Ischemické změny na elektrokardiogramu

Z WikiSkript

Rozdělení ischemické choroby srdeční:

  1. Angina pectoris.
  2. Infarkt myokardu.

Angina pectoris[upravit | editovat zdroj]

EKG záznam při záchvatu anginy pectoris (AP)
  • Deprese ST úseku.
    • Horizontální, popř. descendentní.
    • Trvá déle než 0,08 s.
  • QRS komplex a T vlna jsou většinou normální.

V době mimo záchvat je EKG křivka u nemocných s anginou pectoris často zcela normální.

Prinzmetalova varianta anginy pectoris[upravit | editovat zdroj]

Během záchvatu AP se neregistrují horizontální deprese ST, ale naopak elevace ST.

  • EKG obraz připomíná obraz Q infarktu.
  • Na rozdíl od Q infarktu jsou změny jen přechodné a mizí obyčejně s koncem záchvatu.

Non-Q infarkt (netransmurální, subendokardiální IM)[upravit | editovat zdroj]

Tento typ nepostihuje celou stěnu srdeční, ale nekróza se vyvíjí jen v oblasti subendokardu, což nevede ke vzniku patologického kmitu Q.

ST deprese myokard.png

Změny na EKG záznamu při non-Q infarktu
  • Deprese ST úseku – vzniká při poškození subendokardiální zóny myokardu, ta se depolarizuje až se zpožděním – během úseku ST do ní směřuje tzv. proud z poškození – směrem od elektrody, která je nad uvedeným místem – proto deprese.
  • Hrotnaté T – poškozená subendokardiální část se repolarizuje později, proto je T vlna vyšší než normálně.

Q infarkt (transmurální IM)[upravit | editovat zdroj]

Patologicko-anatomicky postihuje celou stěnu (endokard, myokard i perikard). Na svém začátku se Q infarkt neprojevuje Q kmitem, ale tzv. Pardeeho vlnou (vysoká elevace ST úseku, která přímo přechází do vlny T).

ST elevace myokard.png

Posloupnost změn na EKG záznamu při Q infarktu[upravit | editovat zdroj]

  • Hrotnaté T.
    • Vysoká špičatá pozitivní vlna T, objevuje se v prvních minutách.
  • Inverze vlny T.
    • Za několik minut v zóně ischemie jde repolarizace od endokardu k epikardu (fyziologicky repolarizace směřuje od epikardu k endokardu).

EKG inverze T.svg

  • Elevace ST úseku.
    • Proud z poškození směřuje do ischemické zóny.
    • Vzniká při poškození subepikardiální zóny – tyto buňky se depolarizují se zpožděním až během ST intervalu, a proto je interval zvýšen.
    • Při transmurálním poškození převáží subepikardiální složka nad subendokardiální – dojde také k elevaci.
    • Elevace ST je v oblasti nad IM, v protilehlých svodech je zrcadlový obraz, tzn. deprese ST.

EKG elevace ST.svg

  • Patologický kmit Q = projev nekrózy postihující celou tloušťku srdeční stěny.
    • Vyskytuje se v prvních 0,04 s QRS, je ve svodech kde nemá být, nebo překryje fyziologický kmit R (r) (např. ve V1 až V5) – tzv. absence kmitu R.
    • Vyvine se mezi 4. – 24. hodinou po vzniku příznaků IM.

EKG pato Q.svg

Rozdělení IM podle lokalizace[upravit | editovat zdroj]

V EKG obraze rozlišujeme 4 stěny srdce, které může infarkt postihnout (srdce jako jehlan, baze = cípaté chlopně).

1 IM septální V1, V2
2 IM přední stěny V2-V5
3 IM laterální V5, V6, I, aVL
4 IM diafragmatický (spodní) II, III, aVF
5 IM zadní stěny zrcadlový obraz V1, V2


Odkazy[upravit | editovat zdroj]

Související články[upravit | editovat zdroj]

Externí odkazy[upravit | editovat zdroj]

WikiVideo.svgCévní zásobení myokardu, ST elevace a ST deprese, lokalizace infarktu na EKG - YouTube video

Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]

  • HAMPTON, John R. Ekg v praxi. 4. Praha : Grada, 2007. 376 s. ISBN 978-80-247-1448-6.
  • KHAN, Gabriel M. EKG a jeho hodnocení. 1. české. Praha : Grada, 2005. 348 s. ISBN 80-247-0910-4.
  • HAMPTON, John R. EKG stručně, jasně, přehledně. 6. Praha : Grada, 2005. 152 s. ISBN 978-80-247-0960-4.
  • MATOUŠEK, Stanislav. Ústav patologické fyziologie 1.LF UK : Patofyziologie – studijní materiály [online]. 2004-11-03 [cit. 2010-05-11]. EKG – úsek ST, vlny T a U. Dostupné z WWW: <http://patf.lf1.cuni.cz/>.
  • MATOUŠEK, Stanislav. Ústav patologické fyziologie 1.LF UK : Patofyziologie – studijní materiály [online]. 2004-11-03 [cit. 2010-05-11]. EKG – intervaly + QRS komplex. Dostupné z WWW: <http://patf.lf1.cuni.cz/>.