Fenylketonurie
| Fenylketonurie (PKU) | |
 Dědičnost fenylketonurie (AR) | |
| Příčina | mutace genu pro fenylalaninhydroxylasu |
|---|---|
| Diagnostika | screening novorozenců |
| Vyšetření v ČR | seznam pracovišť |
| Klasifikace a odkazy | |
| MKN-10 | E70 |
| MeSH ID | D010661 |
| OMIM | 261600 |
| orphanet | ORPHA79254 |
| Medscape | 947781 |
Fenylketonurie (PKU) patří mezi dědičné metabolické poruchy a enzymopatie. Jedná se o poruchu metabolismu aminokyseliny fenylalaninu (Phe). Dědičnost je autosomálně recesivní s frekvencí výskytu v ČR cca 1:6000.
Patogeneze[upravit | editovat zdroj]
Příčinou onemocnění je mutace genu pro fenylalaninhydroxylasu (PAH; 12q24.1; OMIM: 612349) – tento enzym u zdravých jedinců hydroxyluje fenylalanin na tyrosin, u lidí s PKU však fenylalaninhydroxylasa zcela chybí nebo má jen velmi nízkou aktivitu. Fenylalanin se u nich nehydroxyluje na tyrosin, ale hromadí se v tělních tekutinách a poškozuje myelinizaci vyvíjejících se nervových vláken, zároveň se uplatní metabolická cesta, která je běžně nevýznamná a část fenylalaninu je fenylalaninaminotransferasou přeměněna na fenylpyruvát.
Mohutná transaminace fenylalaninu způsobuje vyčerpání 2-oxoglutarátu v citrátovém cyklu, proto se úbytek energie projeví nejdříve v CNS.
Symptomatologie[upravit | editovat zdroj]
PKU se projeví až po narození, protože v těhotenství je přebytek fenylalaninu a dalších metabolitů plodu odstraňován z těla plodu placentou. Jakmile začne novorozenec pít mateřské mléko, hladina fenylalaninu v jeho krvi začne stoupat a poškozuje vývoj mozku, během kojeneckého a batolecího věku se postupně rozvíjí mentální retardace, která dále progreduje ve středně těžkou až těžkou.
Fenylpyruvát, fenyllaktát a fenylacetát jsou ve zvýšené míře vylučovány močí, odtud název nemoci fenylketonurie a dodávají jí zápach po myšině.
V organismu je méně tyrosinu a produktů jeho metabolismu, např. melaninu, proto je pro nemoc typická i slabá pigmentace.
Mezi další symptomy patří mikrocefalie, sklony k ekzémům, záchvaty křečí a pyramidové i extrapyramidové příznaky.
Diagnostika[upravit | editovat zdroj]
Abychom mohli stanovit diagnózu ještě před nástupem klinických projevů, provádí se celoplošný novorozenecký laboratorní screening z kapky krve odebrané mezi 48. a 72. hodinou života. Používá se metoda tandemové hmotnostní spektrometrie. Dříve se používal tzv. Guthrieho test.
Léčba[upravit | editovat zdroj]
Základem léčby je dieta s nízkým obsahem fenylalaninu a přídavkem tyrosinu (to znamená podávat potraviny či potravinové doplňky, které splňují kritéria nízkého obsahu fenylalaninu a ještě lépe zvýšeného obsahu tyrosinu) lze ovlivnit hladinu fenylalaninu v krvi a zajistit normální vývoj mozku dítěte. Při včasném nasazení diety se jedinec vyvíjí zcela normálně.
Dietu je nutné dodržovat celoživotně, i u dospělých může nesprávný metabolismus AMK u nemocných snižovat cerebrální funkce, a to v důsledku poruchy metabolismu neurotransmiterů.
Kritickým obdobím je těhotenství fenylketonuriček. Aby se narodilo zdravé dítě, je nutné držet přísnou dietu již před početím a během těhotenství, tři měsíce před početím a během těhotenství musí být fenylalaninémie (hladina fenylalaninu v krvi) matky v mezích normy. Fenylalanin z krve matky by totiž přecházel do krve plodu a jeho vysoká hladina by poškodila vývoj plodu. Důsledkem takzvané mateřské fenylketonurie jsou mentální retardace, mikrocefalie, srdeční vady a plod je postižen bez ohledu na svůj genotyp (tzv. fenokopie). Stejně tak je nutné, aby dietu držely pacientky s HPA, jelikož i u těch by mohla hladina fenylalaninu plod poškozovat.
Souhrnné video[upravit | editovat zdroj]
Odkazy[upravit | editovat zdroj]
Externí odkazy[upravit | editovat zdroj]
Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]
- KAPRAS, J., et al. Kapitoly z lékařské biologie a genetiky I. 1. vydání. Praha : Nakladatelství Karolinum, 1996. ISBN 80-7184-322-9.
- LEDVINA, M., et al. Biochemie pro studující medicíny II. 2. vydání. Praha : Nakladatelství Karolinum, 2009. ISBN 978-80-246-1415-1.
