Diseminovaná intravaskulární koagulopatie (akutní stavy ve vnitřím lékařství)
Toto je výukový text pro pregraduální studium zveřejněný v otevřeném prostředí. Nejde o oficiální doporučené postupy. | ||||
Více podrobností najdete na stránce Vyloučení odpovědnosti. | ||||
Diseminovaná intravaskulární koagulopatie je velmi závažný stav s vysokou mortalitou. Vždy se jedná o sekundární stav. Patofyziologicky jde o systémovou aktivaci krevního srážení – aktivace koagulace, konzumpce koagulačních faktorů a trombocytů a aktivace fibrinolýzy. Poměr aktivace koagulace (tj. množství trombinu) a aktivace fibrinolýzy (množství plazminu) se odráží v klinickém stavu – trombózy vs. krvácení. Klinicky lze rozlišit low grade/chronický DIC s drobnými až středně těžkými projevy až akutní DIC s těžkým krvácením a rozsáhlými trombózami, nasedající orgánovou ischemizací až multiorgánovým selháním (MOF).
Etiologie[upravit | editovat zdroj]
Velmi široká: sepse, šokové stavy, traumata (především polytraumata, neurotraumata, popáleniny), maligní onemocnění (např. akutní promyelocytární leukémie, nádory pankreatu a žaludku), embolie plodové vody, abrupce placenty, HELLP syndrom (Hemolysis, Elevated Liver enzymes, Low Platelets syndrom), preeklampsie, eklampsie, jaterní selhání, kontakt krve s cizorodými materiály (např. při mimotělním oběhu, ECMO), intoxikace (např. některé hadí jedy), autoimunitní onemocnění, potransfuzní reakce, aneurysma aorty, intravaskulární hemolýza (např. malárie).
Klinický obraz[upravit | editovat zdroj]
Příznaky základního vyvolávajícího onemocnění, obecně ischemické, resp. krvácivé projevy – obtížně stavitelné spontánní krvácení, cyanóza, petechie, purpura (až purpura fulminans s rozsáhlou tkáňovou trombózou a nekrózou kůže), trombózy různých tělesných krajin ( otoky a ztuhlost končetin atd.), gangréna, známky šoku (hypotenze, tachykardie, tachypnoe, alterace vědomí, prodloužený kapilární návrat atd.), hemoptýza, dyspnoe (až rozvoj ARDS), krvácení z GIT, vaginální krvácení, ikterus, hematurie, snížená diuréza, adrenální insuficience, ložiskový nález při neurologickém vyšetření.
Diferenciální diagnostika[upravit | editovat zdroj]
Trombotické mikroangiopatie (hemolyticko-uremický syndrom, trombotická trombocytopenická purpura a další), heparinem indukovaná trombocytopenie.
Diagnostika[upravit | editovat zdroj]
1. Aktivně pomýšlet na riziko rozvoje DIC již na podkladě možných vyvolávajících příčin.
2. Laboratoř – základem je důkladné vyšetření koagulace. Zajímají nás především trombocyty (norma dle VFN 150–450 * 10⁹/l; u DIC snížené), protombinový čas (9,3–14,5 s, INR 0,8–1,2), aPTT (25,9–40 s), trombinový čas (12–18 s; vše prodloužené), hladina fibrinogenu (2,0–4,0 g/l; snížená), D-dimerů (<190 µg/l, zvýšená), případně další hematologické laboratorní vyšetření.
Postup[upravit | editovat zdroj]
Postup léčby pacienta s akutní končetinovou ischémií 1. Anamnéza, fyzikální vyšetření, vitální funkce, ve vybraných případech kontinuálně pacienta monitorujeme, včetně EKG, zajistíme žilní vstup (pokud již není zajištěn), v případě těžších stavů kontaktovat intenzivisty a hematologa. 2. Zásadní je odstranění/léčba vyvolávající příčiny, kdy účinná terapie může vést k rychlému zlepšení DIC (u sepse ATB, u některých gynekologických příčin vyvolání porodu, u traumatu chirurgické řešení apod.). Dále je nutná stabilizace oběhu (náhrada objemu při hypotenzi apod.), ventilační podpora a zajištění dostatečné diurézy. Nečekáme na výsledky všech laboratorních vyšetření, léčbu DIC., resp. její vyvolávající příčiny, zahajujeme již při významném klinickém podezření. 3. Snažíme se zamezit další přílišné aktivaci koagulačního systému a doplnit chybějící složky koagulace, je-li krvácení závažné nebo zasahuje-li mozek, GIT a další kritická místa, pokud je nutný urgentní chirurgický zákrok (hradíme trombocyty, fibrinogen, koagulační faktory). Dle klinického stavu podáváme výběrově následující přípravky: - Trombokoncentrát – ideálně udržet hladinu alespoň 20-30, u krvácejících pacientů nad 50 * 10⁹/l
- Čerstvá zmražená plasma 10–20 ml/kg, resp. kryoprecipitát, opatrně u pacientů s KV onemocněním (možnost dekompenzace). Použití kryoprecipitátu je preferováno hlavně u stavů spojených s výraznějším poklesem fibrinogenu (pod 1 g/l).
- Další substituce jednotlivých složek (fibrinogen, antitrombin) s opatrností vzhledem k riziku převážení na stranu hyperkoagulace nebo antikoagulace
- Fibrinogen (Fibryga) – pokud hladina fibrinogenu < 1,0 g/l.
- Antitrombin (Anbinex, Antitrombin III atd.) – především u chronické formy DIC, stále předmětem odborných debat.
- Heparin – nepodávat u profuzního krvácení, resp. vždy až po doplnění koagulačních faktorů (ČMP) a trombocytů. Dávky u akutního DIC 5 j/kg/hod, u chronického DIC 10-15 j/kg/hod (případně lze u chronického DIC použít i LMWH).
- Antifibrinolytika (kyselina tranexamová) jsou až na některé porodnické indikace kontraindikována.
Zdroje[upravit | editovat zdroj]
- Autor článku: MUDr. Jan Habásko
- Kontrola a doplnění: MUDr. Eva Konířová (Vedoucí lékař transplantačního oddělení, I.interní klinika – klinika hematologie VFN a 1. LF UK)
- KŘÍŽOVÁ, Jarmila. Jak přežít (nejen) první službu (nejen) na JIP. Jessenius. Praha: Maxdorf, [2023]. ISBN 978-80-7345-765-5.
- SOUČEK, Martin; MASOPUST, Jan a MOKRÁ, Dana. Naléhavé stavy z pohledu internisty: praktické postupy. Praha: Grada Publishing, 2022. ISBN 9788027133369.
- WIDIMSKÝ, Petr a RYCHLÍK, Ivan. Vnitřní lékařství: pro studenty a lékaře ve společném interním kmeni. Jessenius. Praha: Maxdorf, [2023]-. ISBN 978-80-7345-780-8.
- VACHEK, Jan; MOTÁŇ, Vít; ZAKIYANOV, Oskar; MOTÁŇ, Jiří; CIFERSKÁ, Hana et al. Akutní stavy ve vnitřním lékařství. 2. vydání. Jessenius. Praha: Maxdorf, [2022]. ISBN 978-80-7345-746-4.
- Up-to-date
- CETKOVSKÝ, Petr. Intenzivní péče v hematologii. Praha: Galén, c2004. ISBN 8072622552.
Vyzkoušejte si kvíz Diseminovaná intravaskulární koagulopatie!