Akutní koronární syndromy: Porovnání verzí
m (Souvisejici clanky) |
m (úprava textu) |
||
(Není zobrazeno 8 mezilehlých verzí od 4 dalších uživatelů.) | |||
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
<!--------------------------------------------------------------------------------- | |||
* * | |||
* Prosíme, uprauvjte tento článek VELMI UVÁŽLIVĚ. * | |||
* * | |||
* Tento text vznikl ve spolupráci s předními odborníky. Prosíme, upravujte jej * | |||
* uvážlivě a neprovádějte věcné změny, pokud k tomu nemáte odpovídající * | |||
* kvalifikaci. O úpravách se poraďte v diskusi. * | |||
* Rádi Vám pomůžeme - neváhejte nás kontaktovat na adrese redakce@wikiskripta.eu * | |||
* * | |||
---------------------------------------------------------------------------------->{{Učebnice}} | |||
__TOC__ | |||
[[Soubor:ACS scheme cs.svg|thumb|800x400px|Akutní koronární syndromy (schéma)]] | [[Soubor:ACS scheme cs.svg|thumb|800x400px|Akutní koronární syndromy (schéma)]] | ||
'''Akutní koronární syndromy''' (AKS) představují soubor nemocí při kterých se sníží tok krve koronárními cévami do srdce. | '''Akutní koronární syndromy''' (AKS) představují soubor nemocí, při kterých se sníží tok krve koronárními cévami do srdce. | ||
Termín zahrnuje tři klinické stavy: | Termín zahrnuje tři klinické stavy: | ||
Řádek 12: | Řádek 23: | ||
}}). | }}). | ||
==Diferenciální diagnostika== | |||
}}), [[Srdeční selhání (interna)|srdeční selhání]], [[chlopenní vady]] ([[chlopenní vady#Aortální stenosa|aortální stenóza]]), [[myokarditida]], [[perikarditida (interna)|perikarditida]], [[pleuritida]], [[arytmie]], [[GERD]], [[VAS]], [[herpes zoster]]. | *[[Plicní embolie]], | ||
*[[hypertenzní krize]], | |||
*[[disekce aorty]] ({{Cave|kruté bolesti vystřelující mezi lopatky | |||
}}), | |||
*[[Srdeční selhání (interna)|srdeční selhání]], | |||
*[[chlopenní vady]] ([[chlopenní vady#Aortální stenosa|aortální stenóza]]), | |||
*[[myokarditida]], | |||
*[[perikarditida (interna)|perikarditida]], | |||
*[[pleuritida]], | |||
*[[arytmie]], | |||
*[[GERD|gastroezofageální reflux]], | |||
*[[VAS|vertebrogenní algický syndrom]], | |||
*[[herpes zoster]]. | |||
== Diagnostika == | == Diagnostika == | ||
Řádek 29: | Řádek 52: | ||
2. '''[[Kyselina acetylsalicylová|ASA]] 250 mg i.v.''' (Kardegic, 1 amp. = 500 mg) nebo 200–300 mg p.o. (1tbl. = 100 mg) rozkousat + dle posledních guidelines možné zvážit v rámci předléčby před [[Perkutánní transluminální angioplastika|PCI]] přidat u pacientů se STEMI a u pacientů s NSTEMI směřovaných k PCI za více než 24 hodin také '''[[Antiagregancia|ticagrelor]] (Brilique)''' 180 mg p.o. (2 tbl.)/[[Antiagregancia|prasugrel]] (Efient) 60 mg p.o. (6 tbl.; KI u pacientů po CMP). Pokud nejsou tyto preparáty k dispozici, možné podat [[Antiagregancia|clopidogrel]] (Trombex) 300–600 mg (4–8 tbl.). Pokud je předpoklad, že pacient s NSTEMI podstoupí do 24 hodin [[Perkutánní transluminální angioplastika|PCI]] (rozhoduje se dle KO, viz výše), předléčba duální antiagregancií není doporučována. | 2. '''[[Kyselina acetylsalicylová|ASA]] 250 mg i.v.''' (Kardegic, 1 amp. = 500 mg) nebo 200–300 mg p.o. (1tbl. = 100 mg) rozkousat + dle posledních guidelines možné zvážit v rámci předléčby před [[Perkutánní transluminální angioplastika|PCI]] přidat u pacientů se STEMI a u pacientů s NSTEMI směřovaných k PCI za více než 24 hodin také '''[[Antiagregancia|ticagrelor]] (Brilique)''' 180 mg p.o. (2 tbl.)/[[Antiagregancia|prasugrel]] (Efient) 60 mg p.o. (6 tbl.; KI u pacientů po CMP). Pokud nejsou tyto preparáty k dispozici, možné podat [[Antiagregancia|clopidogrel]] (Trombex) 300–600 mg (4–8 tbl.). Pokud je předpoklad, že pacient s NSTEMI podstoupí do 24 hodin [[Perkutánní transluminální angioplastika|PCI]] (rozhoduje se dle KO, viz výše), předléčba duální antiagregancií není doporučována. | ||
