 1.stadiu perorálně penicilin - např. amoxicilin (v kombinaci s kyselinou klavulanovou, která nemá antibiotické účinky), či doxycyklin.
Dělení[upravit | editovat zdroj]
Druhová skupina Borrelia burgdorferi sensu lato zahrnuje:
- Borrelia burgdorferi sensu stricto (zejm. v Severní Americe, kam byla zřejmě přenesena z Evropy);
- Borrelia garinii (zejm. v Evropě a v Asii);
- Borrelia afzelii (zejm. v Evropě a v Asii);
- Borrelia valaisiana (vzácný patogen);
- Borrelia lusitaniae (vzácný patogen).[3]
Odkazy[upravit | editovat zdroj]
Související články[upravit | editovat zdroj]
Externí odkazy[upravit | editovat zdroj]
Reference[upravit | editovat zdroj]
- ↑ Baranton, G., Postic, D., Saint Girons, I., Boerlin, P., Piffaretti, J.C., Assous, M., and Grimont, P.A. "Delineation of Borrelia burgdorferi sensu stricto, Borrelia garinii sp. nov., and group VS461 associated with Lyme borreliosis." Int. J. Syst. Bacteriol. (1992) 42:378-383.
- ↑ Adeolu, M., and Gupta, R.S. "A phylogenomic and molecular marker based proposal for the division of the genus Borrelia into two genera: the emended genus Borrelia containing only the members of the relapsing fever Borrelia, and the genus Borreliella gen. nov. containing the members of the Lyme disease Borrelia (Borrelia burgdorferi sensu lato complex)." Antonie van Leeuwenhoek (2014) 105:1049-1072.
- ↑ a b c d KŘUPKA, M, M RAŠKA a E WEIGL. Lymská borelióza – biologie, patogeneze, diagnostika a léčba. Dermatologie pro praxi [online]. 2008, roč. 2, vol. 5-6, s. 236-239, dostupné také z <http://www.solen.cz/pdfs/der/2008/05/07.pdf>.
- ↑ a b c d e BEDNÁŘ, Marek, Andrej SOUČEK a Věra FRAŇKOVÁ, et al. Lékařská mikrobiologie : Bakteriologie, virologie, parazitologie. 1. vydání. Praha : Marvil, 1999. s. 191–192. ISBN 8023802976.
