Gramnegativní anaerobní tyčinky a koky
Bakterie ze skupiny G− anaerobů patří mezi obtížně kultivovatelné druhy, proto je složité identifikovat je jako původce onemocnění. Řadíme sem klinicky významné rody Bacteroides, Prevotella, Fusobacterium, Mobiluncus a Veillonella. [1]
Gramnegativní anaerobní tyčinky[upravit | editovat zdroj]
Anaerobní G− tyčinky tvoří běžnou flóru sliznic, často působí jako sekundární patogeny. Jedná se o obtížně kultivovatelné pleomorfní bakterie. Hlavním patogenním mechanismem je nespecifické poškození tkání produkovanými kyselinami. Bakteroidy a fusobakteria produkují enzymy, které usnadní jejich průnik do tkání a šíření.
Tyto bakterie mohou způsobit infekce kdekoliv v lidském těle: ústní, pleuropulmonální, intraabdominální, periodontální, rovněž v malé pánvi a infekce ženského genitálu. Jsou infekčním agens i ve tkáních poškozených poraněním či chirurgickým výkonem. V místě postižení vznikají abscesy vyplněné páchnoucím hnisem. Pro terapii se využívají linkomycin, chloramfenikol, klindamycin a metronidazol, často je nutné zvolit i chirurgický zákrok (incizi, drenáž). [2] [3]
Bacteroides spp.[upravit | editovat zdroj]
| Bacteroides spp. | |
| Bacteroidaceae | |
| Bacteroides | |
 Bacteroides spp. | |
| Morfologie | G− tyčinka |
|---|---|
| Vztah ke kyslíku | anaerobní, aerotolerantní |
| Faktory virulence | polysacharidové pouzdro (Bacteroides fragilis) |
| Výskyt | člověk (střevní flóra, HCD, vagina) |
| Onemocnění | B. fragilis: peritonitida, appendicitida, infekce při chirurgickém zákroku v dutině břišní, často nalézán v hnisu nitrobřišních abscesů [4] |
| Terapie | metronidazol, chráněné peniciliny, karbapenemy, rezistentní vůči penicilinu, aminopenicilinu a linkosamidům [4] |
| MeSH ID | D001439 |
Bakterie rodu Bacteroides jsou významnou součástí přirozené střevní flóry, některé druhy jsou potenciálně patogenní. Jejich membrána obsahuje sfingolipidy, ve stěně mají kyselinu diaminopimelovou.
Bacteroides jsou gramnegativní pleomorfní tyčinky se zaoblenými konci, obvykle jsou opouzdřené. Vyznačují se odolností vůči žlučovým kyselinám. Masivně kolonizují tlusté i tenké střevo, kde hrají roli v trávení složitých molekul, horní cesty dýchací. Ve vagině patří ke komenzálním druhům B. fragilis, B. capillosus či B. ureolyticus. Jejich endotoxin má malou biologickou aktivitu.
Patogenita[upravit | editovat zdroj]
Mezi nejvýznamnější patogeny patří B. fragilis s polysacharidovým pouzdrem jako faktorem virulence. Může způsobovat peritonitidu, infekce při chirurgickém zákroku v trávícím traktu a appendicitidu. Inhibuje fagocytózu a stejně jako ostatní druhy tohoto rodu je rezistentní vůči betalaktamům, aminoglykosidům, v nedávné době se objevily i druhy rezistentní k erytromycinu a tetracyklinu. K rodu Bacteroides dále patří např. B. ovatus, B. vulgatus a B. gracilis.
Prevotella spp.[upravit | editovat zdroj]
| Prevotella spp. | |
| Prevotellaceae | |
| Prevotella | |
 Prevotella spp. | |
| Morfologie | G− tyčinka |
|---|---|
| Vztah ke kyslíku | anaerobní |
| Výskyt | člověk (orální, vaginální flora) |
| Onemocnění | angina, gynekologické infekce, rané infekce[5] |
| MeSH ID | D018720 |
Bakterie rodu Prevotella jsou gramnegativní anaerobní fermentující tyčky příbuzné rodu Bacteroides. Jednotlivé druhy jsou například P. oris, P. buccae, P. dentalis a P. melaninogenica. Onemocnění způsobená těmito bakteriemi zahrnují infekce rány, močového a dýchacího ústrojí (angina, sinusitida), rovněž mohou být infekčním agens při tvorbě abscesů v dutině ústní, například po lidském kousnutí. Díky produkci betalaktamázy jsou rezistentní k beta-laktamovým antibiotikům. [5] [3]
Fusobacterium spp.[upravit | editovat zdroj]
| Fusobacterium spp. | |
| Fusobacteriaceae | |
| Fusobacterium | |
 Fusobcaterium novum | |
| Morfologie | G- tyčky |
|---|---|
| Vztah ke kyslíku | anaerobní |
| Výskyt | přirozená bakteriální flóra horních cest dýchacích, zažívacího a pohlavního ústrojí |
| Onemocnění | infekce ran, směsné infekce (parafaryngeální a nitrobřišní abscesy, empyém, pneumonie,...), osteomyelitida, záněty periodontu, Lemierrův syndrom |
| Terapie | klindamycin, chloramfenikol |
| MeSH ID | D005673 |
Rod Fusobacterium zahrnuje gramnegativní anaerobní tyčky, které jsou součástí přirozené bakteriální flóry horních cest dýchacích, zažívacího a pohlavního ústrojí. Mezi patogenní druhy patří F. necrophorum a F. nucleatum. Fusobakteria způsobují infekce chirurgických a traumatických ran, komplikují rány po kousnutí zvířetem, mohou být identifikovány ve směsných kulturách při pneumonii, hrudním empyému, intraabdominální infekci a abscesech. Vzácně mohou způsobit osteomyelitidu.
