Antihypertenziva
Farmaka vedoucí ke snížení patologicky zvýšeného tlaku krve (TK) ≥ 140/90. Význam používání antihypertenziv má několik aspektů. Nejedná se sice o léčbu příčin onemocnění (terapii kauzální), ale o ovlivnění jeho symptomů (terapii symptomatickou). Přesto jsou antihypertenziva přínosná:
- představují prevenci poškození cév a vývoje arteriosklerózy;
- snižují morbiditu (potlačují vývoj komplikací hypertenze, např. poškození ledvin, následky zátěže srdce apod.) a mortalitu.
Nutnost účinné terapie hypertenze je podložená výraznou redukcí incidence komplikací a mortality. Zahájení terapie se řídí určitými pravidly.
Nefarmakologická léčba[upravit | editovat zdroj]
- Restrikce přívodu soli (< 6 g NaCl/den),
- redukce tělesné hmotnosti,
- vyvarování se kouření, omezení alkoholických nápojů,
- pravidelná fyzická aktivita, omezení stresových situací, relaxace,
- zvýšený příjem K+, Ca2+, Mg2+ a omega-3 nenasycených mastných kyselin.
Farmakologická léčba[upravit | editovat zdroj]
Podle účinku lze antihypertenziva třídit do 4 hlavních skupin (lze zde využít „pravidla ABCD“):
- A – ACEI (inhibitory ACE), ARBs (blokátory AT1 receptorů pro angiotenzin II);
- B – β-blokátory;
- C – Ca-blokátory (blokátory Ca2+ kanálů);
- D – Diuretika.
α-blokátory a centrálně působící látky se používají především pro kombinační léčbu. Přímá vazodilatancia se v ČR nepoužívají.[1]
Strategie farmakoterapie hypertenze[upravit | editovat zdroj]
U lehké hypertenze zahajujeme léčbu monoterapií, ke které je možno s ohledem na průvodní onemocnění zvolit β-blokátory, diuretika, blokátory Ca2+ kanálů nebo ACEI. V selekci vhodného léčiva postupujeme s ohledem na stav nemocného. Obecně platí:
- ACEI volíme u nemocných se srdečním selháváním, dysfunkcí levé komory srdeční po IM, hypertrofie levé komory srdeční, diabetu mellitu s proteinurií a u hyperlipoproteinémií.
- β-blokátory jsou indikovány u nemocných mladších než 70 let a u nemocných s ICHS.
- Blokátory Ca2+ kanálů jsou vhodné u periferních cévních onemocnění (např. ischemické onemocnění DK), spastické anginy pectoris, hyperlipidémie a diabetes mellitus.
- Diuretika jsou vhodná pro nemocné starší 70 let s kontraindikací použití β-blokátorů. V monoterapii užíváme kombinovaných preparátů (např. thiazidové diuretikum + kalium šetřící diuretikum), abychom se vyvarovali nežádoucí hypokalémie. Thiazidová diuretika použitá u žen nad 40 let a u starších mužů snižují incidenci patologických fraktur – retence vápníku.
V případě neúspěchu monoterapie lze použít kombinace.
Mezi účinné a dobře tolerované kombinace patří:[2]
- Diuretikum + ACEI / blokátor AT1 receptorů,
- blokátor Ca2+ kanálů (dihydropyridinového typu) + β-blokátor,
- blokátor Ca2+ kanálů + ACEI / blokátor AT1 receptorů,
- diuretikum + β-blokátor,
- α-blokátor + β-blokátor.
Zástupci[upravit | editovat zdroj]
Jednotlivé třídy antihypertenziv | |
---|---|
ACEI | Podrobnější informace naleznete na stránce Inhibitory angiotenzin konvertujícího enzymu.
|
ARBs | Podrobnější informace naleznete na stránce Blokátory receptorů pro angiotenzin II.
|
β-blokátory | Podrobnější informace naleznete na stránce β-blokátory.
|
Diuretika | Podrobnější informace naleznete na stránce Diuretika.
|
Látky s centrálními účinky – centrálně působící α2-mimetika | Podrobnější informace naleznete na stránce Centrálně působící α2-mimetika.
|
Přímá vazodilatancia | Podrobnější informace naleznete na stránce Přímá vazodilatancia.
|
Odkazy[upravit | editovat zdroj]
Související články[upravit | editovat zdroj]
- Renin-angiotenzin-aldosteronový systém
- Léčba ischemické choroby srdeční
- Hypertenze
- Hypertenzní krize
Zdroj[upravit | editovat zdroj]
- MARTÍNKOVÁ, Jiřina, Stanislav MIČUDA a Jolana CERMANOVÁ. Vybrané kapitoly z klinické farmakologie pro bakalářské studium : Kardiovaskulární systém [online]. ©2000. [cit. 2010-07-01]. <https://www.lfhk.cuni.cz/farmakol/predn/bak/kapitoly/prednasky/kardio-bak.ppt/>.
Reference[upravit | editovat zdroj]
- ↑ WIDIMSKÝ JR, Jiří, et al. Doporučení diagnostických a léčebných postupů u arteriální hypertenze – verze 2007 : Doporučení České společnosti pro hypertenzi. Cor et Vasa [online]. 2008, vol. 50, no. 1, s. K 12, dostupné také z <WWW: <http://www.e-coretvasa.cz/casopis/data_view?id=186>>. ISSN 0010-8650.
- ↑ DÍTĚ, P., et al. Vnitřní lékařství. 2. vydání. Praha : Galén, 2007. ISBN 978-80-7262-496-6.