Albumin
Albumin je sérová bílkovina, která se podílí 55–65 % na celkové bílkovině v séru (průměrná koncentrace albuminů v plazmě je 40 g/l[1]). Je syntetizován v játrech a jeho tvorba závisí na příjmu aminokyselin.
- Albumin se podílí podstatným způsobem na udržování onkotického tlaku plazmy. Hodnoty albuminu nižší než 20 g/l jsou spojeny s výskytem edémů.
- Plní transportní funkce. Transportuje bilirubin, hem, steroidní látky, tyroxin, mastné kyseliny, žlučové kyseliny, kovy, léky a další látky.
- Vytváří proteinovou rezervu organismu a slouží jako zdroj aminokyselin, zvláště esenciálních aminokyselin pro různé tkáně. Při malnutrici se jeho koncentrace snižuje. Koncentrace albuminu v séru není však dobrým indikátorem časné proteinové malnutrice, protože při nedostatku aminokyselin se snižuje i katabolismus albuminu a albumin se přemísťuje z intersticia, aby se zachovalo adekvátní množství v plazmě. Pomalý pokles je dán rovněž delším poločasem a velkou tělesnou zásobou. Z tohoto důvodu neodráží plný rozsah nutričního deficitu.
Syntéza albuminu
Syntéza albuminu začíná v jádře hepatocytů transkripcí genů do mRNA, která je následně vylučována do cytoplasmy, kde se váže na ribosomy za vzniku polysomů, které tvoří preproalbumin. Preproalbumin vstupuje do endoplasmatického retikula, kde je přetvořen na proalbumin, hlavní intracelulární formu albuminu. Proalbumin je dále vylučován do Golgiho aparátu, kde je přetvořen na albumin a ihned vylučován z jater.[2]
Stanovení albuminu
Stanovení koncentrace albuminu v séru patří mezi rozšířená biochemická vyšetření, vhodná zejména u onemocnění jater, ledvin a hodnocení nutričního stavu. Snížení albuminu může doprovázet chronické záněty a zvýšení katabolismu u některých chorobných stavů. Ostatní příčiny snížení nebo zvýšení koncentrace albuminu jsou podobné jako u celkové bílkoviny.
Princip stanovení albuminu
Ve slabě kyselém prostředí se albumin chová jako kation. Může reagovat s aniontovými barvivy a vzniká komplex albumin-barvivo. Navázání barviva je provázeno změnou jeho zbarvení. K vazbě dochází v mírně kyselém prostředí za přítomnosti povrchově aktivních látek.
Používají se organická barviva, která s albuminem reagují podstatně rychleji než s ostatními sérovými bílkovinami. Nejčastěji obsahují skupinu -SO3H. Příkladem může být bromkresolový purpur nebo bromkresolová zeleň.
Referenční rozmezí: Koncentrace albuminu v séru (S-albumin): 35–53 g/l
Pro stanovení albuminu v jiných tekutinách, např. v moči nebo v mozkomíšním moku, se obvykle používají citlivější imunochemické metody (nejčastěji imunoturbidimetrie).
Odkazy
Externí zdroje
Albumin - YouTube video
Související články
Reference
- ↑ ŠVÍGLEROVÁ, Jitka. Albumin [online]. Poslední revize 2009-02-18, [cit. 2010-10]. <https://web.archive.org/web/20160416224413/http://wiki.lfp-studium.cz/index.php/Albumin>.
- ↑ PERALTA, R, et al. Hypoalbuminemia : Pathophysiology [online]. Medscape, ©2015. Poslední revize -, [cit. 2016-02-03]. <https://emedicine.medscape.com/article/166724-overview>.
