Legionelóza: Porovnání verzí
Feedback

Z WikiSkript

m (→‎Diagnóza: typo)
m (- link)
 
(Není zobrazeno 31 mezilehlých verzí od 24 dalších uživatelů.)
Řádek 1: Řádek 1:
'''Legionelóza''' neboli '''legionářská nemoc''' je akutní horečnaté onemocnění vyvolané gramnegativními bakteriemi čeledi ''Legionellaceae'', nejčastěji bakterií ''[[Legionella pneumophilla]]'', které postihuje především dýchací cesty. Nejzávažnějším a zároveň nejčastějším projevem je pneumonie („legionářská nemoc“). Dalšími projevy infekce mohou být lehké chřipkové onemocnění s bolestmi hlavy a svalů bez postižení plic („pontiacká horečka“).
__NOTOC__
{{Infobox - onemocnění
| česky = Legionářská nemoc
| obrázek = Legionella pneumophila 01.jpg
| popisek = ''Legionella pneumophila'' v elektronovém mikroskopu
| anglicky = Legionnaires' disease
| latinsky =
| původce = ''Legionella pneumophilla''
| rizikové faktory =
| patogeneze =
| přenos = inhalace, klimatizací, vzduchotechnikou, nebulizátory, vodovodními sítěmi
| inkubační doba =
| klinický obraz = pneumonie, chřipkové onemocnění s bolestmi hlavy a svalů
| diagnostika = průkaz antigenu z moči, rtg, bronchoalveolární laváže
| infekčnost =
| léčba = '''legionářská nemoc''' – ATB, '''pontiacká horečka''' – symptomatická léčba,
| komplikace = renální insuficience – proteinurie a hematurie
| očkování =
| incidence v ČR =
| prevalence v ČR =
| mortalita ve světě =
| mortalita v ČR =
| MKN = {{MKN|A48}}
| MeSH ID = {{MeSH ID|D007877}}
| OMIM = {{OMIM|608556}}
| MedlinePlus = {{MedlinePlus|000616}}
| Medscape = {{Medscape|220163}}
}}
[[Soubor:Legionella Plate 01.png|náhled|Legionella sp.]]
'''Legionelóza''' neboli '''legionářská nemoc''' je akutní horečnaté onemocnění vyvolané G− [[bakterie]]mi čeledi ''Legionellaceae'', nejčastěji bakterií ''Legionella pneumophilla'', které postihuje především dýchací cesty. Nejzávažnějším a zároveň nejčastějším projevem je pneumonie ('''„legionářská nemoc“'''). Dalšími projevy infekce může být lehké [[chřipka|chřipkové]] onemocnění s bolestmi hlavy a svalů bez postižení plic ('''„pontiacká horečka“''').
 
Legionely se běžně vyskytují ve vodě a v půdě. Přenáší se klimatizací, vzduchotechnikou, nebulizátory, vodovodními sítěmi, ale i vodotrysky apod. K nákaze dochází především inhalací kontaminovaného aerosolu. Přenos z člověka na člověka nebyl prokázán.
Legionely se běžně vyskytují ve vodě a v půdě. Přenáší se klimatizací, vzduchotechnikou, nebulizátory, vodovodními sítěmi, ale i vodotrysky apod. K nákaze dochází především inhalací kontaminovaného aerosolu. Přenos z člověka na člověka nebyl prokázán.
 
Toto onemocnění bylo poprvé popsáno u členů Americké legie ve Filadelfii v roce 1976. Retrospektivní výzkumy později zjistily případy legionářské nemoci již v roce 1943.
Toto onemocnění bylo poprvé popsáno u členů Americké legie (odtud název) ve Filadelfii v roce 1976. Retrospektivní výzkumy později zjistily případy legionářské nemoci již v roce 1943.


== Etiologie ==
== Etiologie ==
G-tyčka, nejčastěji ''Legionella pneumofila'', má více sérotypů, přirozené prostředí je pro voda, vyžadují vlhko.  
G− tyčinka, nejčastěji ''Legionella pneumophila'', má více sérotypů, přirozené prostředí je pro ni voda a vlhká prostředí (močály a zatuchliny), vyžaduje vlhko.


== Epidemiologie ==
== Epidemiologie ==
Nalezeny v jezerech, řekách, v klimatizaci, ve sprchách. Nákaza – inhalací aerosolu s legionelami. Přenos z člověka na člověka neprokázán. Mortalita – 25 %.
Nalezeny v jezerech, řekách, v klimatizaci, ve sprchách. Nákaza – inhalací aerosolu s legionelami. Přenos z člověka na člověka neprokázán. Častěji jsou postiženi senioři, pacienti s imunodeficitem nebo chronickým plicním onemocněním. Mortalita – 25 %.


