Francisella tularensis
| Francisella tularensis | |
| Francisellaceae | |
| Francisella | |
 Kolonie Francisella tularensis na čokoládovém agaru | |
| Morfologie | G- tyčky |
|---|---|
| Vztah ke kyslíku | aerobní |
| Kultivace | krevní agar s glukózou a cysteinem |
| Antigeny | antigenní komplex - faktor Vi |
| Onemocnění | tularémie |
| Diagnostika | imunofluorescence, |
| Terapie | streptomycin, tetracyklin, gentamicin, chirurgický zákrok |
Francisella tularensis je gramnegativní, nesporulující, aerobní bakterie.
Morfologie a fyziologie
Buňka má tvar tyčky o délce 0,7mm. Je nepohyblivá, opouzdřená, nesporulující.
Kultivace
Fr. tularensis je růstově náročná, vyrůstá na krevním agaru s glukózou a cysteinem (cystein, glutamin, histidin a thimin jsou pro ni důležité růstové faktory). Vhodná je i půda z koagulovaných vaječných žloutků a dobře se množí i v endotelu žloutkového vaku kuřecích embryí. Kolonie jsou zpočátku drobné a průsvitné, později se kalí. Fermentace cukrů je slabá.
Toxiny
Virulentní kmeny mají povrchový antigenní komplex označován faktor Vi; ve stěně Fr. tularensis se nachází málo učinný endotoxin, izolovaná byla i termolabilní toxická bílkovina.
Onemocnění
Francisella tularensis je původcem tularémie. Člověk může být nakažen přenosem z hlodavců :
- kousnutím infikovaných klíšťat
- vodou kontaminovanou výkaly nebo zdechlinami
- při zpracování kontaminované slámy, sena nebo obilnin
Diagnostika
- na kultivaci se zasílá materiál z primární léze, sputum, punktát z uzlin ; ve fázi bateriemie se pokoušíme zachytit mikroba z krve
- izolace na vnímavých laboratorních zvířatách - po smrti se materiál z lézí kultivuje na půdách
- rychlou diagnostiku lze provést pomocí imunofluorescence
Odkazy
Související články
Použitá literatura
- BEDNÁŘ, M, V FRAŇKOVÁ a J SCHINDLER, et al. Lékařská mikrobiologie – bakteriologie, virologie, parazitologie. 1. vydání. Praha : Marvil, 1996. 558 s. ISBN 80-238-0297-6.
