Staphylococcus

Rod Staphylococcus popisuje G+ koky ve shlucích, nesporulující, nepohyblivé, většinou neopouzdřené koky. Bylo rozeznáno kolem 40 druhů. Klinicky nejvýznamnejší jsou Staphylococcus aureus, Staphylococcus epidermidis a Staphylococcus saprophyticus.

Metabolizmus

Pozitivní katalázový test, jsou fakultativně anaerobní a aerobní.

Výskyt

Na kůži a sliznicích člověka i zvířat jako součást normální mikroflóry.

Kultivace

Poměrně nenáročné na kultivační podmínky, rostou na KA, játrovém bujónu.

Odběr materiálu

Pro diagnózu se odebírá klinický materiál z hnisavých infekcí, moči, likvoru, krve, stolice a sputa.

Stafylokoky se dělí podle schopnosti koagulovat plazmu pomocí plazmakoagulázového testu na:

• Koaguláza pozitivní – Staphylococcus aureus, Staphylococcus intermedius
• Koaguláza negativní („CoNS“) – Staphylococcus epidermidis, S. saprophyticus, S. haemolyticus

Staphylococcus aureus

[ ✎ upravit vložený článek ]

Staphylococcus aureus
Staphylococcaceae
Staphylococcus
Staphylococcus aureus na krevním agaru
Morfologie	G+ kok
Vztah ke kyslíku	fakultativně anaerobní
Kultivace	krevní agar
Antigeny	polysacharid A, peptidoglykan, protein A a kyselina teichoová
Faktory virulence	plazmakoaguláza, polysacharidové adheziny, hemolyziny, fosfatáza, nukleáza, elastáza, enterotoxiny, toxin syndromu toxického šoku, exfoliatiny, betalaktamáza,
Zdroj	součást fyziologické flóry, jídlo (enterotoxikózy)
Onemocnění	pyodermie, hnisání ran, bronchopneumonie, sepse, osteomyelitidy, urogenitální infekce, syndrom toxického šoku, enterotoxikózy, epidermolýza
Diagnostika	kultivace, katalázový test, plazmakoagulázový test
Terapie	ATB dle vyšetření citlivosti, chirurgické ošetření
MeSH ID	D013211

Staphylococcus aureus patří mezi biochemicky nejaktivnější druhy bakterií, produkuje celou řadu exoenzymů a toxinů. Patří mezi nejčastější původce pyogenních infekcí a intoxikací člověka a zvířat.

Staphylococcus aureus – Gramovo barvení

Diagnostický postup

• Materiál: moč, likvor, sputum, krev
• Identifikace:
  • mikroskopie: G+ koky
  • kultivace: KA (okrové kolonie s beta-hemolýzou)
  • testy: pozitivní plazmakoagulázový test
• Serologické metody: průkaz TSST-1 a enterotoxinu

Onemocnění

Při infekci vytváří častěji abscesy než flegmony. Způsobuje záněty, abscesy, folikulitidy, sinusitidy, bronchopneumonie, sepse. Lidský organizmus je proti stafylokokovým infekcím značně odolný. Při chirurgických zákrocích, úrazech nebo imunologické nedostatečnosti může ale dojít k onemocnění. Díky značné virulenci mají stafylokokové infekce sklon k recidivám nebo k chronickému průběhu. Pokud se bakterie dostanou z léze do krve, může dojít ke vzniku sekundární pneumonie, osteomyelitidy nebo endokarditidy.

Jak již bylo zmíněno, stafylokoky patří k nejčastějším původcům poúrazových a pooperačních infekcí. Po 1 až 2 dnech inkubace se objevuje serózní exsudace v okolí poraněné tkáně. Zánětlivý proces se rychle mění v pyogenní reakci s následnou rozsáhlou nekrózou a dehiscencí rány. Častou komplikací je zde sepse a vznik pyogenních metastáz.

Další onemocnění způsobují toxiny – syndrom toxického šoku, stafylokoková enterotoxikóza.

• produkce toxinů a enzymů:
  1. TSST-1 (toxin syndromu toxického šoku)
  2. exfoliatin (způsobuje syndrom opařené kůže, SSSS, Reiterův syndrom)
  3. enterotoxiny
  4. cytotoxiny a leukotoxiny
  5. hyaluronidáza

Terapie

Povrchové infekce se hojí spontánně, hluboké již vyžadují chirurgický zákrok a použití antibiotik např. oxacilinu. V současné době je 80 % kmenů rezistentní k penicilinu. Tento problém řeší semisyntetické beta-laktamázové rezistentní peniciliny.

