Hypoglykemický stav
Toto je výukový text pro pregraduální studium zveřejněný v otevřeném prostředí. Nejde o oficiální doporučené postupy. | ||||
Více podrobností najdete na stránce Vyloučení odpovědnosti. | ||||
Definice hypoglykemického stavu jsou různé, arbitrárně se za hypoglykémii považuje hladina glukózy <3,3 mmol/l (dle některých autorů <3,8 mmol/l), nicméně příznaky hypoglykémie mohou být jak při vyšší, tak při nižší hodnotě. Rozhodující je přítomnost klinického obrazu korespondujícího s hypoglykemickým stavem.
Etiologie[upravit | editovat zdroj]
U pacientů s diabetes mellitus hypoglykémie může vzniknout jako nežádoucí účinek terapie (insulin, deriváty sulfonylurey, glinidy), zvýšené fyzické aktivity, nedostatečného příjmu sacharidů; u pacientů bez diagnózy diabetu jako důsledek některých léčiv, alkoholu, inzulinomu a jiných malignit, jaterní a renální insuficience, adrenokortikální insuficience, mentální anorexie. Nejčastější příčinou u jinak zdravých osob bývá reaktivní hypoglykémie několik hodin po jídle bohatém na sacharidy.
Klinický obraz[upravit | editovat zdroj]
Klinický obraz se rozvíjí velice rychle, i v řádu minut, nejdříve nastupují příznaky z aktivace sympatiku ( tachykardie, pocení, vlčí hlad, anxieta), s dalším poklesem glykémie nastupují neuroglykopenické příznaky (změna nálady a chování, paradoxně až agresivita, bolesti hlavy, diplopie, parézy, křeče, poruchy vědomí). U betablokátorů (betasympatolytikum) nemusí být příznaky z aktivace sympatiku plně vyjádřeny.
Diagnostika[upravit | editovat zdroj]
1. Osobní anamnéza – stěžejní; zjistit farmakologickou anamnézu, jestli má u sebe pacient inzulinové pero, kartu diabetika, zjistit údaje o kompenzaci diabetu, kdy byla poslední aplikace inzulinu nebo PAD, kdy naposledy jedl, co a v jakém množství, jakou měl fyzickou aktivitu, jestli užil alkohol. Pátrat po příznacích celkové infekce (nejčastěji infekt horních cest dýchacích, gastroenteritidy), jestli se pacient léčí s adrenální insuficiencí, zeptat se na anamnézu autoimunitních onemocnění a užívání kortikosteroidů (pacienti s kortikoidním diabetes mellitus mohou mít při snížení dávek kortikosteroidů pokles glykémie). Hypoglykémie může vzniknout i při progresi renální insuficience a po hemodialýze u pacientů s CKD (pokud nebyl použit roztok s glukózou). U pacientů bez diagnózy diabetes mellitus myslet na prvozáchyt, případně na patologie uvedené v etiologii.
2. Laboratoř – glykémie postačuje v prvotním managementu z prstu, ovšem odebrat i zkumavku do laboratoře ( při odběru kapilární krve může být stanovení glykémie nepřesné při hypoperfuzi periferie u oběhové nestability, dále může dojít ke zkreslení při odběru v místě podání infuzních roztoků s glukózou), dále změřit po 10 minutách, poté dle klinického stavu.
Postup[upravit | editovat zdroj]
Postup léčby pacienta v akutním hypoglykemickém stavu 1. Anamnéza, fyzikální vyšetření, TF, TK, SpO2, dle stavu kontinuální monitorace, zajištění i.v. vstupu. 2. Stanovení glykémie glukometrem. 3. Při lehké hypoglykémii (bez poruchy vědomí, bez nutné pomoci druhé osoby) podáme sladký nápoj (Coca-cola s cukrem, slazený čaj, limonáda s glukózo-fruktózovým sirupem), glukózové tablety, cukr, med, tj. cca 15–20 gramů jednoduchých rychle vstřebatelných cukrů. Následně pacient sní pomaleji vstřebatelné cukry, např. chleba. 4. U hypoglykémie s poruchou vědomí podáváme i do periferní kanyly (vitální indikace) 75–100 ml 20% glukózy (vykapat během několika minut), eventuelně 150–200 ml 10% glukózy. 5. U derivátů sulfonylurey hrozí během 24–48 hodin recidiva hypoglykémie. Zde ke zvážení kontinuálně podávání 5% nebo 10% glukózy a přijetí pacienta k observační hospitalizaci. 6. U pacientů v bezvědomí možné jako první pomoc, při absenci i.v. kanyly, podat Glukagon i.m. nebo s.c. (Glucagen 1 mg) nebo nasálně (Baqsimi 3 mg). 7. Optimální cílová glykémie 5–6 mmol/l, při vyšších hladinách může dojít ke zvýšení inzulinémie a recidivě hypoglykémie. 8. Pokud si v rámci přednemocniční péče nejsem jistý, zda se jedná o hypoglykémii nebo hyperglykémii, postupuji jako by se jednalo o hypoglykémii.
Zdroje[upravit | editovat zdroj]
- Autor článku: MUDr. Jan Habásko
- Kontrola a doplnění: MUDr. Jan Škrha jr., Ph.D. a MUDr. Václav Hána jr. (III. interní klinika 1. LF UK a VFN)
- KŘÍŽOVÁ, Jarmila. Jak přežít (nejen) první službu (nejen) na JIP. Jessenius. Praha: Maxdorf, [2023]. ISBN 978-80-7345-765-5.
- SOUČEK, Martin; MASOPUST, Jan a MOKRÁ, Dana. Naléhavé stavy z pohledu internisty: praktické postupy. Praha: Grada Publishing, 2022. ISBN 9788027133369.
- WIDIMSKÝ, Petr a RYCHLÍK, Ivan. Vnitřní lékařství: pro studenty a lékaře ve společném interním kmeni. Jessenius. Praha: Maxdorf, [2023]-. ISBN 978-80-7345-780-8.
- VACHEK, Jan; MOTÁŇ, Vít; ZAKIYANOV, Oskar; MOTÁŇ, Jiří; CIFERSKÁ, Hana et al. Akutní stavy ve vnitřním lékařství. 2. vydání. Jessenius. Praha: Maxdorf, [2022]. ISBN 978-80-7345-746-4.
- Up-to-date
- ELSAYED, Nuha A.; ALEPPO, Grazia; BANNURU, Raveendhara R.; BRUEMMER, Dennis; COLLINS, Billy S. et al. 6. Glycemic Goals and Hypoglycemia: Standards of Care in Diabetes—2024. Online. Diabetes Care. 2024, roč. 47, č. Supplement_1, s. S111-S125. ISSN 0149-5992. Dostupné z: https://doi.org/10.2337/dc24-S006
Vyzkoušejte si kvíz Hypoglykemický stav!