Legionelóza: Porovnání verzí
m (Nahrazení textu „| MKN-10“ textem „| MKN“) |
m (- link) |
||
| (Není zobrazeno 9 mezilehlých verzí od 8 dalších uživatelů.) | |||
| Řádek 6: | Řádek 6: | ||
| anglicky = Legionnaires' disease | | anglicky = Legionnaires' disease | ||
| latinsky = | | latinsky = | ||
| původce = Legionella pneumophilla | | původce = ''Legionella pneumophilla'' | ||
| rizikové faktory = | | rizikové faktory = | ||
| patogeneze = | | patogeneze = | ||
| Řádek 21: | Řádek 21: | ||
| mortalita ve světě = | | mortalita ve světě = | ||
| mortalita v ČR = | | mortalita v ČR = | ||
| MKN = {{MKN | | MKN = {{MKN|A48}} | ||
| MeSH ID = {{MeSH ID|D007877}} | | MeSH ID = {{MeSH ID|D007877}} | ||
| OMIM = {{OMIM|608556}} | | OMIM = {{OMIM|608556}} | ||
| Řádek 27: | Řádek 27: | ||
| Medscape = {{Medscape|220163}} | | Medscape = {{Medscape|220163}} | ||
}} | }} | ||
[[Soubor:Legionella Plate 01.png| | [[Soubor:Legionella Plate 01.png|náhled|Legionella sp.]] | ||
'''Legionelóza''' neboli '''legionářská nemoc''' je akutní horečnaté onemocnění vyvolané G− [[bakterie]]mi čeledi ''Legionellaceae'', nejčastěji bakterií ''Legionella pneumophilla'', které postihuje především dýchací cesty. Nejzávažnějším a zároveň nejčastějším projevem je pneumonie ('''„legionářská nemoc“'''). Dalšími projevy infekce může být lehké [[chřipka|chřipkové]] onemocnění s bolestmi hlavy a svalů bez postižení plic ('''„pontiacká horečka“'''). | '''Legionelóza''' neboli '''legionářská nemoc''' je akutní horečnaté onemocnění vyvolané G− [[bakterie]]mi čeledi ''Legionellaceae'', nejčastěji bakterií ''Legionella pneumophilla'', které postihuje především dýchací cesty. Nejzávažnějším a zároveň nejčastějším projevem je pneumonie ('''„legionářská nemoc“'''). Dalšími projevy infekce může být lehké [[chřipka|chřipkové]] onemocnění s bolestmi hlavy a svalů bez postižení plic ('''„pontiacká horečka“'''). | ||
Legionely se běžně vyskytují ve vodě a v půdě. Přenáší se klimatizací, vzduchotechnikou, nebulizátory, vodovodními sítěmi, ale i vodotrysky apod. K nákaze dochází především inhalací kontaminovaného aerosolu. Přenos z člověka na člověka nebyl prokázán. | Legionely se běžně vyskytují ve vodě a v půdě. Přenáší se klimatizací, vzduchotechnikou, nebulizátory, vodovodními sítěmi, ale i vodotrysky apod. K nákaze dochází především inhalací kontaminovaného aerosolu. Přenos z člověka na člověka nebyl prokázán. | ||
Toto onemocnění bylo poprvé popsáno u členů Americké legie (odtud název) ve Filadelfii v roce 1976. Retrospektivní výzkumy později zjistily případy legionářské nemoci již v roce 1943. | Toto onemocnění bylo poprvé popsáno u členů Americké legie (odtud název) ve Filadelfii v roce 1976. Retrospektivní výzkumy později zjistily případy legionářské nemoci již v roce 1943. | ||
== Etiologie == | == Etiologie == | ||
G− tyčinka, nejčastěji ''Legionella pneumophila'', má více sérotypů, přirozené prostředí je pro ni voda a vlhká | G− tyčinka, nejčastěji ''Legionella pneumophila'', má více sérotypů, přirozené prostředí je pro ni voda a vlhká prostředí (močály a zatuchliny), vyžaduje vlhko. | ||