3. U pacientů se STEMI a NSTEMI, u kterých se '''předpokládá [[Perkutánní transluminální angioplastika|PCI]] do 24 hodin,''' '''podáme [[Heparin|heparin]]''' 70–100 IU/kg bolus (současně s antiagregací), poté infuze titrovaná do [[Vyšetření krevní srážlivosti|aPTT]] 60–80 s, pacienti na [[Antikoagulancia|NOAC/DOAC]] postačuje heparin úvodní bolus 60 IU/kg. Pokud předpoklad, že pacient s NSTEMI podstoupí PCI za více než 24 hodin, doporučován [[Heparin|fondaparinux]] 2,5 mg/den s.c. U pacientů se STEMI i NSTEMI možné podat jako alternativu enoxaparin (Clexane) 1mg/kg 2x denně po 2 dny (CAVE pacienti s pokročilým CKD, redukce jen 1x denně). | 3. U pacientů se STEMI a NSTEMI, u kterých se '''předpokládá [[Perkutánní transluminální angioplastika|PCI]] do 24 hodin,''' '''podáme [[Heparin|heparin]]''' 70–100 IU/kg bolus (současně s antiagregací), poté infuze titrovaná do [[Vyšetření krevní srážlivosti|aPTT]] 60–80 s, pacienti na [[Antikoagulancia|NOAC/DOAC]] postačuje heparin úvodní bolus 60 IU/kg. Pokud je předpoklad, že pacient s NSTEMI podstoupí PCI za více než 24 hodin, je doporučován [[Heparin|fondaparinux]] 2,5 mg/den s.c. U pacientů se STEMI i NSTEMI je možné podat jako alternativu enoxaparin (Clexane) 1mg/kg 2x denně po 2 dny (CAVE pacienti s pokročilým CKD, redukce jen 1x denně). | ||
4. '''Kyslík při dušnosti,''' SpO2 pod 95 %. | 4. '''Kyslík při dušnosti,''' SpO2 pod 95 %. | ||
5. '''[[Analgetika]]''' při silných bolestech (morfin 5 mg i.v. frakcionovaně, fentanyl 1–2 ml i.v.) | 5. '''[[Analgetika]]''' při silných bolestech (morfin 5 mg i.v. frakcionovaně, fentanyl 1–2 ml i.v.). | ||
6. '''Kontroverzní užití [[Beta-blokátory|betablokátorů]]''' v akutním managementu (negativně inotropní efekt, při neznámé EF LK mohou prohloubit hemodynamickou nestabilitu. Betablokátory je nutno v akutní fázi IM podávat s rozvahou – vždy při znalosti EF LK a s vědomím, že se jedná o lék působící negativně ionotropně. | 6. '''Kontroverzní užití [[Beta-blokátory|betablokátorů]]''' v akutním managementu (negativně inotropní efekt, při neznámé EF LK mohou prohloubit hemodynamickou nestabilitu). Betablokátory je nutno v akutní fázi IM podávat s rozvahou – vždy při znalosti EF LK a s vědomím, že se jedná o lék působící negativně ionotropně. | ||
7. '''[[Diuretika]]''' při známkách městnání u levostranného srdečního selhání (furosemid 20–40 mg i.v.). | 7. '''[[Diuretika]]''' při známkách městnání u levostranného srdečního selhání (furosemid 20–40 mg i.v.). | ||
Řádek 55: | Řádek 78: | ||
|} | |} | ||
{{Kvíz | ==Zdroje== | ||
* '''Autor článku: MUDr. Jan Habásko''' | |||
* '''Kontrola a doplnění: MUDr. Ondřej Kučerka (Interní klinika 1. LF UK a ÚVN) a MUDr. Barbora Chocholová (II. interní klinika – kardiologie a angiologie VFN a 1. LF UK)''' | |||
* KŘÍŽOVÁ, Jarmila. Jak přežít (nejen) první službu (nejen) na JIP. Jessenius. Praha: Maxdorf, [2023]. ISBN 978-80-7345-765-5. | |||
* SOUČEK, Martin; MASOPUST, Jan a MOKRÁ, Dana. Naléhavé stavy z pohledu internisty: praktické postupy. Praha: Grada Publishing, 2022. ISBN 9788027133369. | |||
* WIDIMSKÝ, Petr a RYCHLÍK, Ivan. Vnitřní lékařství: pro studenty a lékaře ve společném interním kmeni. Jessenius. Praha: Maxdorf, [2023]-. ISBN 978-80-7345-780-8. | |||
* VACHEK, Jan; MOTÁŇ, Vít; ZAKIYANOV, Oskar; MOTÁŇ, Jiří; CIFERSKÁ, Hana et al. Akutní stavy ve vnitřním lékařství. 2. vydání. Jessenius. Praha: Maxdorf, [2022]. ISBN 978-80-7345-746-4. | |||
