Bakteriální gastroenteritidy
Z WikiSkript
Mezi bakteriální průjmová onemocnění patří (seřazeno podle frekvence výskytu v ČR)[1]:
- Campylobacterová enteritida (původce: Campylobacter).
- Salmonelová enteritida (původce: Salmonella enteritidis, typhimurium).
- Shigellosis (původce: Shigella dysenteriae, flexneri, boydii, sonnei).
- Břišní tyfus (původce: Salmonella typhi).
- Paratyfus (původce: Salmonella paratyphi).
- Cholera (původce: Vibrio cholerae).
Kampylobakterová enteritida[upravit | editovat zdroj]
Podrobnější informace naleznete na stránce Kampylobakterová enteritida.- původce: Campylobacter jejuni (gramnegativní tyčky),
- rezervoár: domácí zvířata, infikovaní lidé,
- přenos: kontaminovanou potravou (maso),
- inkubační doba: 2–7 dní,
- klinický obraz:
horečka, únava, bolesti svalů, vodnatý průjem, někdy s příměsí krve, křečovité bolesti břicha, - diagnóza: kultivace stolice na speciálních půdách,
- léčba: symptomatická, event. makrolidy,
- komplikace: postinfekční artritida; výjimečně orgánové postižení (hematogenní rozsev).[2][3]
Salmonelová enteritida[upravit | editovat zdroj]
Podrobnější informace naleznete na stránce Salmonelová enteritida.- neboli netyfová salmonelóza,
- původce: Salmonella enteritidis, Salmonella typhimurium (gramnegativní tyčky),
- rezervoár: hovězí dobytek, prasata, kuřata,
- přenos: kontaminovanou potravou (vejce, maso, mléko) a pitnou vodou,
- infekční dávka: vysoká,
- inkubační doba: 10–12 hodin,
- klinický obraz: zvracení, vodnaté až zelené stolice, bolesti břicha, horečka, bolesti hlavy, celková slabost,
- diagnóza: kultivace stolice,
- léčba: symptomatická, event. fluorochinolony (pouze u dospělých),
- komplikace: septikémie, osteomyelitida, endokarditida, abscesy v měkkých tkáních.[2][3]
Břišní tyfus[upravit | editovat zdroj]
Podrobnější informace naleznete na stránce Břišní tyfus.- původce: Salmonella typhi (gramnegativní tyčka),
- rezervoár: člověk,
- přenos: kontaktem s nemocným nebo bacilonosičem,
- inkubační doba: asi 2 týdny,
- klinický obraz: plíživý začátek; horečka, únava, bolesti hlavy, otok jazyka s bělavým nebo hnědavým povlakem, krvavé průjmy či zácpa, poté stolice vzhledu hrachové kaše, splenomegalie, porucha vědomí, červenavý exantém na kůži břicha, alterace celkového stavu,
- diagnóza: kultivace stolice,
- léčba: symptomatická (rehydratace, korekce vnitřního prostředí) a antibiotická (ampicilin či kotrimoxazol),
- prevence: očkování před cestou do rizikových oblastí.[3]
Shigelóza[upravit | editovat zdroj]
Podrobnější informace naleznete na stránce Shigellosis.- neboli bacilární úplavice,
- původce: Shigella sonnei (v ČR nejčastější), Sh. flexneri, Sh. dysenteriae, Sh. boydii (gramnegativní),
- rezervoár: člověk (nemocný či bacilonosič),
- přenos: rukama znečištěnýma stolicí,
- infekční dávka: velmi nízká,
- inkubační doba: 3 dny,
- klinický obraz: horečka, bolesti břicha, tenezmy, vodnatá stolice s hlenem a žilkami krve (akutní ulcerující kolitida),
- diagnóza: kultivace stolice,
- léčba: symptomatická, event. kotrimoxazol, ampicilin, u dospělých fluorochinolony (ATB vhodná jen v prvních dnech choroby); izolace,
- komplikace: perforace tlustého střeva; meningoencefalitida, myokarditida, otitidy, pneumonie, flebitidy.[2][3]
Odkazy
Související články[upravit | editovat zdroj]
Reference[upravit | editovat zdroj]
- ↑ http://www.szu.cz/publikace/data/vybrane-infekcni-nemoci-v-cr-v-letech-1998-2007-absolutne
- ↑ a b c HRODEK, Otto a Jan VAVŘINEC, et al. Pediatrie. 1. vydání. Praha : Galén, 2002. s. 607-609. ISBN 80-7262-178-5.
- ↑ a b c d MUNTAU, Ania Carolina. Pediatrie. 4. vydání. Praha : Grada, 2009. s. 166-169. ISBN 978-80-247-2525-3.
