Lactobacillus: Porovnání verzí
m (prolink) |
m (prolink) |
||
| Řádek 34: | Řádek 34: | ||
=== Související články === | === Související články === | ||
* [[Bakterie]] | * [[Bakterie]] | ||
* [[Vagina]] | |||
=== Použitá literatura === | === Použitá literatura === | ||
Verze z 15. 1. 2017, 21:15
| Lactobacillus spp | |
| Lactobacillaceae | |
| Lactobacillus | |
 Laktobacily v okolí vaginální epiteliální buňky | |
| Morfologie | G+ tyčky |
|---|---|
| Vztah ke kyslíku | anaerobní |
| Výskyt | součást slizniční flóry vagíny žen ve fertilním věku |
| Onemocnění | potenciálně patogenní, mohou být součástí smíšených anaerobních infekcí |
Lactobacillus spp. je skupina grampozitivních, nesporulujících, anaerobních tyčinek.
Význam a využití
Laktobacily tvoří slizniční flóru vagíny žen ve fertilním věku. Jde o směs laktobacilů, která bývá často nazývaná Döderleinův laktobacil. Tyto bakterie vytváří kyselé prostředí vagíny fermentací glykogenu a dalších látek na kyselinu mléčnou. Toto nízké pH chrání sliznici před osídlením jinými mikroorganismy. Kromě toho můžou produkovat H2O2 kterým také inhibují jiné bakterie. Množství laktobacilů závisí na dostatečné sekreci glykogenu (a ta je zase závislá na sekreci estrogenu, hormonální poruchy tedy mohou způsobit vznik kolpitidy).
Laktobacily (např. Lactobacillus helveticus ) se odnedávna využívají v mléčném průmyslu na výrobu jogurtů.
Patogenita
Laktobacily jsou považovány za nepatogenní. Některé druhy však byli izolované z krve pacientů s endokarditidou či sepsí a ze smíšených anaerobních infekcí. Je tedy možné, že jde o potenciální patogeny.
Odkazy
Související články
Použitá literatura
- BEDNÁŘ, M, V FRAŇKOVÁ a J SCHINDLER, et al. Lékařská mikrobiologie – bakteriologie, virologie, parazitologie. 1. vydání. Praha : Marvil, 1996. 558 s. ISBN 80-238-0297-6.
