Haemophilus
Z WikiSkript
Rod Haemophilus | |
Pasteurellaceae | |
Haemophilus | |
Haemophilus influenzae na krevním agaru | |
Morfologie | G− tyčinka, opouzdřená, nesporulující, nepohyblivá |
---|---|
Vztah ke kyslíku | fakultativně anaerobní |
Kultivace | satelitismus stafylokoků nebo mikrokoků na krevním agaru |
Antigeny | pouzderné (typ a–f), tělové |
Faktory virulence | pouzdro, neopouzdřené součástí normální flóry |
Zdroj | člověk |
Inkubační doba | 24 hodin |
Onemocnění | epiglottitis, pneumonie, otitis media, sinusitis, meningitis, artritis |
Očkování | vakcinace pouzderným polysacharidem typu b, v ČR součást hexavakcíny |
MeSH ID | D006193 |
Rod Haemophilus zahrnuje gramnegativní, fakultativně anaerobní, nesporulující, pleiomorfní tyčky. Kultivace je náročná, Haemophilus vyžaduje k růstu hemin (též označovaný jako faktor X) a NAD (faktor Y) na čokoládovém agaru.
Haemophilus může růst satelitně kolem Staphylococcus aureus na krevním agaru.
Metabolismus[upravit | editovat zdroj]
Druhy Haemophilus redukují dusičnany na dusitany. Kromě některých kmenů H. ducreyi, fermentují glukózu a jiné sacharidy.
Zástupci[upravit | editovat zdroj]
Druhy Haemophilus klasifikujeme podle pouzdra do šesti různých sérologických skupin (a až f).
H. influenzae je běžný u dětí. Často způsobuje sekundární respirační infekce navazující na chřipku či jiné virové onemocnění.
Haemophilus influenzea se vyskytuje ve dvěch morfologických formách.
- Kmeny s polysacharidovým pouzdrem jsou patogenní. Typ b (nejvíce virulentní) může způsobit akutní epiglotitidu jakož i akutní bakteriální meningitidu, sepsi a perikarditidu.
- Kmeny bez pouzdra jsou běžnou flórou v nosu a nosohltanu. Občas způsobují mírné, omezené infekce (otitis media, sinusitida).
Typ b je součástí Hexavakcíny.
Podrobnější informace naleznete na stránce Haemophilus influenzae.
Dalšími klinicky významnými druhy jsou:
- H. parainfluenzae;
- H. aegyptius způsobuje zánět spojivek (konjunktivitidu);
- H. ducreyi způsobuje pohlavně přenosnou nemoc charakterizovanou bolestivými genitálními měkkými vředy (ulcus molle).
Odkazy[upravit | editovat zdroj]
Související články[upravit | editovat zdroj]
Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]
- ACTOR, Jeffrey K.. Clinical Bacteriology. Elsevier's Integrated Review Immunology and Microbiology. 2012, roč. -, vol. -, s. 105-120, DOI: 10.1016/b978-0-323-07447-6.00012-0.
- NOVÁK, Jan. Gramnegativní bakterie [přednáška k předmětu Mikrobiologie, obor Všeobecné lékařství, 1. lékařská fakulta Univerzita Karlova]. Praha. 2019.