Legionelóza: Porovnání verzí
(Legionella) |
m (- link) |
||
(Není zobrazeno 27 mezilehlých verzí od 22 dalších uživatelů.) | |||
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
__NOTOC__ | |||
[[Soubor:Legionella Plate 01.png| | {{Infobox - onemocnění | ||
'''Legionelóza''' neboli '''legionářská nemoc''' je akutní horečnaté onemocnění vyvolané | | česky = Legionářská nemoc | ||
| obrázek = Legionella pneumophila 01.jpg | |||
| popisek = ''Legionella pneumophila'' v elektronovém mikroskopu | |||
| anglicky = Legionnaires' disease | |||
| latinsky = | |||
| původce = ''Legionella pneumophilla'' | |||
| rizikové faktory = | |||
| patogeneze = | |||
| přenos = inhalace, klimatizací, vzduchotechnikou, nebulizátory, vodovodními sítěmi | |||
| inkubační doba = | |||
| klinický obraz = pneumonie, chřipkové onemocnění s bolestmi hlavy a svalů | |||
| diagnostika = průkaz antigenu z moči, rtg, bronchoalveolární laváže | |||
| infekčnost = | |||
| léčba = '''legionářská nemoc''' – ATB, '''pontiacká horečka''' – symptomatická léčba, | |||
| komplikace = renální insuficience – proteinurie a hematurie | |||
| očkování = | |||
| incidence v ČR = | |||
| prevalence v ČR = | |||
| mortalita ve světě = | |||
| mortalita v ČR = | |||
| MKN = {{MKN|A48}} | |||
| MeSH ID = {{MeSH ID|D007877}} | |||
| OMIM = {{OMIM|608556}} | |||
| MedlinePlus = {{MedlinePlus|000616}} | |||
| Medscape = {{Medscape|220163}} | |||
}} | |||
[[Soubor:Legionella Plate 01.png|náhled|Legionella sp.]] | |||
'''Legionelóza''' neboli '''legionářská nemoc''' je akutní horečnaté onemocnění vyvolané G− [[bakterie]]mi čeledi ''Legionellaceae'', nejčastěji bakterií ''Legionella pneumophilla'', které postihuje především dýchací cesty. Nejzávažnějším a zároveň nejčastějším projevem je pneumonie ('''„legionářská nemoc“'''). Dalšími projevy infekce může být lehké [[chřipka|chřipkové]] onemocnění s bolestmi hlavy a svalů bez postižení plic ('''„pontiacká horečka“'''). | |||
Legionely se běžně vyskytují ve vodě a v půdě. Přenáší se klimatizací, vzduchotechnikou, nebulizátory, vodovodními sítěmi, ale i vodotrysky apod. K nákaze dochází především inhalací kontaminovaného aerosolu. Přenos z člověka na člověka nebyl prokázán. | Legionely se běžně vyskytují ve vodě a v půdě. Přenáší se klimatizací, vzduchotechnikou, nebulizátory, vodovodními sítěmi, ale i vodotrysky apod. K nákaze dochází především inhalací kontaminovaného aerosolu. Přenos z člověka na člověka nebyl prokázán. | ||
Toto onemocnění bylo poprvé popsáno u členů Americké legie (odtud název) ve Filadelfii v roce 1976. Retrospektivní výzkumy později zjistily případy legionářské nemoci již v roce 1943. | Toto onemocnění bylo poprvé popsáno u členů Americké legie (odtud název) ve Filadelfii v roce 1976. Retrospektivní výzkumy později zjistily případy legionářské nemoci již v roce 1943. | ||
== Etiologie == | == Etiologie == | ||
G− tyčinka, nejčastěji ''Legionella pneumophila'', má více sérotypů, přirozené prostředí je pro ni voda a vlhká prostředí (močály a zatuchliny), vyžaduje vlhko. | |||
== Epidemiologie == | == Epidemiologie == | ||
Řádek 14: | Řádek 41: | ||
== Klinický obraz == | == Klinický obraz == | ||
Může připomínat pneumokokovou [[Pneumonie|pneumonii]] s myalgiemi, [[bolesti hlavy|bolestmi hlavy]], [[horečka|horečkou]] a suchým kašlem. | |||
Progreduje, často příznaky z jiných systémů – průjem, bolesti břicha, [[zmatenost]], [[ataxie]], často [[renální insuficience]] – [[proteinurie]] a [[hematurie]]. Vzácně může probíhat i bez zánětu plic, častěji u kuřáků, alkoholiků. | |||
== Diagnóza == | == Diagnóza == | ||
