Spirochety
Spirochety jsou kmen (phylum) jemných, spirálovitě stočených bakterií. Obvykle dosahují velikosti 5–250 μm (někdy až 500 μm[1]). Nebarví se příliš dobře běžnými bakteriologickými technikami.
Rozlišujeme následující rody spirochet:
- Borrelia;
- Leptospira;
- Treponema.
Rod Borrelia[upravit | editovat zdroj]
Zástupci rodu Borellia jsou spirální, pohyblivé bakterie, které se obtížně kultivují na umělých kultivačních půdách. Dobře se barví anilinovými barvivy. Parazitují na člověku i zvířatech a jejich mezihostitelem jsou členovci.
Borrelia hermsii[upravit | editovat zdroj]
Borrelia hermsii je původcem recidivující horečky, jejímž mezihostitelem je klíště nebo veš.
_lores.jpg)
Borrelia burgdorferi[upravit | editovat zdroj]
Podrobnější informace naleznete na stránce Borrelia burgdorferi.Borrelia burgdorferi je dlouhá, spirálovitě stočená bakterie o velikosti 4–30 μm[1]. Vyvolává multiorgánové postižení – lymeskou borreliózu. Jejím přenašečem jsou infikovaná klíšťata. Vzhledem k tomu, že je mikroaerofilní, vyžaduje komplexní kultivační půdu (N-acetylglukosaminy, aminokyseliny, vitaminy, nukleotidy). Její generační doba je poměrně dlouhá, a to 12 hodin[1].
Borrelia recurrentis[upravit | editovat zdroj]
Borrelia recurrentis je až 30 μm dlouhá, do 5–10 nepravidelných závitů stočená[1] bakterie. Je původcem rekurentní horečky stejně jako Borrelia hermsii. Přenašečem jsou infikované vši. Ve chvíli, kdy se pomnoží v hostiteli, dochází k rozvoji horečky. Horečka po několika dnech odezní. Přibližně po 3–10 dnech[1] dochází k rekurenci (odtud pochází její název). Vhodným antibiotikem je tetracyklin.
Rod Leptospira[upravit | editovat zdroj]
Do rodu Leptospira patří spirální, pohyblivé bakterie, které se živí saprofyticky nebo paraziticky. Parazitují zejména na zvířatech, výjimečně nakazí člověka. Pokud k nákaze dojde, pak se to týká především osob pracujících se zvířaty (antropozoonóza).
Leptospira biflexa[upravit | editovat zdroj]
Leptospira biflexa jsou saprofytické bakterie žijící ve vlhké půdě.
Leptospira interrogans[upravit | editovat zdroj]
Leptospira interrogans je druh bakterií, který se šíří do všech tkání, poškozuje endotel, způsobuje hemoragie a ikterus. Je obligatorně aerobní. Bakteriologové uvažují o jejím rozdělení na 7 druhů[1], které by souvisely s klinickými jednotkami. Mezi faktory patogenity patří pravděpodobně bakteriální toxiny, cytotoxické faktory jako fosfolipázy apod. Leptospira icterohaemorrhagiae je původcem Weilovy choroby. Roste dobře v kulturách s bovinním albuminem. Generační doba je dlouhá. Trvá přibližně 7 až 16 hodin[1].
Podrobnější informace naleznete na stránce Leptospiróza.
Rod Treponema[upravit | editovat zdroj]
Do rodu Treponema patří spirální pohyblivé bakterie, které měří 5–20 μm, a mají pravidelné závity[1]. Zahrnuje druhy pro člověka jak patogenní, tak nepatogenní (anaerobní druhy). Nepatogenní druhy se vyskytují například v dutině ústní a mohou vyvolat "falešný poplach" právě kvůli jejich antigenní příbuznosti s patogenními. Má velmi dlouhou kultivační dobu v rozsahu 10 až 30hodin (nejdelší z kmene spirochet)[1].
Treponema pertenue[upravit | editovat zdroj]
Treponema pertenue je původcem tropické frambézie. Její charakteristikou je obtížné odlišení od Treponemy pallidum a citlivost na léčbu penicilinem.
Treponema carateum[upravit | editovat zdroj]
Treponema carateum se vyskytuje převážně v Americe a způsobuje chronické onemocnění kůže zvané pinta. Onemocnění se léčí penicilinem.
Treponema pallidum[upravit | editovat zdroj]
Podrobnější informace naleznete na stránce Treponema pallidum.Treponema pallidum je tvarem i velikostí neodlišitelná od ostatních druhů. Způsobuje onemocnění zvané syfilis. Neroste ani v kultivačních médiích ani v kuřecích embryích, proto se pro kultivaci používá intratestikulární inokulace (varlat králíka). Je velmi citlivá na zevní vlivy.
Souhrnné video Leptospira[upravit | editovat zdroj]
Zdroje[upravit | editovat zdroj]
Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]
- BEDNÁŘ, Marek, Andrej SOUČEK a Věra FRAŇKOVÁ, et al. Lékařská mikrobiologie : Bakteriologie, virologie, parazitologie. 1. vydání. Praha : Marvil, 1999. 558 s. ISBN 8023802976.