== Epidemiologie == | == Epidemiologie == | ||
| Řádek 41: | Řádek 41: | ||
== Klinický obraz == | == Klinický obraz == | ||
Může připomínat pneumokokovou [[Pneumonie|pneumonii]] s myalgiemi, [[bolesti hlavy|bolestmi hlavy]], [[horečka|horečkou]] a suchým kašlem. | |||
Progreduje, často příznaky z jiných systémů – průjem, bolesti břicha, [[zmatenost]], [[ataxie]], často [[renální insuficience]] – [[proteinurie]] a [[hematurie]]. Vzácně může probíhat i bez zánětu plic, častěji u kuřáků, alkoholiků. | |||
== Diagnóza == | == Diagnóza == | ||
| Řádek 55: | Řádek 55: | ||
== Terapie == | == Terapie == | ||
* '''Pontiacká horečka''' – pouze symptomatická léčba. | * '''Pontiacká horečka''' – pouze symptomatická léčba. | ||
* '''Legionářská nemoc''' – ATB terapie; nejčastěji parenterálně '''[[makrolidy]]''' (clarithromycin, azithromycin<ref name = "Julák">{{Citace | * '''Legionářská nemoc''' – ATB terapie; nejčastěji parenterálně '''[[makrolidy]]''' (clarithromycin, azithromycin<ref name="Julák">{{Citace | ||
| typ = kniha | | typ = kniha | ||
| isbn = 8024612704 | | isbn = 8024612704 | ||
| Řádek 73: | Řádek 73: | ||
== Prevence == | == Prevence == | ||
Technické revize rozvodů, membránové filtry, přechlorování vody, přehřát na 70 °C | |||
<noinclude> | <noinclude> | ||
== Odkazy == | == Odkazy == | ||
=== Související články === | === Související články === | ||
* [[Pneumonie]] | * [[Pneumonie]] | ||
=== Externí odkazy === | === Externí odkazy === | ||
* [ | * [https://legionella.cz/ Legionella.cz] – český informační projekt | ||
=== Zdroj === | === Zdroj === | ||
| Řádek 138: | Řádek 138: | ||
}} | }} | ||
=== Reference === | === Reference === | ||
<references/> | <references /> | ||
{{Navbox - bakterie}} | |||
</noinclude> | </noinclude> | ||
[[Kategorie:Mikrobiologie]] | [[Kategorie:Mikrobiologie]] | ||
[[Kategorie:Infekční | [[Kategorie:Infekční nemoci]] | ||
[[Kategorie:Pneumologie]] | [[Kategorie:Pneumologie]] | ||
Aktuální verze z 23. 10. 2024, 19:21
| Legionářská nemoc | |
| Legionnaires' disease | |
 Legionella pneumophila v elektronovém mikroskopu | |
| Původce | Legionella pneumophilla |
|---|---|
| Přenos | inhalace, klimatizací, vzduchotechnikou, nebulizátory, vodovodními sítěmi |
| Klinický obraz | pneumonie, chřipkové onemocnění s bolestmi hlavy a svalů |
| Diagnostika | průkaz antigenu z moči, rtg, bronchoalveolární laváže |
| Léčba | legionářská nemoc – ATB, pontiacká horečka – symptomatická léčba, |
| Komplikace | renální insuficience – proteinurie a hematurie |
| Klasifikace a odkazy | |
| MKN | A48 |
| MeSH ID | D007877 |
| OMIM | 608556 |
| MedlinePlus | 000616 |
| Medscape | 220163 |
Legionelóza neboli legionářská nemoc je akutní horečnaté onemocnění vyvolané G− bakteriemi čeledi Legionellaceae, nejčastěji bakterií Legionella pneumophilla, které postihuje především dýchací cesty. Nejzávažnějším a zároveň nejčastějším projevem je pneumonie („legionářská nemoc“). Dalšími projevy infekce může být lehké chřipkové onemocnění s bolestmi hlavy a svalů bez postižení plic („pontiacká horečka“).