{{Cave|Průkaz antigenu není z plic, ale z moči.}} | |||
V anamnéze – pobyt v klimatizovaných zařízeních (hotely, restaurace) v zahraničí. | |||
[[RTG]] nález je zpočátku jednostranný skvrnitý segmentový nebo lobární infiltrát. Následně progreduje oboustranně, často pleurální výpotek či absces, mírná [[leukocytóza]], zvýšené jaterní enzymy. | |||
Průkaz antigenu ''Legionella pneumophila'' v moči. Kultivace materiálu z [[BAL|bronchoalveolární laváže]] či tracheálního aspirátu na BCYE agaru nebo [[PCR]]. | |||
== Terapie == | == Terapie == | ||
* '''Pontiacká horečka''' – pouze symptomatická léčba. | * '''Pontiacká horečka''' – pouze symptomatická léčba. | ||
* '''Legionářská nemoc''' – ATB terapie; nejčastěji parenterálně '''makrolidy''' (clarithromycin, azithromycin) nebo '''fluorochinolony''' (ofloxacin, ciprofloxacin). | * '''Legionářská nemoc''' – ATB terapie; nejčastěji parenterálně '''[[makrolidy]]''' (clarithromycin, azithromycin<ref name="Julák">{{Citace | ||
| typ = kniha | |||
==Odkazy== | | isbn = 8024612704 | ||
===Související články=== | | příjmení1 = Julák | ||
| jméno1 = Jaroslav | |||
| titul = Úvod do lékařské bakteriologie | |||
| vydání = 1 | |||
| místo = Praha | |||
| vydavatel = Karolinum | |||
| rok = 2006 | |||
| rozsah = 404 | |||
| strany = 274 | |||
}} | |||
</ref>) nebo '''fluorochinolony''' (ofloxacin, ciprofloxacin). | |||
{{Cave|Bakterie často produkuje β-laktamázu, není vhodné používat penicilinové deriváty<ref name = "Julák"/>}} | |||
== Prevence == | |||
Technické revize rozvodů, membránové filtry, přechlorování vody, přehřát na 70 °C | |||
<noinclude> | |||
== Odkazy == | |||
=== Související články === | |||
* [[Pneumonie]] | * [[Pneumonie]] | ||
===Zdroj=== | === Externí odkazy === | ||
* [https://legionella.cz/ Legionella.cz] – český informační projekt | |||
=== Zdroj === | |||
* {{Citace | * {{Citace | ||
|typ = web | |typ = web | ||
Řádek 38: | Řádek 90: | ||
|rok = |citováno = 2010 | |rok = |citováno = 2010 | ||
|url = http://jirben.wz.cz}} | |url = http://jirben.wz.cz}} | ||
===Použitá literatura=== | === Použitá literatura === | ||
* {{Citace | * {{Citace | ||
| typ = kniha | | typ = kniha | ||
Řádek 85: | Řádek 137: | ||
| isbn = 978-80-7262-644-1 | | isbn = 978-80-7262-644-1 | ||
}} | }} | ||
=== Reference === | |||
<references /> | |||
{{Navbox - bakterie}} | |||
</noinclude> | |||
[[Kategorie:Mikrobiologie]] | [[Kategorie:Mikrobiologie]] | ||
[[Kategorie:Infekční | [[Kategorie:Infekční nemoci]] | ||
[[Kategorie:Pneumologie]] | [[Kategorie:Pneumologie]] |
Aktuální verze z 23. 10. 2024, 19:21
Legionářská nemoc | |
Legionnaires' disease | |
![]() Legionella pneumophila v elektronovém mikroskopu | |
Původce | Legionella pneumophilla |
---|---|
Přenos | inhalace, klimatizací, vzduchotechnikou, nebulizátory, vodovodními sítěmi |
Klinický obraz | pneumonie, chřipkové onemocnění s bolestmi hlavy a svalů |
Diagnostika | průkaz antigenu z moči, rtg, bronchoalveolární laváže |
Léčba | legionářská nemoc – ATB, pontiacká horečka – symptomatická léčba, |
Komplikace | renální insuficience – proteinurie a hematurie |
Klasifikace a odkazy | |
MKN | A48 |
MeSH ID | D007877 |
OMIM | 608556 |
MedlinePlus | 000616 |
Medscape | 220163 |
Legionelóza neboli legionářská nemoc je akutní horečnaté onemocnění vyvolané G− bakteriemi čeledi Legionellaceae, nejčastěji bakterií Legionella pneumophilla, které postihuje především dýchací cesty. Nejzávažnějším a zároveň nejčastějším projevem je pneumonie („legionářská nemoc“). Dalšími projevy infekce může být lehké chřipkové onemocnění s bolestmi hlavy a svalů bez postižení plic („pontiacká horečka“).
