Vankomycin

	Vankomycin
	Vankomycin
	J01XA01
	; struktura vankomycinu
Eliminace	ledvinami, u zdravých pacientů v průběhu 4-6h
Indikace	endokarditida, osteomyelitida, pneumonie, infekce měkkých tkání
Kontraindikace	hypersenzitivita na léčivou látku, rychlé podání
Nežádoucí účinky	hypotenze, exantém sliznic, renální insuficience
Interakce	anestetika, ototoxické, nefrotoxické nebo neurotoxické léky jak amfotericin B, amiglykosidy, bacitracin
Chemická struktura	glykopeptid

Vankomycin je glykopeptidové antibiotikum.

Farmakokinetika[upravit | editovat zdroj]

Neabsorbuje se z trávicího traktu – při enterálním podání působí pouze místně, proto se využívá k léčbě enterokolitidy. Pro systémový účinek se podává intravenózně. Eliminuje se exkrecí ledvinami v metabolicky nezměněné formě. Porucha exkreční funkce ledvin vyžaduje redukci dávky. Může se kumulovat i při insuficienci jater. Terapeutické okno je úzké, proto je vhodné terapeutické monitorování hladin.

Farmakodynamika[upravit | editovat zdroj]

Účinek vankomycinu je nezávislý na koncentraci.

Indikace[upravit | editovat zdroj]

Vankomycin se užívá k léčbě infekcí vyvolaných citlivými grampozitivními mikroorganismy a anaeroby – např. peritonitidy, sepse, endokarditidy, a k léčbě dalších závažných onemocnění. Perorálně se podává při pseudomembranozní kolitidě. Téměř všechny kmeny stafylokoků jsou na vankomycin dosud citlivé, proto toto antibiotikum patří mezi léky volby při infekcích vyvolaných methicilin-rezistentními stafylokoky (MRSA). Použití vankomycinu by mělo být rezervováno pro případy, kdy nelze podat peniciliny nebo cefalosporiny, popřípadě pro pacienty, kteří na tato antibiotika nereagovali, nebo u nichž je jiná specifická indikace.

Nežádoucí účinky a toxicita[upravit | editovat zdroj]

Místním drážděním vznikají flebitidy, zejména po paravenozní aplikaci. Ototoxicita a nefrotoxicita jsou v přímé závislosti na plazmatické koncentraci. Proto se doporučuje kontrola plazmatických hladin. Při rychlé aplikaci se může objevit „red man syndrom“, „syndrom rudého muže“ (flush, svědění, hypotenze, patrně nesenzibilizovaným uvolněním histaminu z mastocytů). Proto se vankomycin podává i. v. infuzí alespoň po dobu 1 hodiny.

Kontraindikace[upravit | editovat zdroj]

Vankomycin se nesmí užívat při alergii na glykopeptidová antibiotika. Nesmí se podávat i. m. Se zvýšenou opatrností je třeba podávat u poruch sluchu, renálních funkcí a v graviditě. Ototoxicita a nefrotoxicita se zvyšuje současným podáváním jiných takto toxických látek (např. aminoglykosidy).