Legionely se běžně vyskytují ve vodě a v půdě. Přenáší se klimatizací, vzduchotechnikou, nebulizátory, vodovodními sítěmi, ale i vodotrysky apod. K nákaze dochází především inhalací kontaminovaného aerosolu. Přenos z člověka na člověka nebyl prokázán.
Toto onemocnění bylo poprvé popsáno u členů Americké legie (odtud název) ve Filadelfii v roce 1976. Retrospektivní výzkumy později zjistily případy legionářské nemoci již v roce 1943.
Etiologie[upravit | editovat zdroj]
G− tyčinka, nejčastěji Legionella pneumophila, má více sérotypů, přirozené prostředí je pro ni voda a vlhká prostředí (močály a zatuchliny), vyžaduje vlhko.
Epidemiologie[upravit | editovat zdroj]
Nalezeny v jezerech, řekách, v klimatizaci, ve sprchách. Nákaza – inhalací aerosolu s legionelami. Přenos z člověka na člověka neprokázán. Častěji jsou postiženi senioři, pacienti s imunodeficitem nebo chronickým plicním onemocněním. Mortalita – 25 %.
Klinický obraz[upravit | editovat zdroj]
Může připomínat pneumokokovou pneumonii s myalgiemi, bolestmi hlavy, horečkou a suchým kašlem. Progreduje, často příznaky z jiných systémů – průjem, bolesti břicha, zmatenost, ataxie, často renální insuficience – proteinurie a hematurie. Vzácně může probíhat i bez zánětu plic, častěji u kuřáků, alkoholiků.
Diagnóza[upravit | editovat zdroj]
Průkaz antigenu není z plic, ale z moči.
V anamnéze – pobyt v klimatizovaných zařízeních (hotely, restaurace) v zahraničí.
RTG nález je zpočátku jednostranný skvrnitý segmentový nebo lobární infiltrát. Následně progreduje oboustranně, často pleurální výpotek či absces, mírná leukocytóza, zvýšené jaterní enzymy.
Průkaz antigenu Legionella pneumophila v moči. Kultivace materiálu z bronchoalveolární laváže či tracheálního aspirátu na BCYE agaru nebo PCR.
Terapie[upravit | editovat zdroj]
- Pontiacká horečka – pouze symptomatická léčba.
- Legionářská nemoc – ATB terapie; nejčastěji parenterálně makrolidy (clarithromycin, azithromycin[1]) nebo fluorochinolony (ofloxacin, ciprofloxacin).
Bakterie často produkuje β-laktamázu, není vhodné používat penicilinové deriváty[1]
Prevence[upravit | editovat zdroj]
Technické revize rozvodů, membránové filtry, přechlorování vody, přehřát na 70 °C
Odkazy[upravit | editovat zdroj]
Související články[upravit | editovat zdroj]
Externí odkazy[upravit | editovat zdroj]
- Legionella.cz – český informační projekt
Zdroj[upravit | editovat zdroj]
- BENEŠ, Jiří. Studijní materiály [online]. [cit. 2010]. <http://jirben.wz.cz>.
Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]
- HAVLÍK, Jiří, et al. Infektologie. 2. vydání. Praha : Avicenum, 1990. 393 s. ISBN 80-201-0062-8.
- LOBOVSKÁ, Alena. Infekční nemoci. 1. vydání. Praha : Karolinum, 2001. 263 s. ISBN 80-246-0116-8.
- BENEŠ, Jiří, et al. Infekční lékařství. 1. vydání. Galén, 2009. 651 s. ISBN 978-80-7262-644-1.
Reference[upravit | editovat zdroj]
- ↑ Skočit nahoru k: a b JULÁK, Jaroslav. Úvod do lékařské bakteriologie. 1. vydání. Praha : Karolinum, 2006. 404 s. s. 274. ISBN 8024612704.