== Klinický obraz ==
== Klinický obraz ==
* Může připomínat pneumokokovou [[Pneumonie|pneumonii]] s myalgiemi, [[bolesti hlavy|bolestmi hlavy]], [[horečka|horečkou]] a suchým kašlem.
Může připomínat pneumokokovou [[Pneumonie|pneumonii]] s myalgiemi, [[bolesti hlavy|bolestmi hlavy]], [[horečka|horečkou]] a suchým kašlem.
* Progreduje, často příznaky z jiných systémů – [[průjem]], bolesti břicha, [[zmatenost]], [[Ataxie/PGS/diagnostika|ataxie]], často renální insuficience – [[proteinurie]] a [[hematurie]]. Vzácně může probíhat i bez zánětu plic, častěji u kuřáků, alkoholiků.
Progreduje, často příznaky z jiných systémů – průjem, bolesti břicha, [[zmatenost]], [[ataxie]], často [[renální insuficience]] – [[proteinurie]] a [[hematurie]]. Vzácně může probíhat i bez zánětu plic, častěji u kuřáků, alkoholiků.


== Diagnóza ==
== Diagnóza ==
* Průkaz [[antigen|antigenu]] není z [[plíce|plic]] ale z moči!!!
{{Cave|Průkaz antigenu není z plic, ale z moči.}}
* V anamnéze – pobyt v klimatizovaných zařízeních (hotely, restaurace) v zahraničí.  
 
* Rtg – zpočátku jednostranný skvrnitý segmentový nebo lobární infiltrát s progresí – oboustranně, často pleurální výpotek či absces, mírná leukocytóza, zvýšené jaterní enzymy.  
V anamnéze – pobyt v klimatizovaných zařízeních (hotely, restaurace) v zahraničí.
* Kultivace legionel je dosti náročná. Možno detekovat přímou imunofluorescencí z exsudátu, průkaz Ig v moči.
 
[[RTG]] nález je zpočátku jednostranný skvrnitý segmentový nebo lobární infiltrát. Následně progreduje oboustranně, často pleurální výpotek či absces, mírná [[leukocytóza]], zvýšené jaterní enzymy.
 
Průkaz antigenu ''Legionella pneumophila'' v moči. Kultivace materiálu z [[BAL|bronchoalveolární laváže]] či tracheálního aspirátu na BCYE agaru nebo [[PCR]].


== Terapie ==
== Terapie ==
*erytromycin
* '''Pontiacká horečka''' – pouze symptomatická léčba.
* '''Legionářská nemoc''' – ATB terapie; nejčastěji parenterálně '''[[makrolidy]]''' (clarithromycin, azithromycin<ref name="Julák">{{Citace
==Odkazy==
| typ = kniha
===Související články===
| isbn = 8024612704
===Zdroj===
| příjmení1 = Julák
| jméno1 = Jaroslav
| titul = Úvod do lékařské bakteriologie
| vydání = 1
| místo = Praha
| vydavatel = Karolinum
| rok = 2006
| rozsah = 404
| strany = 274
}}
</ref>) nebo '''fluorochinolony''' (ofloxacin, ciprofloxacin).
 
{{Cave|Bakterie často produkuje β-laktamázu, není vhodné používat penicilinové deriváty<ref name = "Julák"/>}}
 
== Prevence ==
Technické revize rozvodů, membránové filtry, přechlorování vody, přehřát na 70&nbsp;°C
<noinclude>
 
== Odkazy ==
=== Související články ===
* [[Pneumonie]]
=== Externí odkazy ===
* [https://legionella.cz/ Legionella.cz] – český informační projekt
 
=== Zdroj ===
* {{Citace
* {{Citace
|typ = web
|typ = web
Řádek 33: Řádek 90:
|rok = |citováno = 2010
|rok = |citováno = 2010
|url = http://jirben.wz.cz}}
|url = http://jirben.wz.cz}}
===Použitá literatura===
=== Použitá literatura ===
* {{Citace  
* {{Citace  
| typ = kniha
| typ = kniha
Řádek 68: Řádek 125:
|strany =
|strany =
|url =}}
|url =}}
* {{Citace
| typ = kniha
| příjmení1 = Beneš
| jméno1 = Jiří
| kolektiv = ano
| titul = Infekční lékařství
| vydání = 1
| vydavatel = Galén
| rok = 2009
| rozsah = 651
| isbn = 978-80-7262-644-1
}}
=== Reference ===
<references />
{{Navbox - bakterie}}
</noinclude>


{{Pahýl}}
[[Kategorie:Mikrobiologie]]
[[Kategorie:Mikrobiologie]]
[[Kategorie:Infekční lékařství]]
[[Kategorie:Infekční nemoci]]
[[Kategorie:Pneumologie]]

Aktuální verze z 23. 10. 2024, 19:21

Legionářská nemoc
Legionnaires' disease
Legionella pneumophila v elektronovém mikroskopu
Legionella pneumophila v elektronovém mikroskopu
Původce Legionella pneumophilla
Přenos inhalace, klimatizací, vzduchotechnikou, nebulizátory, vodovodními sítěmi
Klinický obraz pneumonie, chřipkové onemocnění s bolestmi hlavy a svalů
Diagnostika průkaz antigenu z moči, rtg, bronchoalveolární laváže
Léčba legionářská nemoc – ATB, pontiacká horečka – symptomatická léčba,
Komplikace renální insuficience – proteinurie a hematurie
Klasifikace a odkazy
MKN A48
MeSH ID D007877
OMIM 608556
MedlinePlus 000616
Medscape 220163
Legionella sp.

