Corynebacterium
| Corynebacterium | |
| Corynebacterium | |
 Bělavé kolonie Corynebacterium ulcerans na krevním agaru | |
| Morfologie | Grampozitivní tyčky, nesporulující, katalasa pozitivní, oxidasa variabilní |
|---|---|
| Vztah ke kyslíku | aerobní, některé fakultativně anaerobní |
| Onemocnění | typický zástupce Corynebacterium diphtheriae je původcem záškrtu |
Corynebacterium je rod bakterií charakteristický kyjovitým tvarem G+ (Gramovo barvení) tyček a uspořádáním svých dceřiných buněk v tupých úhlech. Typickým zástupcem je Corynebacterium diphtheriae (ve starší literatuře se setkáte s označení "difteroidy" pro celý rod).
Spolu s rody Arcanobacter, Gardnerella, Rhodococcus a Rothia tvoří skupinu nepravidelných, nesporulujících aerobních bakteríí.
Morfologie[upravit | editovat zdroj]
Tento rod bakterií je velmi heterogenní. Bakterie se do ní řadí na základě vyhodnocení chemotaxonomickými metodami nebo genetickými analýzami. Přesto se některé znaky vyskytují častěji.
Korynebakterie jsou obvykle dlouhé rovné nebo na konci mírně zahnuté ("kyjovité" nebo "koryneformní") tyčky. Cytoplasma se barví nehomogenně a může obsahovat metachromatická granula, která prokážeme barvením dle Alberta.
Korynebakterie jsou G+ nebo gramlabilní (například Corynebacterium diphtheriae) bakterie. Z pohledu náročnosti na přítomnost kyslíku v prostředí je řadíme mezi aeroby nebo fakultativní anaeroby. Tvoří enzym katalázu, kterou prokážeme katalázovým testem. Glukózu a jiné cukry metabolizují na kyseliny. Většina zástupců je nepohyblivá, ale existují i pohyblivé výjimky. Nejsou acidorezistentní. V mikroskopu uspořádání korynebakterií připomíná čínské písmo nebo rozsypaný čaj.
Kultivace[upravit | editovat zdroj]
Podrobnější informace naleznete na stránce Kultivační půdy.Korynebakteria jsou nenáročné bakterie, spolehlivě rostou na krevním agaru. Nevyrostou na Mueller-Hintonoově agaru (MH agaru) bez krve.
Dělení buněk[upravit | editovat zdroj]
Dělení korynebakterií má odlišný průběh, než je zvykem například u enterobakterií. Původní buňka se nejprve prodlouží a uvnitř její cytoplasmy vznikne tzv. septum. Poté se původní bakterie neúplně rozlomí (v místě septa) a dceřiné buňky zůstanou chvíli spojeny, mezi nimi vzniká tupý úhel 90-100 %. Takový útvar připomíná písmeno "V" a označuje se jako "havraní křídla". Jindy tvoří řádku tyčinek vedle sebe, připomínající kůly v hradbě (palisádě).
Odkazy[upravit | editovat zdroj]
Související články[upravit | editovat zdroj]
Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]
- BEDNÁŘ, Marek. Lékařská mikrobiologie : bakteriologie, virologie, parazitologie. 1. vydání. Praha : Marvil, 1996. ISBN 80-2380-297-6.
- VOTAVA, Miroslav. Lékařská mikrobiologie speciální. 1. vydání. Brno : Neptun, 2003. ISBN 80-902896-6-5.