Při léčbě MRSA infekcí se používají záložní ATB, jako vankomycin a teikoplanin

MRSA

[ ✎ upravit vložený článek ]

MRSA, z methicillin-resistant Staphylococcus aureus, je označení pro kmeny bakterie Staphylococcus aureus, které získaly rezistenci vůči antibiotiku meticilinu. Za rezistenci je zodpovědný gen mecA lokalizovaný na stafylokokové chromozomové kazetě mec (SCCmec), který kóduje enzym PBP2a (zkr. penicillin-binding protein). Tento enzym funguje jako transpeptidáza (tzn. podílí se na syntéze peptidoglykanu buněčné stěny bakterie), není však inhibován meticilinem a dalšími penicilinovými antibiotiky. Meticilin se ve světě používá pro léčbu S. aureus, obdoba v Česku používaného oxacilinu. Tyto kmeny se rozšířily zejména v nemocnicích kvůli používání širokospektrálních antibiotik, která vyvíjejí selekční tlak na bakterie. MRSA se staly obvykle rezistentní i na řadu dalších antibiotik a k léčbě je nutné používat intravenózně podávaný vankomycin.

V r. 2002 se ale objevily kmeny VRSA (z vancomycin-resistant S. aureus) rezistentní i vůči vankomycinu. Dva nahlášené kmeny v USA se ukázaly jako náchylné k quinupristin-dalfopristinu, linezolidu a TMP-SMX (Trimethoprim-sulfamethoxazol = cotrimoxazol), byly ale rezistentní k tetracyklinu.

Pacienta s MRSA je nutné izolovat na speciálně určený pokoj a dodržovat velmi přísné zásady hygieny, aby se zabránilo dalšímu šíření nebezpečného kmene.

Tato část je převzata z článku MRSA, kde také naleznete použitou literaturu.

Staphylococcus intermedius

Původce infekcí u zvířat – pyodermie a otitidy u psů, možný přenos na člověka. Pozitivní plazmakoagulázový test.

Staphylococcus epidermidis

Fyziologicky osidluje kůži a sliznice člověka. Nejčastěji se vyskytuje na obličeji, v axilách, inguinální krajině a končetinách.

Diagnostický postup

• Materiál: moč, likvor, sputum, krev
• Identifikace:
  • mikroskopie: G+ koky
  • kultivace: KA (porcelánově bílé kolonie bez hemolýzy)
  • testy: negativní plazmakoagulázový test, novobiocin citlivý, ureáza pozitivní
• Serologické metody: netvoří toxiny

Onemocnění

Oportunní patogen – napadá oslabené, imunokompromitované pacienty (popáleniny, chirurgické zákroky). Stafylokokové buňky velmi dobře adherují na umělé hmoty – katetry, kloubní náhrady, umělé chlopně. Způsobuje tedy často infekce umělých materiálů, používaných v ortopedii a chirurgii. Onemocnění způsobená S. epidermidis jsou často nemocničního původu, mají nozokomiální charakter.

Terapie

Pro zvládnutí infekce je vedle antibioterapie často nezbytné i odstranění infikované umělé hmoty z organismus pacienta.

Další druhy rodu Staphylococcus

Staphylococcus saprophyticus

Příležitostně na kůži lidí a zvířat. Způsobuje cystitidy, uretritidy, septikémie, infekce ran. U mladých žen je příčinou až 20 % všech infekcí močových cest

Testy: novobiocin rezistentní, plazmakoaguláza negativní.

Staphylococcus haemolyticus

Způsobuje endokarditidy, cystitidy, peritonitidy, infekce ran a kostí, septikémie.

Testy: novobiocin citlivý, ureáza negativní.

Staphylococcus hominis ssp. hominis

Septikémie, cystitidy.

Testy: novobiocin citlivý, ureáza pozitivní.

Staphylococcus hominis ssp. novobiosepticus

Septikémie, sepse, meningitidy.

Test: novobiocin rezistentní.

Fotogalerie

• 

  Staphylococcus aureus na krevním agaru

• 

  Staphylococcus aureus, β-hemolýza

• 

  Staphylococcus epidermidis na KA

• 

  Staphylococcus epidermidis na KA

Odkazy

Související články

• Stafylokokové infekce

Použitá literatura

• BEDNÁŘ, M, V FRAŇKOVÁ a J SCHINDLER, et al. Lékařská mikrobiologie – bakteriologie, virologie, parazitologie. 1. vydání. Praha : Marvil, 1996. 558 s. ISBN 80-238-0297-6.