* Up-to-date | |||
* BYRNE, Robert A; ROSSELLO, Xavier; COUGHLAN, J J; BARBATO, Emanuele; BERRY, Colin et al. 2023 ESC Guidelines for the management of acute coronary syndromes. Online. European Heart Journal. 2023, roč. 44, č. 38, s. 3720-3826. ISSN 0195-668X. Dostupné z: https://doi.org/10.1093/eurheartj/ehad191. | |||
{{Kvíz|Akutní koronární syndromy}} | |||
===Související články=== | ===Související články=== | ||
Řádek 66: | Řádek 100: | ||
*[[Ischemické změny na elektrokardiogramu]] | *[[Ischemické změny na elektrokardiogramu]] | ||
{{Navbox - akutní stavy ve vnitřním lékařství}} | |||
[[Kategorie:Vnitřní lékařství]] | [[Kategorie:Vnitřní lékařství]] | ||
[[Kategorie:Kardiologie]] | [[Kategorie:Kardiologie]] | ||
[[Kategorie:Neodkladná medicína]] | [[Kategorie:Neodkladná medicína]] |
Aktuální verze z 30. 7. 2024, 12:20
![]() | ||||
Toto je výukový text pro pregraduální studium zveřejněný v otevřeném prostředí. Nejde o oficiální doporučené postupy. | ||||
Více podrobností najdete na stránce Vyloučení odpovědnosti. | ||||
Akutní koronární syndromy (AKS) představují soubor nemocí, při kterých se sníží tok krve koronárními cévami do srdce.
Termín zahrnuje tři klinické stavy:
- nestabilní anginu pectoris (klinický obraz ischemie, negativita troponinů),
- NSTEMI (infarkt myokardu bez ST elevací, pozitivita troponinu),
- STEMI (infarkt myokardu s ST elevacemi, pozitivita troponinu).
Klinický obraz[upravit | editovat zdroj]
Typické symptomy jsou stenokardie s propagací do HK (typicky levé), mandibuly, epigastria,
dušnost,
nauzea,
zvracení,
opocení,
úzkost,
slabost, známky srdečního selhání, náhlé úmrtí (
diabetici a ženy nemusí mít typicky vyjádřený obraz ischemie, diabetici mohou mít pouze náhle vzniklou dušnost tj. ekvivalent stenokardie).
Diferenciální diagnostika[upravit | editovat zdroj]
- Plicní embolie,
- hypertenzní krize,
- disekce aorty (
kruté bolesti vystřelující mezi lopatky),
- srdeční selhání,
- chlopenní vady (aortální stenóza),
- myokarditida,
- perikarditida,
- pleuritida,
- arytmie,
- gastroezofageální reflux,
- vertebrogenní algický syndrom,
- herpes zoster.
Diagnostika[upravit | editovat zdroj]
1. EKG – na počátku možné vysoké T vlny (hyperakutní T), u STEMI elevace ST úseku (alespoň ve 2 sousedních svodech), u NSTEMI deprese ST úseku a inverze T vln, někdy i normální nález u NSTEMI (v tomto případě EKG opakovat, myslet na infarkt zadní stěny a pravé komory – doplnit patřičné svody), při blokádě Tawarova raménka, stimulovaném komorovém rytmu nemusí být ischemické změny na EKG jasně patrné (u nově vzniklé LBBB či RBBB + LAH a klinického obrazu IM se postupuje jako u STEMI).
2. Laboratorní vyšetření – KO, biochemie, CRP, koagulace, high sensitivity troponin (u STEMI na výsledek nečekáme, rovnou pacienta posíláme na katlab; u pacientů s nízkou až střední pravděpodobností IM při známkách neodpovídajících STEMI, při absenci trvající bolesti na hrudi či hemodynamické nestability, opakujeme odběr za 1 až 3 hodiny a sledujeme dynamiku).
3. Echokardiografie, CT angiografie – v případě diagnostických rozpaků (plicní embolie, akutní aortální syndrom), k získání doplňujících informací (u jasných známek IM, STEMI ovšem rovnou na katlab).
4. Koronarografie – okamžitě indikována u STEMI a u NSTEMI s trvalou bolestí na hrudi, při hemodynamické nestabilitě, známkách srdečního selhávání a závažných arytmiích.
Postup[upravit | editovat zdroj]
1. Rychlá anamnéza, fyzikální vyšetření včetně známek městnání (CAVE mechanické komplikace IM – např. šelesty), TF, TK, SpO2, 12 svodové EKG, kontinuálně monitorujeme rytmus (neustále mít k dispozici defibrilátor), zajistit žilní vstup.