Legionelóza neboli legionářská nemoc je akutní horečnaté onemocnění vyvolané G− bakteriemi čeledi Legionellaceae, nejčastěji bakterií Legionella pneumophilla, které postihuje především dýchací cesty. Nejzávažnějším a zároveň nejčastějším projevem je pneumonie („legionářská nemoc“). Dalšími projevy infekce může být lehké chřipkové onemocnění s bolestmi hlavy a svalů bez postižení plic („pontiacká horečka“).

Legionely se běžně vyskytují ve vodě a v půdě. Přenáší se klimatizací, vzduchotechnikou, nebulizátory, vodovodními sítěmi, ale i vodotrysky apod. K nákaze dochází především inhalací kontaminovaného aerosolu. Přenos z člověka na člověka nebyl prokázán.

Toto onemocnění bylo poprvé popsáno u členů Americké legie (odtud název) ve Filadelfii v roce 1976. Retrospektivní výzkumy později zjistily případy legionářské nemoci již v roce 1943.

Etiologie[upravit | editovat zdroj]

G− tyčinka, nejčastěji Legionella pneumophila, má více sérotypů, přirozené prostředí je pro ni voda a vlhká prostředí (močály a zatuchliny), vyžaduje vlhko.

Epidemiologie[upravit | editovat zdroj]

Nalezeny v jezerech, řekách, v klimatizaci, ve sprchách. Nákaza – inhalací aerosolu s legionelami. Přenos z člověka na člověka neprokázán. Častěji jsou postiženi senioři, pacienti s imunodeficitem nebo chronickým plicním onemocněním. Mortalita – 25 %.

Klinický obraz[upravit | editovat zdroj]

Může připomínat pneumokokovou pneumonii s myalgiemi, bolestmi hlavy, horečkou a suchým kašlem. Progreduje, často příznaky z jiných systémů – průjem, bolesti břicha, zmatenost, ataxie, často renální insuficienceproteinurie a hematurie. Vzácně může probíhat i bez zánětu plic, častěji u kuřáků, alkoholiků.

Diagnóza[upravit | editovat zdroj]

CAVE!!! Průkaz antigenu není z plic, ale z moči.

V anamnéze – pobyt v klimatizovaných zařízeních (hotely, restaurace) v zahraničí.

RTG nález je zpočátku jednostranný skvrnitý segmentový nebo lobární infiltrát. Následně progreduje oboustranně, často pleurální výpotek či absces, mírná leukocytóza, zvýšené jaterní enzymy.

Průkaz antigenu Legionella pneumophila v moči. Kultivace materiálu z bronchoalveolární laváže či tracheálního aspirátu na BCYE agaru nebo PCR.

Terapie[upravit | editovat zdroj]

  • Pontiacká horečka – pouze symptomatická léčba.
  • Legionářská nemoc – ATB terapie; nejčastěji parenterálně makrolidy (clarithromycin, azithromycin[1]) nebo fluorochinolony (ofloxacin, ciprofloxacin).

CAVE!!! Bakterie často produkuje β-laktamázu, není vhodné používat penicilinové deriváty[1]

Prevence[upravit | editovat zdroj]

Technické revize rozvodů, membránové filtry, přechlorování vody, přehřát na 70 °C


Odkazy[upravit | editovat zdroj]

Související články[upravit | editovat zdroj]

Externí odkazy[upravit | editovat zdroj]

Zdroj[upravit | editovat zdroj]

Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]

  • HAVLÍK, Jiří, et al. Infektologie. 2. vydání. Praha : Avicenum, 1990. 393 s. ISBN 80-201-0062-8.
  • LOBOVSKÁ, Alena. Infekční nemoci. 1. vydání. Praha : Karolinum, 2001. 263 s. ISBN 80-246-0116-8.
  • BENEŠ, Jiří, et al. Infekční lékařství. 1. vydání. Galén, 2009. 651 s. ISBN 978-80-7262-644-1.

Reference[upravit | editovat zdroj]

  1. Skočit nahoru k: a b JULÁK, Jaroslav. Úvod do lékařské bakteriologie. 1. vydání. Praha : Karolinum, 2006. 404 s. s. 274. ISBN 8024612704.