Tyrozinémie
Tyrozinémie je onemocnění způsobené poruchou metabolismu aminokyseliny tyrosinu. Tyrosin je významný pro syntézu bílkovin (proteosyntéza), dopaminu, adrenalinu, noradrenalinu, melaninu a thyroxinu. Je získáván částečně ze stravy a částečně syntetizován v játrech z fenylalaninu.
Existují tři typy hypertyrosinémií - hereditární, sekundární a tranzitorní.
Hereditární hypertyrosinémie je autosomálně recesivně dědičná s výskytem 1:50-100 000. Porucha se může vyskytovat ve třech typech enzymů, podle toho ji rozdělujeme na:
- tyrozinémii I: porucha fumarylacetoacetáthydroxylázy (FAH),
- tyrozinémii II: porucha tyrosinaminotransferázy,
- tyrozinémii III: porucha 4-hydroxyfenylpyruvádehydrogenázy (4-HPPD);
Sekundární hypertyrosinémie vzniká jako projev hepatopatie u novorozenců s vrozenou CMV infekcí. Tranzitorní forma se vyskytuje v prvních dvou týdnech života při vysokém obsahu bílkovin ve stravě novorozence. Jedná se o benigní hypertyrosinémii, která klesá po podání vitaminu C a snížení přívodu bílkovin.[1]
Tyrozinémie typ I[upravit | editovat zdroj]
Porucha fumarylacetoacetáthydroxylázy (FAH). Tyrosin se metabolizuje v játrech a v ledvinách alternativní cestou na tkáňový toxin sukcinylaceton, který způsobuje progredující postižení funkce jater a ledvin. Mezi příznaky postižení jater patří nechutenství, zvracení, hepatomegalie. Postižení ledvin může vést k metabolické acidóze. U někoho může vzniknout „porfyrická krize“ s projevy periferní neuropatie či paralytického ileu;
Diagnostika: akutní rozvrat vnitřního prostředí, hepatopatie, koagulopatie, vysoký alfa-fetoprotein, zvýšený tyrosin a methionin, zvýšená sérová koncentrace sukcinylacetonu; moč: zvýšená koncentrace sukcinylacetonu; molekulární-genetická diagnostika.
Terapie:
- komplexní léčba akutní krize včetně hemodialýzy;
- dlouhodobě nízkobílkovinná dieta + suplementace esenciálních aminokyselin bez fenylalaninu a tyrosinu + farmakologická léčba (NTBC, 2-(2-nitro-4-trifluoromethylbenzoyl)-1,3-cyklohexandion) – inhibice degradace tyrosinu na úrovni enzymu 4-HPPD → inhibice tvorby sukcinylacetonu;
- event. transplantace jater.
Prognóza: při včasné diagnóze a léčbě dobrá.[1]
Tyrozinémie typ II[upravit | editovat zdroj]
Autosomálně recesivně dědičný deficit enzymu tyrosin-aminotransferázy. Postiženy jsou oči, kůže a CNS. Herpetiformní postižení rohovky se projevuje bolestí očí, slzením a fotofobií. Nápadná je hyperkeratóza dlaní a chodidel. U 50 % pacientů se vyskytuje mentální retardace. Pozorujeme zvýšené hladiny tyrosinu (vylučuje se zvýšeně i močí). Léčba je formou diety bez fenylalaninu a tyrosinu.
Přechodná tyrozinémie novorozenců[upravit | editovat zdroj]
Přechodný vzestup tyrozinu v plazmě v prvních dvou týdnech života je dán opožděným zráním enzymů tyrozinaminotransferázy nebo 4-hydroxyfenylpyruvátdioxygenázy v játrech[2]. Novorozenci mají pozitivní Guthrieho test, zachytí je obvykle screening na fenylketonurii (lze podat vit. C; spontánní úprava). Vysoké hladiny tyrosinu v krvi se vyskytují u skorbutu, hypertyroidismu a selhání jater.
Odkazy[upravit | editovat zdroj]
Související články[upravit | editovat zdroj]
Zdroj[upravit | editovat zdroj]
- BENEŠ, Jiří. Studijní materiály [online]. ©2007. [cit. 2010-04]. <http://www.jirben.wz.cz/>.
Reference[upravit | editovat zdroj]
- ↑ a b LEBL, J, J JANDA a P POHUNEK, et al. Klinická pediatrie. 1. vydání. Galén, 2012. 698 s. s. 138. ISBN 978-80-7262-772-1.
- ↑ MUNTAU, Ania Carolina. Pediatrie. 4. vydání. Praha : Grada, 2009. s. 102. ISBN 978-80-247-2525-3.
Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]
- HRODEK, Otto a Jan VAVŘINEC, et al. Pediatrie. 1. vydání. Praha : Galén, 2002. ISBN 80-7262-178-5.
- ŠAŠINKA, Miroslav, Tibor ŠAGÁT a László KOVÁCS, et al. Pediatria. 2. vydání. Bratislava : Herba, 2007. ISBN 978-80-89171-49-1.
