Micrococcus
Micrococcus | |
Micrococcaceae | |
Micrococcus | |
Micrococcus mucilaginosis | |
Morfologie | G+ kok |
---|---|
Vztah ke kyslíku | aerobní |
Kultivace | agarové půdy |
Zdroj | lidská mikroflóra |
Výskyt | voda, prach, půdy |
Terapie | ATB, posílení imunitního systému |
Micrococcus je rod bakterií sférických G+ (Gram pozitivních) koků. Na preparátech barvených dle Grama se jeví modře až tmavě fialově. Velikost jednotlivých buněk se pohybuje v rozmezí 0,5 až 3 μm. Tato bakterie je součástí lidské mikroflóry (například Micrococcus luteus na povrchu pokožky), dále se vyskytuje ve vodném prostředí, v prachu i v půdách. Podobnost jednotlivých podskupin mikrokoků je nízká, někdy až 50%, a proto se často zařazují do jiných skupin. Odvozují se od nich další rody bakterií, například Kocuria kristinae nebo Kytococcus sedentarius, neisserie.
Buňky Micrococců obsahují plasmidy o velikosti 1 až 100 MDa ((Unifikovaná) atomová hmotnostní jednotka, dalton). Genom rodu je bohatý na G (Guaninové) a C (Cytosinové) baze spojené třemi vodíkovými můstky, které vnáší větší stabilitu. Procentuální podíl je asi 65 až 75 % GC.
Typicky se seskupují do tetrád a paketů
Patogeneze[upravit | editovat zdroj]
Micrococcus se fyziologicky vyskytuje v lidském organizmu. Bakterie může mít patogenní vliv, a to zejména pokud je oslaben imunitní systém (například v důsledku infikace HIV). Z tohoto důvodu je jeho průkaz laboratorními testy obtížnější. Mikrokoky mohou být spojené i s jinými infekcemi, včetně bakteriémie, septického šoku, septické artritidy, endokarditidy, meningitidy a kavitace pneumonie (imunosupresivní pacienti).
Zástupci[upravit | editovat zdroj]
Micrococcus luteus, Micrococcus roseus, Micrococcus lylae, a další.
Odkazy[upravit | editovat zdroj]
Související články[upravit | editovat zdroj]
Externí odkazy[upravit | editovat zdroj]
Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]
- VOTAVA, Miroslav. Lékařská mikrobiologie obecná. 2. vydání. NEPTUN, 2005. 351 s. ISBN 80-86850-00-5.