Legionely se běžně vyskytují ve vodě a v půdě. Přenáší se klimatizací, vzduchotechnikou, nebulizátory, vodovodními sítěmi, ale i vodotrysky apod. K nákaze dochází především inhalací kontaminovaného aerosolu. Přenos z člověka na člověka nebyl prokázán.
Toto onemocnění bylo poprvé popsáno u členů Americké legie (odtud název) ve Filadelfii v roce 1976. Retrospektivní výzkumy později zjistily případy legionářské nemoci již v roce 1943.
Etiologie[upravit | editovat zdroj]
G− tyčinka, nejčastěji Legionella pneumophila, má více sérotypů, přirozené prostředí je pro ni voda a vlhká prostředí (močály a zatuchliny), vyžaduje vlhko.
Epidemiologie[upravit | editovat zdroj]
Nalezeny v jezerech, řekách, v klimatizaci, ve sprchách. Nákaza – inhalací aerosolu s legionelami. Přenos z člověka na člověka neprokázán. Častěji jsou postiženi senioři, pacienti s imunodeficitem nebo chronickým plicním onemocněním. Mortalita – 25 %.
Klinický obraz[upravit | editovat zdroj]
Může připomínat pneumokokovou pneumonii s myalgiemi, bolestmi hlavy, horečkou a suchým kašlem. Progreduje, často příznaky z jiných systémů – průjem, bolesti břicha, zmatenost, ataxie, často renální insuficience – proteinurie a hematurie. Vzácně může probíhat i bez zánětu plic, častěji u kuřáků, alkoholiků.
Diagnóza[upravit | editovat zdroj]
Průkaz antigenu není z plic, ale z moči.
V anamnéze – pobyt v klimatizovaných zařízeních (hotely, restaurace) v zahraničí.
RTG nález je zpočátku jednostranný skvrnitý segmentový nebo lobární infiltrát. Následně progreduje oboustranně, často pleurální výpotek či absces, mírná leukocytóza, zvýšené jaterní enzymy.
Průkaz antigenu Legionella pneumophila v moči. Kultivace materiálu z bronchoalveolární laváže či tracheálního aspirátu na BCYE agaru nebo PCR.
Terapie[upravit | editovat zdroj]
- Pontiacká horečka – pouze symptomatická léčba.
- Legionářská nemoc – ATB terapie; nejčastěji parenterálně makrolidy (clarithromycin, azithromycin[1]) nebo fluorochinolony (ofloxacin, ciprofloxacin).
Bakterie často produkuje β-laktamázu, není vhodné používat penicilinové deriváty[1]
Prevence[upravit | editovat zdroj]
Technické revize rozvodů, membránové filtry, přechlorování vody, přehřát na 70 °C
Odkazy[upravit | editovat zdroj]
Související články[upravit | editovat zdroj]
Externí odkazy[upravit | editovat zdroj]
- Legionella.cz – český informační projekt
Zdroj[upravit | editovat zdroj]
- BENEŠ, Jiří. Studijní materiály [online]. [cit. 2010]. <http://jirben.wz.cz>.
Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]
- HAVLÍK, Jiří, et al. Infektologie. 2. vydání. Praha : Avicenum, 1990. 393 s. ISBN 80-201-0062-8.
- LOBOVSKÁ, Alena. Infekční nemoci. 1. vydání. Praha : Karolinum, 2001. 263 s. ISBN 80-246-0116-8.
- BENEŠ, Jiří, et al. Infekční lékařství. 1. vydání. Galén, 2009. 651 s. ISBN 978-80-7262-644-1.
Reference[upravit | editovat zdroj]
- ↑ Skočit nahoru k: a b JULÁK, Jaroslav. Úvod do lékařské bakteriologie. 1. vydání. Praha : Karolinum, 2006. 404 s. s. 274. ISBN 8024612704.