Francisella tularensis: Porovnání verzí
Z WikiSkript
(nový článek) |
m (typo, překlep) |
||
| Řádek 25: | Řádek 25: | ||
== Morfologie a fyziologie == | == Morfologie a fyziologie == | ||
Buňka má tvar tyčky o délce 0, | Buňka má tvar tyčky o délce 0,7 mm. Je nepohyblivá, opouzdřená, nesporulující. | ||
== Kultivace == | == Kultivace == | ||
Fr. tularensis je růstově náročná, vyrůstá na krevním agaru s glukózou a cysteinem (cystein, glutamin, histidin a thimin jsou pro ni důležité růstové faktory). Vhodná je i půda z koagulovaných vaječných žloutků a dobře se množí i v endotelu žloutkového vaku kuřecích embryí. | ''Fr. tularensis'' je růstově náročná, vyrůstá na krevním agaru s glukózou a cysteinem (cystein, glutamin, histidin a thimin jsou pro ni důležité růstové faktory). Vhodná je i půda z koagulovaných vaječných žloutků a dobře se množí i v endotelu žloutkového vaku kuřecích embryí. | ||
Kolonie jsou zpočátku drobné a průsvitné, později se kalí. Fermentace cukrů je slabá. | Kolonie jsou zpočátku drobné a průsvitné, později se kalí. Fermentace cukrů je slabá. | ||
== Toxiny == | == Toxiny == | ||
Virulentní kmeny mají povrchový antigenní komplex označován ''faktor Vi''; ve stěně Fr. tularensis se nachází málo učinný endotoxin, izolovaná byla i termolabilní toxická bílkovina. | Virulentní kmeny mají povrchový antigenní komplex označován ''faktor Vi''; ve stěně ''Fr. tularensis'' se nachází málo učinný endotoxin, izolovaná byla i termolabilní toxická bílkovina. | ||
== Onemocnění == | == Onemocnění == | ||
Francisella tularensis je původcem [[tularémie]]. | ''Francisella tularensis'' je původcem [[tularémie]]. | ||
Člověk může být nakažen přenosem z hlodavců : | Člověk může být nakažen přenosem z hlodavců: | ||
* kousnutím infikovaných klíšťat | * kousnutím infikovaných klíšťat, | ||
* vodou kontaminovanou výkaly nebo zdechlinami | * vodou kontaminovanou výkaly nebo zdechlinami, | ||
* při zpracování kontaminované slámy, sena nebo obilnin | * při zpracování kontaminované slámy, sena nebo obilnin. | ||
== Diagnostika == | == Diagnostika == | ||
* | * Na kultivaci se zasílá materiál z primární léze, sputum, punktát z uzlin; ve fázi bateriemie se pokoušíme zachytit mikroba z krve. | ||
* | * Izolace na vnímavých laboratorních zvířatech - po smrti se materiál z lézí kultivuje na půdách. | ||
* | * Rychlou diagnostiku lze provést pomocí imunofluorescence. | ||
== Odkazy == | == Odkazy == | ||
Verze z 20. 12. 2016, 15:39
| Francisella tularensis | |
| Francisellaceae | |
| Francisella | |
 Kolonie Francisella tularensis na čokoládovém agaru | |
| Morfologie | G- tyčky |
|---|---|
| Vztah ke kyslíku | aerobní |
| Kultivace | krevní agar s glukózou a cysteinem |
| Antigeny | antigenní komplex - faktor Vi |
| Onemocnění | tularémie |
| Diagnostika | imunofluorescence, |
| Terapie | streptomycin, tetracyklin, gentamicin, chirurgický zákrok |
Francisella tularensis je gramnegativní, nesporulující, aerobní bakterie.
Morfologie a fyziologie
Buňka má tvar tyčky o délce 0,7 mm. Je nepohyblivá, opouzdřená, nesporulující.
Kultivace
Fr. tularensis je růstově náročná, vyrůstá na krevním agaru s glukózou a cysteinem (cystein, glutamin, histidin a thimin jsou pro ni důležité růstové faktory). Vhodná je i půda z koagulovaných vaječných žloutků a dobře se množí i v endotelu žloutkového vaku kuřecích embryí. Kolonie jsou zpočátku drobné a průsvitné, později se kalí. Fermentace cukrů je slabá.
Toxiny
Virulentní kmeny mají povrchový antigenní komplex označován faktor Vi; ve stěně Fr. tularensis se nachází málo učinný endotoxin, izolovaná byla i termolabilní toxická bílkovina.
Onemocnění
Francisella tularensis je původcem tularémie. Člověk může být nakažen přenosem z hlodavců:
- kousnutím infikovaných klíšťat,
- vodou kontaminovanou výkaly nebo zdechlinami,
- při zpracování kontaminované slámy, sena nebo obilnin.
Diagnostika
- Na kultivaci se zasílá materiál z primární léze, sputum, punktát z uzlin; ve fázi bateriemie se pokoušíme zachytit mikroba z krve.
- Izolace na vnímavých laboratorních zvířatech - po smrti se materiál z lézí kultivuje na půdách.
- Rychlou diagnostiku lze provést pomocí imunofluorescence.
Odkazy
Související články
Použitá literatura
- BEDNÁŘ, M, V FRAŇKOVÁ a J SCHINDLER, et al. Lékařská mikrobiologie – bakteriologie, virologie, parazitologie. 1. vydání. Praha : Marvil, 1996. 558 s. ISBN 80-238-0297-6.