2. ASA 250 mg i.v. (Kardegic, 1 amp. = 500 mg) nebo 200–300 mg p.o. (1tbl. = 100 mg) rozkousat + dle posledních guidelines možné zvážit v rámci předléčby před PCI přidat u pacientů se STEMI a u pacientů s NSTEMI směřovaných k PCI za více než 24 hodin také ticagrelor (Brilique) 180 mg p.o. (2 tbl.)/prasugrel (Efient) 60 mg p.o. (6 tbl.; KI u pacientů po CMP). Pokud nejsou tyto preparáty k dispozici, možné podat clopidogrel (Trombex) 300–600 mg (4–8 tbl.). Pokud je předpoklad, že pacient s NSTEMI podstoupí do 24 hodin PCI (rozhoduje se dle KO, viz výše), předléčba duální antiagregancií není doporučována.
3. U pacientů se STEMI a NSTEMI, u kterých se předpokládá PCI do 24 hodin, podáme heparin 70–100 IU/kg bolus (současně s antiagregací), poté infuze titrovaná do aPTT 60–80 s, pacienti na NOAC/DOAC postačuje heparin úvodní bolus 60 IU/kg. Pokud je předpoklad, že pacient s NSTEMI podstoupí PCI za více než 24 hodin, je doporučován fondaparinux 2,5 mg/den s.c. U pacientů se STEMI i NSTEMI je možné podat jako alternativu enoxaparin (Clexane) 1mg/kg 2x denně po 2 dny (CAVE pacienti s pokročilým CKD, redukce jen 1x denně).
4. Kyslík při dušnosti, SpO2 pod 95 %.
5. Analgetika při silných bolestech (morfin 5 mg i.v. frakcionovaně, fentanyl 1–2 ml i.v.).
6. Kontroverzní užití betablokátorů v akutním managementu (negativně inotropní efekt, při neznámé EF LK mohou prohloubit hemodynamickou nestabilitu). Betablokátory je nutno v akutní fázi IM podávat s rozvahou – vždy při znalosti EF LK a s vědomím, že se jedná o lék působící negativně ionotropně.
7. Diuretika při známkách městnání u levostranného srdečního selhání (furosemid 20–40 mg i.v.).
8. Nitráty i.v./1-2 vstřiky při symptomech AP, vyšším TK.
9. PCI urgentně do 120 minut od stanovení pracovní diagnózy STEMI.
Killipova klasifikace srdečního selhání[upravit | editovat zdroj]
I bez známek srdečního selhání II mírné známky městnání III kardiální plicní edém IV kardiogenní šok
Zdroje[upravit | editovat zdroj]
- Autor článku: MUDr. Jan Habásko
- Kontrola a doplnění: MUDr. Ondřej Kučerka (Interní klinika 1. LF UK a ÚVN) a MUDr. Barbora Chocholová (II. interní klinika – kardiologie a angiologie VFN a 1. LF UK)
- KŘÍŽOVÁ, Jarmila. Jak přežít (nejen) první službu (nejen) na JIP. Jessenius. Praha: Maxdorf, [2023]. ISBN 978-80-7345-765-5.
- SOUČEK, Martin; MASOPUST, Jan a MOKRÁ, Dana. Naléhavé stavy z pohledu internisty: praktické postupy. Praha: Grada Publishing, 2022. ISBN 9788027133369.
- WIDIMSKÝ, Petr a RYCHLÍK, Ivan. Vnitřní lékařství: pro studenty a lékaře ve společném interním kmeni. Jessenius. Praha: Maxdorf, [2023]-. ISBN 978-80-7345-780-8.
- VACHEK, Jan; MOTÁŇ, Vít; ZAKIYANOV, Oskar; MOTÁŇ, Jiří; CIFERSKÁ, Hana et al. Akutní stavy ve vnitřním lékařství. 2. vydání. Jessenius. Praha: Maxdorf, [2022]. ISBN 978-80-7345-746-4.
- Up-to-date
- BYRNE, Robert A; ROSSELLO, Xavier; COUGHLAN, J J; BARBATO, Emanuele; BERRY, Colin et al. 2023 ESC Guidelines for the management of acute coronary syndromes. Online. European Heart Journal. 2023, roč. 44, č. 38, s. 3720-3826. ISSN 0195-668X. Dostupné z: https://doi.org/10.1093/eurheartj/ehad191.
Vyzkoušejte si kvíz Akutní koronární syndromy!
Související články[upravit | editovat zdroj]
- Infarkt myokardu
- Nestabilní angina pectoris
- Angina pectoris
- Biochemická vyšetření u akutního infarktu myokardu
- Kardiomarkery (1.LF, NT)
- Ischemické změny na elektrokardiogramu