Obaly mozku
Obaly mozku (a celého CNS) tvoří tři vazivové vrstvy:
- Pia mater čili omozečnice
- je bezprostředně na mozku, měkká plena, tenká, průsvitná.
- Arachnoidea čili pavučnice
- je bezcévná, ze síťovitě uspořádaných vláken, mezi nimi (piou mater a arachnoideou) prostor (subarachnoideální) vyplněný mozkomíšním mokem.
- Dura mater čili tvrdá plena
- je pevná vazivová blána, vedou v ní žíly.
- je prostor mezi durou mater a arachnoideou.
- je prostor mezi durou mater a kostí, prostor fyziologicky není přítomen.
Vývoj[upravit | editovat zdroj]
Jednotný primitivní obal CNS meninx primitiva se rozštěpí na zevní ectomeninx a vnitřní endomeninx.Ectomeninx dává vznik dura mater, která pevně lne k periostu. Žilní pleteně, které jsou součástí této vrstvy ztratí svojí vnější vrstvu a vzniknou tak žilní splavy. Endomeninx dává vznik pro arachnoideu a pia mater.
Dura mater encephali[upravit | editovat zdroj]
Dura mater pevně lne k periostu lebečních kostí, ale je oddělitelná. Vytváří několik duplikatur:
- Falx cerebri – výběžek, uložený ve fissura longitudinalis cerebri. Začíná od crista galli a upíná se do tentorium cerebelli a protuberantia occipitalis interna. Je v něm uložen splav sinus sagittalis superior.
- Tentorium cerebelli – odděluje mozeček od týlních laloků mozku. Začíná od protuberantia occipitalis interna a upíná se na horní hranu skalní kosti. Přední okraj tvoří výřez incissura tentorii.
- Falx cerebelli – pokračování falx cerebri. Vystupuje proti vermis mozečku mezi hemisféry.
- Diaphragma sellae – kryje fossa hypophysialis
Arachnoidea encephali[upravit | editovat zdroj]
Jsou to tenké bezcévné blány, připoutané trámci k pia mater. Obklopuje celý mozek, ale nezasahuje do hlubších zářezů. Od pia mater je oddělena cavitas subarachnoidalis, vyplněna liquorem. V oblasti lebeční klenby vysílá výchlipky do sinus sagittalis superior – granulationes arachnoidales – pomáhaji odtoku liquoru do žilního systému.
Pia mater encephali[upravit | editovat zdroj]
Pevně lne k povrchu mozku. Mezi arachnoideou a piou mater probíhají cévy, které se zanořují do mozkové tkáně.
Odkazy[upravit | editovat zdroj]
Související články[upravit | editovat zdroj]
Externí odkazy[upravit | editovat zdroj]
- SVÍŽENSKÁ, Ivana, et al. Anatomická pitva hlavy 1 : Multimediální podpora výuky klinických a zdravotnických oborů [online]. Portál Lékařské fakulty Masarykovy univerzity [online], ©2010. Poslední revize 27.9.2011, [cit. 2011-11-27]. ISSN 1801-6103. <http://portal.med.muni.cz/clanek-516-anatomicka-pitva-hlavy-1.html>.
Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]
- ČIHÁK, Radomír. ANATOMIE 3. Druhé, doplněné a upravené vydání. Praha : Grada, 2004. 692 s. ISBN 80-247-1132-X.
Doporučená literatura[upravit | editovat zdroj]
- PETROVICKÝ, Pavel. Anatomie s topografií a klinickými aplikacemi : Neuroanatomie, smyslová ústrojí a kůže. 1. vydání. Osveta : Martin (SK), 2002. 542 s. ISBN 80-8063-048-8.