Enterotoxiny
Z WikiSkript
Enterotoxiny tvoří:
- Bacillus cereus: cereový toxin (vysoce termostabilní) – zvyšuje propustnost cév, je nekrotizující „syndrom průjmu“, požití silně kontaminované potravy.
- Clostridium perfringens (někt. typy): enterotoxin, který je také vysoce termostabilní – zvyš. permeabilitu kapilár, „jen“ hromadění vody a NaCl v střevních kličkách, průjem (pozn. toxin D cl. perf. způsobující enterotoxémii není enterotoxin působící ve střevě ale lecitináza způsobující hemolýzu).
- Clostridium difficile: 2 termolabilní toxiny – A enterotoxin (vodnatý, mírně hemorhagický průjem), B nekrotizující cytotoxin (působí souběžně?).
- Staphylococcus aureus: při alimentární otravě − enterotoxin, působí jako lokální neurotoxin − stimulace viscerálních receptorů → rychlá peristaltika tj. prudké vyprázdnění, dále dráždí emetické centrum CNS tj. zvracení, může fungovat jako superantigen (jako TSST-1), způsobí šokový syndrom
- E. coli skup. ETEC: termolabilní a termostabilní toxin − způsobuje nemoc připomínající choleru.
- E. coli skup. EHEC: shiga-like toxin či jinak verotoxin (gen přenáší do escherichií bakteriofág).
- Vibrio cholerae: choleragen, trvalá aktivace adenylcykl., nárůst cAMP → transport iontů do lumen střeva, voda osmoticky následuje. Výsledkem jsou stupňující se průjmy, nejprve odchází stolice pak už jen řídká tekutina obrazu „rýžového vývaru“ (vločky hlenu). Vše vede k prudké dehydrataci a smrti bez léčby.
- Shigella dysenterie: shiga toxin, působí v tlustém střevě. Inaktivuje RNA ribosomů intoxikací buněk → zástava proteosyntézy → nekróza. Bacilární úplavici ovšem nepůsobí jen intoxikace, ale i vlastní invaze shigell do mukózy střeva. Shiga(like) toxin, při zanesení do krve, je vysoce specifický k epitopům na kapilárách ledvinných glomerulů – vazba → zesítění fibrinu → rozvoj HUS
- Plesiomonas shigeloides: enterotoxin de facto podobný jako shiga like.
- Campylobacter jejuni: enterotoxin podobný cholera like, onemocnění ovšem dáno také vlastní invazní aktivitou bacila.
Odkazy[upravit | editovat zdroj]
Související články[upravit | editovat zdroj]
Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]
- BEDNÁŘ, Marek, et al. Lékařská mikrobiologie. 1. vydání. Praha : Marvil, 1996. 558 s. ISBN 8023802976.
- LOBOVSKÁ, Alena. Infekční nemoci. 1. vydání. Praha : Karolinum, 2001. 263 s. ISBN 80-246-0116-8.