Pleuritida
Pleuritida je zánětlivé onemocnění pleury, které často doprovází jiné patologické procesy pohrudnice, přilehlé plicní tkáně, orgánů mediastina nebo hrudní stěny. Nejčastěji má povahu serózního zánětu. Nejhorší forma pleuritidy z hlediska prognózy je empyém.
Podle obsahu pohrudniční dutiny rozlišujeme:
- suchá, pleuritis sicca – bez přítomnosti tekutiny v pleurální dutině,
- vlhká, pleuritis humida – v pleurální dutině je přítomna tekutina, vzniká fluidothorax, tekutina buď obsahuje proteiny (exsudát), nebo jde pouze o ultrafiltrát plazmy (transudát).
Klinický obraz[upravit | editovat zdroj]
Suchá pleuritida[upravit | editovat zdroj]
- Bolesti na hrudníku, omezení dýchacích pohybů, dráždivý kašel, teplota,
- poslechově – třecí šelest.
Vlhká pleuritida[upravit | editovat zdroj]
- Mezi listy pleury se hromadí tekutina,
- Bolesti vychází z iritace parietální pleury, mohou se propagovat do ramene, břicha či krku a to především při dýchání, kašli, kýchání
- Rychlejší a povrchovější dýchání
- Dušnost, suchý kašel
Diagnostika[upravit | editovat zdroj]
- Fyzikální vyšetření – ztemnělý poklep, oslabené sklípkové dýchání, snížení fremitu a bronchofonie,
- RTG – zastínění nad bránicí, vymizení úhlu nad bránicí – k potvrzení je třeba udělat i snímek na boku.
- ultrasonografie hrudníku
Zjistíme-li tekutinu v pleurální dutině, je třeba pátrat po jejím původu. Provedeme pleurální punkci, čímž i zmenšíme pacientovi dušnost a diskomfort.
Tekutinu vyšetříme:
- bakteriologicky,
- biochemicky,
- cytologicky.
Musíme rozlišit transudát a exsudát:
- transudát – většinou bilaterální, chudý na bílkoviny
- bývá u srdečních vad při srdečním selhání, při cirhóze, nefrotickém syndromu, peritoneální dialýze, kolagenózách, plicní embolii
- exsudát – většinou jednostranný, bohatý na bílkoviny
- záněty, tumory, tuberkulóza, hemothorax, perforace jícnu, pankreatitidy
Provedení punkce[upravit | editovat zdroj]
Punkci provádíme vsedě v 7. mezižebří v zadní axilární čáře (úroveň špičky lopatky při zvednuté paži).
- po farmakologickém zklidnění, LA a při monitoraci saturace,
- jehlu vedeme při horním okraji žebra,
- po skončení je nutno dát kompresivní obvaz.
Komplikace – pneumotorax, hemotorax.
Terapie[upravit | editovat zdroj]
- Záleží na příčině,
- punkce či drenáž,
- při empyému ATB[1].
Odkazy[upravit | editovat zdroj]
Související články[upravit | editovat zdroj]
Zdroj[upravit | editovat zdroj]
- BENEŠ, Jiří. Studijní materiály [online]. [cit. 2010]. <http://jirben.wz.cz>.
- POVÝŠIL, Ctibor a Ivo ŠTEINER, et al. Speciální patologie. 2. vydání. Praha : Galén, Karolinum, 2007. ISBN 978-80-7262-494-2 (Galén), 80-246-1442-7 (Karolinum).
- ČEŠKA, Richard. Interna. - vydání. Stanislav Juhaňák - Triton, 2020. ISBN 9788075537829.
Reference[upravit | editovat zdroj]
- ↑ HRODEK, Otto a Jan VAVŘINEC, et al. Pediatrie. 1. vydání. Praha : Galén, 2002. s. 227. ISBN 80-7262-178-5.