- DVOŘÁKOVÁ HEROLDOVÁ, Monika. Spirochéty, treponemata. Powerpointová prezentace. [Brno]: [Masarykova univerzita, Lékařská fakulta]. [2018]. 124 s. Dostupné z: https://is.muni.cz/el/med/jaro2018/BLLM0422p/um/materialy_z_prednasek/T_19_Spirochety_2018.pdf
Reference[upravit | editovat zdroj]
- ↑ Skočit nahoru k: a b c d e f g h i BEDNÁŘ, Marek, Andrej SOUČEK a Věra FRAŇKOVÁ, et al. Lékařská mikrobiologie : Bakteriologie, virologie, parazitologie. 1. vydání. Praha : Marvil, 1999. 558 s. ISBN 8023802976.
Spirochety jsou kmen (phylum) jemných, spirálovitě stočených bakterií
. Obvykle dosahují velikosti 5–250 μm (někdy až 500 μm[1]). Nebarví se příliš dobře běžnými bakteriologickými technikami.↵↵Rozlišujeme následující rody spirochet:
Borrelia;
Leptospira;
Treponema.
Rod Borrelia
Zástupci rodu Borellia jsou spirální, pohyblivé bakterie, které se obtížně kultivují
na umělých
kultivačních půdách
. Dobře se barví anilinovými barvivy. Parazitují na člověku i zvířatech a jejich mezihostitelem jsou členovci.
Borrelia hermsii
Borrelia hermsii je původcem recidivující horečky, jejímž mezihostitelem je klíště
nebo veš.
_lores.jpg)
Borrelia burgdorferi
Borrelia burgdorferi
Borrelia burgdorferi je dlouhá, spirálovitě stočená bakterie o velikosti 4–30 μm[1]. Vyvolává multiorgánové postižení – lymeskou borreliózu
. Jejím přenašečem jsou infikovaná klíšťata. Vzhledem k tomu, že je mikroaerofilní, vyžaduje komplexní kultivační půdu (N-acetylglukosaminy, aminokyseliny, vitaminy, nukleotidy). Její generační doba je poměrně dlouhá, a to 12 hodin[1].
Borrelia recurrentis
Borrelia recurrentis je až 30 μm dlouhá, do 5–10 nepravidelných závitů stočená[1] bakterie. Je původcem rekurentní horečky stejně jako Borrelia hermsii. Přenašečem jsou infikované vši. Ve chvíli, kdy se pomnoží v hostiteli, dochází k rozvoji horečky. Horečka po několika dnech odezní. Přibližně po 3–10 dnech[1] dochází k rekurenci (odtud pochází její název). Vhodným antibiotikem je tetracyklin
.
Rod Leptospira
Do rodu Leptospira patří spirální, pohyblivé bakterie, které se živí saprofyticky nebo paraziticky. Parazitují zejména na zvířatech, výjimečně nakazí člověka. Pokud k nákaze dojde, pak se to týká především osob pracujících se zvířaty (antropozoonóza
).
Leptospira interrogans
Leptospira biflexa
Leptospira biflexa jsou saprofytické bakterie žijící ve vlhké půdě.
Leptospira interrogans
Leptospira interrogans je druh bakterií, který se šíří do všech tkání, poškozuje endotel
, způsobuje
hemoragie
a
ikterus
. Je obligatorně aerobní. Bakteriologové uvažují o jejím rozdělení na 7 druhů[1], které by souvisely s klinickými jednotkami. Mezi faktory patogenity patří pravděpodobně
bakteriální toxiny
, cytotoxické faktory jako fosfolipázy apod. Leptospira icterohaemorrhagiae je původcem Weilovy choroby. Roste dobře v kulturách s bovinním
albuminem
. Generační doba je dlouhá. Trvá přibližně 7 až 16 hodin[1].
Postižení kůže tropickou frambézií
Rod Treponema
Do rodu Treponema patří spirální pohyblivé bakterie, které měří 5–20 μm, a mají pravidelné závity[1]. Zahrnuje druhy pro člověka jak patogenní, tak nepatogenní (anaerobní druhy). Nepatogenní druhy se vyskytují například v dutině ústní
a mohou vyvolat "falešný poplach" právě kvůli jejich antigenní příbuznosti s patogenními. Má velmi dlouhou kultivační dobu v rozsahu 10 až 30hodin (nejdelší z kmene spirochet)[1].
Treponema pertenue
Treponema pertenue je původcem tropické frambézie. Její charakteristikou je obtížné odlišení od Treponemy pallidum a citlivost na léčbu penicilinem
.
Treponema carateum
Treponema pallidum
Treponema carateum se vyskytuje převážně v Americe a způsobuje chronické onemocnění kůže zvané pinta. Onemocnění se léčí penicilinem
.
Treponema pallidum
Treponema pallidum je tvarem i velikostí neodlišitelná od ostatních druhů. Způsobuje onemocnění zvané syfilis
. Neroste ani v kultivačních médiích ani v kuřecích embryích, proto se pro kultivaci používá intratestikulární inokulace (varlat králíka). Je velmi citlivá na zevní vlivy.
Souhrnné video Leptospira
Zdroje
Použitá literatura
- BEDNÁŘ, Marek, Andrej SOUČEK a Věra FRAŇKOVÁ, et al. Lékařská mikrobiologie : Bakteriologie, virologie, parazitologie. 1. vydání. Praha : Marvil, 1999. 558 s. ISBN 8023802976.
DVOŘÁKOVÁ HEROLDOVÁ, Monika. Spirochéty, treponemata.
Powerpointová prezentace.
[Brno]: [Masarykova univerzita, Lékařská fakulta]. [2018]. 124 s. Dostupné z:
https://is.muni.cz/el/med/jaro2018/BLLM0422p/um/materialy_z_prednasek/T_19_Spirochety_2018.pdf
