Leptospiróza

Krysí žloutenka
Leptospirosis
Leptospiróza
Leptospira interrogans v elektronovém mikroskopu
Původce	Leptospira interrogans
Přenos	průnikem poranění v kůži, požití infikované vody nebo potravy, kontakt se zvířetem
Inkubační doba	6 – 20 dnů
Klinický obraz	ikterická f.: Weilův syndrom, selhání ledvin; anikterická f.: častější, podobá se chřipce
Diagnostika	epidemiologická anamnéza, klinický obraz, průkaz specifických protilátek, mikroskopie v zástinu
Léčba	symptomaticky; těžší průběhy penicilin nebo ampicilin;
Klasifikace a odkazy
MeSH ID	D007922
MedlinePlus	001376

Leptospiróza je infekční onemocnění, které vyvolává bakterie Leptospira interrogans. Jedná se o antropozoonózu.

Původce

Leptospiry patří do čeledi Spirochety. Jsou to dlouhé, pohyblivé, striktně aerobní, spirálovité bakterie. Špatně se barví, můžeme je však pozorovat v zástinu. V patogenitě uplatňují hemolysin, stěnový lipopolysacharid nebo fosfolipasy. Jsou rozšířeny v přírodě a osidlují také množství zvířat, někteří je vylučují močí.

Epidemiologie

K infekci nejčastěji dochází požitím infikované vody nebo potravy, ale člověk se může nakazit i kontaktem se zvířetem nebo např. průnikem poraněním v kůži. Infekční dávka je malá, někdy stačí jen několik jednotlivých bakterií. Inkubační doba je cca 6–20 dnů.

V České republice se leptospiróza objevuje především po povodních.

Onemocnění podléhá hlášení.

Klinický obraz

Průběh onemocnění se liší podle povahy infekčního kmene. Rozlišujeme formu ikterickou a anikterickou.

Ikterická forma

• průběh pod obrazem Weilova syndromu – žloutenka, poškození ledvin, meningeální syndrom a krvácivost;

• žloutenka pomerančová, myalgie, bolesti hlavy;
• nápadný nepoměr mezi vysokou hladinou bilirubinu a relativně nízkým ALT;
• pacient spíš ohrožen selháním ledvin a krvácením.

Anikterická forma

• častější, podobá se chřipce nebo serozní meningitidě, má lehčí průběh;
• nacházíme známky poškození jater a ledvin;
• zhojí se bez následků.

Diagnóza

• Na základě epidemiologické anamnézy, příznačné klinické projevy;
• specifické Ig v séru;
• mikroskopie v zástinu.

Terapie

• Anikterické formy jen symptomaticky;
• těžší průběhy penicilin nebo ampicilin;

Odkazy

Související články

• Spirochety

Zdroj

• BENEŠ, Jiří. Studijní materiály [online]. [cit. 2010]. <http://jirben.wz.cz>.

• JULÁK, Jaroslav. Úvod do lékařské bakteriologie. 1. vydání. Praha : Karolinum, 2006. 404 s. ISBN 8024612704.

• BEDNÁŘ, Marek, Andrej SOUČEK a Věra FRAŇKOVÁ, et al. Lékařská mikrobiologie : Bakteriologie, virologie, parazitologie. 1. vydání. Praha : Marvil, 1996. 558 s. ISBN 8594031505280.

• VOTAVA, Miroslav, et al. Lékařská mikrobiologie speciální. 1. vydání. Brno : Neptun, 2003. 495 s. ISBN 80-902896-6-5.