Antrax
| Bacillus anthracis | |
| Bacillaceae | |
| Bacillus | |
 Bacillus anthracis | |
| Morfologie | G+ tyčinka |
|---|---|
| Vztah ke kyslíku | aerobní |
| Kultivace | běžné kultivační půdy |
| Faktory virulence | obal a exotoxíny |
| Zdroj | suroviny živočišného původu (vlna, kůže, maso,...) |
| Přenos | pozřením, vdechnutím, kontaktem kůže |
| Výskyt | zvířata, člověk |
| Onemocnění | anthrax |
| Diagnostika | přímá mikroskopie, kultivace, pokus na zvířeti, ev. sérologie |
| Terapie | penicilin, erytromycin |
| Očkování | filtrát Sternova kmene vázaný na hydroxid hlinitý, formolizovaná inaktivní vakcína |
| MeSH ID | D001408 |
Bacillus anthracis je původcem antraxu (sněť slezinná).
Jde o grampozitivní, aerobní, sporulující bakterii. Tvoří spory v kultuře, půdě, tkáni a exsudátech mrtvých zvířat, nikoli však v krvi či tkáních zvířat žijících. Spory zůstávají v půdě životaschopné po několik desítek let.
Epidemiologie, přenos a symptomy[upravit | editovat zdroj]
Antrax je a vždy bude větší hrozbou pro býložravá zvířata (hovězí dobytek, ovce, kozy, volně žijící koně).
Lidé se nakazí kožní cestou (přímý kontakt s nakaženým zvířetem, průmyslová výroba zpracovávající surovou kůži, vlnu atp.), inhalací (plicní antrax, woolsorter`s disease) nebo požitím masa nakažených zvířat.
- Forma kožní se projevuje jako červenohnědá papula, která se mění na pustulu (pustula maligna), ev. karbunkl (carbunculus contagiosus), později s ulcerací a vznikem černé eschary. Bývá reakce uzlin a celkové příznaky.
- Forma plicní vzniká rozšířením původní kožní infekce nebo vznikne vdechnutím antraxového bacilu; má těžký průběh s plicním edémem a selháváním dechových funkcí. Bývají postiženy mezihrudní uzliny, zánět má hemoragický charakter.
- Gastrointestinální forma je velmi vzácná; ve střevní stěně dochází k hemoragické nekróze, reakci mezenteriálních uzlin a k sepsi.
Patogeneze[upravit | editovat zdroj]
Faktory virulence B. anthracis zahrnují mnoho exotoxinů a obal.
Exotoxin: Plasmidem kódovaný termolabilní a heterogenní proteinový komplex sestávající ze 3 částí:
- Edema Factor (EF)
- Lethal Factor (LF)
- Protective Antigen (PA)
In vivo tyto 3 faktory působí synergicky. PA se váže na povrchové receptory eukaryotních buněk a je postupně štěpen buněčnými proteázami. Větší C-terminální část PA zůstává navázaná k receptoru a poté váže buď EF nebo LF, které do buňky vstupují endocytózou. EF funguje jako adenylátcykláza. LF aktivuje makrofágy a produkci cytokinů, což vede k nekróze, horečce, šoku a smrti.
Obal: Kapsula je tvořena polypeptidem D-glutamové kyseliny, který působí antifagocytoticky.
Diagnóza[upravit | editovat zdroj]
K průkazu může sloužit přímá mikroskopie, kultivace, pokus na zvířeti, ev. sérologie. Důležitá je profesionální anamnéza.
Léčba[upravit | editovat zdroj]
Léčí se antibiotiky, megadávkami penicilinu, streptomycinem, popř. erytromycinem. Dále kortikoidy. Nutná je celková péče. Mírná lokální forma nemusí vždy vyžadovat antibiotika. Prognóza plicní a střevní formy je nejistá, při pozdní léčbě může být průběh smrtelný. Bacily antraxu jsou zneužívány k výrobě biologických zbraní.
Odkazy[upravit | editovat zdroj]
Související články[upravit | editovat zdroj]
Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]
- GILLESPIE, SH a KB BAMFORD. Medical Microbiology and Infection at a Glance. 1. vydání. London : Blackwell Science, 2000. ISBN 978-1405111737.
- BERAN, GW a KB BAMFORD. Handbook of Zoonoses, Section A: Bacterial, Rickettsial, Chlamydial and Mycotic. 2. vydání. Florida : CRC Press, 1994. ISBN 978-0849332050.
- University of South Carolina. Microbiology and immunology online [online]. ©2007. Poslední revize 2009, [cit. 2009-12-01]. <http://www.sc.edu/study/colleges_schools/medicine/education/basic_science_departments/pathology_microbiology_and_immunology/index.php,>.