F. nucleatum je součástí zubního plaku, invazivita je umožněna schopností přilnout na G− i G+ biofilm. Bakterie může způsobit i záněty periodontu. F. necrophorum je původce závažných infekcí dětí a dospívajících, těžkým stavem je nekrotizující tonsilitida provázená tvorbou pablán a abscesů. [6] [7] [8]
Mobiluncus spp.[upravit | editovat zdroj]
| Mobiluncus spp. | |
| Actinomycetaceae | |
| Mobiluncus | |
| Morfologie | gramlabilní |
|---|---|
| Vztah ke kyslíku | anaerobní |
| Kultivace | časově i finančně náročná |
| Výskyt | u žen s bakteriální vaginózou |
| Onemocnění | infekce ústní, pleuropulmonální, intraabdominální, periodontální, rovněž v malé pánvi a infekce ženského genitálu |
| Terapie | linkomycin, chloramfenikol, klindamycin, metronidazol, často je nutné zvolit i chirurgický zákrok (incizi, drenáž) |
Bakterie z rodu Mobiluncus jsou gramlabilní anaerobní pohyblivé tyčky. Bývají izolovány u žen s bakteriální vaginózou, často společně s Gardenerella vaginalis a dalšími bakteriemi. Zároveň jsou nálezem i u žen bez klinických příznaků. K tomuto rodu řadíme M. curtisii a M. mulieris. [9] [10] [3]
Gramnegativní anaerobní koky[upravit | editovat zdroj]
Do skupiny G− anaerobních koků řadíme Acidaminococcus spp., Megasphaera spp., které jsou součástí přirozené bakteriální flóry člověka. Klinicky významné jsou bakterie rodu Veillonella. [3]
Veillonella spp.[upravit | editovat zdroj]
Rod Veillonella se řadí mezi gramnegativní anaerobní koky, které většinou tvoří shluky nebo dvojice. Pod UV světlem jsou červeně fluoreskující. Patří mezi přirozenou flóru dutiny ústní, nosohltanu, zažívacího traktu a ženského genitálu. Mohou způsobovat smíšené infekce, výjimečně byly identifikovány jako původci meningitidy, osteomyelitidy a infekcí periodontu. K tomuto rodu řadíme V. parvula, V. montpellierensis nebo V. alcalescens. V. parvula může být původcem endokarditidy. [3] [11] [12]
Odkazy[upravit | editovat zdroj]
Reference[upravit | editovat zdroj]
- ↑ GLOBALRPh. Anaerobes (gram positive and negative): [online]. [cit. 2014-10-19]. <http://www.globalrph.com/bacterial-strains-anaerobic.htm>.
- ↑ BARON, S. Anaerobic Gram-Negative Bacilli [online]. [cit. 2014-10-18]. <https://www.ncbi.nlm.nih.gov/books/NBK8438/>.
- ↑ a b c d e VOTAVA, Miroslav. Lékařská mikrobiologie speciální. 1. vydání. Brno : Neptun, 2003. ISBN 80-902896-6-5.
Chybná citace: Neplatná značka
<ref>; název „votava“ použit vícekrát s různým obsahem Chybná citace: Neplatná značka<ref>; název „votava“ použit vícekrát s různým obsahem Chybná citace: Neplatná značka<ref>; název „votava“ použit vícekrát s různým obsahem - ↑ a b BENEŠ, Jiří, et al. Infekční lékařství. 1. vydání. Galén, 2009. 651 s. s. 266-267. ISBN 978-80-7262-644-1.
- ↑ a b ITZHAK, Brook. Bacteroides Infection [online]. [cit. 2014-10-18]. <https://emedicine.medscape.com/article/233339-overview>.
- ↑ *Public Health Agency of Canada. Fusobacterium spp [online]. [cit. 2014-10-18]. <https://www.canada.ca/en/public-health/services/laboratory-biosafety-biosecurity/pathogen-safety-data-sheets-risk-assessment/fusobacterium.html>.
- ↑ BENNET, K. W. Fusobacteria : new taxonomy and related diseases [online]. [cit. 2014-10-18]. <http://jmm.microbiologyresearch.org/content/journal/jmm/10.1099/00222615-39-4-246?crawler=true&mimetype=application/pdf,>.
- ↑ Microbewiki. Fusobacterium [online]. [cit. 2014-10-18]. <https://microbewiki.kenyon.edu/index.php/Fusobacterium>.
- ↑ (EDITOR), David Greenwood BSc PhD DSc FRCPath, David GREENWOOD a Michael R. Barer MBBS PhD FRCPath (EDITOR), et al. Medical microbiology : a guide to microbial infections. 18. vydání. Edinburgh ; London ; New York ; Oxford ; Philadelphia ; St. Louis ; Sydney ; Toronto : Elsevier, 2012. ISBN 9780702040894.
- ↑ VETERE, A. Characterisation of anaerobic curved rods (Mobiluncus spp.) isolated from the urogenital tract [online]. [cit. 2014-10-19]. <http://jmm.microbiologyresearch.org/deliver/fulltext/jmm/23/3/medmicro-23-3-279.pdf?itemId=/content/journal/jmm/10.1099/00222615-23-3-279mimeType=application/pdf>.
- ↑ MicrobeWiki. Veillonella parvula [online]. [cit. 2014-10-19]. <https://microbewiki.kenyon.edu/index.php/Veillonella_parvula>.
- ↑ BHATTI, Maqsood A. Veillonella parvula Meningitis: Case Report and Review of Veillonella Infections [online]. [cit. 2014-10-19]. <https://academic.oup.com/cid/article/31/3/839/299845>.
