Kongenitální adrenální hyperplázie
(přesměrováno z Kongenitální adrenální hyperplazie)
Kongenitální adrenální hyperplazie (CAH, dříve adrenogenitální syndrom) je skupina autosomálně recesivně dědičných poruch syntézy steroidních hormonů, jejichž příčinou je chybění některého z pěti nezbytných enzymů. Enzymatický blok vede k deficitu části spektra steroidních hormonů a nadbytku jiné skupiny hormonů v důsledku nadprodukce ACTH při uvolnění zpětné vazby. Klinický obraz je specifický pro každý typ enzymatického defektu.[1][2] Nejčastější je deficit 21-hydroxylázy (gen CYP21). Nerozpoznání a neléčení závažných forem CAH vede k syndromu ztráty soli (salt wasting), hyponatremii, hyperkalemii, dehydrataci a hypotenzi.[1]
Enzymy, které se podílí na tvorbě steroidních hormonů kůry nadledvin: SCC/20,22-desmoláza, 17-alfa-hydroxyláza/17,20-desmoláza, 21-alfa-hydroxyláza, 11-beta-hydroxyláza, aldosteron syntetáza.[1]
Funkce nadledvin a jejich poruchy[upravit | editovat zdroj]
Dřeň a kůra nadledvin jsou 2 histologicky i funkčně odlišné části, které se v embryonálním vývoji derivují z různých zárodečných tkání.
- Dřeň nadledvin
- pochází z ektodermu, vývojově se odštěpuje z nervové tkáně; funkčně je blízká sympatickým nervovým gangliím;
- produkuje katecholaminy: adrenalin, noradrenalin;
- hyperfunkční nádor – feochromocytom.
- Kůra nadledvin
- vzniká společně s gonádami ze společného mezodermálního základu;
- produkuje steroidní hormony:
- mineralokortikoidy – aldosteron,
- glukokortikoidy – kortizol,
- pohlavní hormony – androgeny, (méně) estrogeny;
- společným prekurzorem je cholesterol;
- renin-angiotenzinový systém reguluje produkci aldosteronu;
- adrenokortikotropní hormon (ACTH) řídí syntézu a sekreci glukokortikoidů a nadledvinových androgenů.
Poruchy funkce nadledvin u dětí[upravit | editovat zdroj]
- Kongenitální adrenální hyperplazie (CAH)
- skupina vrozených enzymatických poruch steroidogeneze, které vedou k deficitu části spektra steroidních hormonů a vlivem zpětné vazby přes ACTH k nadprodukci jiných steroidů.
- snížená schopnost syntézy a sekrece steroidních hormonů;
- příčiny vrozené (geneticky podmíněné) či získané (krvácení do nadledvin, infekce, autoimunitní onemocnění – Addisonova nemoc).
- Nadprodukce nadledvinových hormonů
- nádor kůry či dřeně nadledvin, nebo centrální nadprodukce ACTH (Cushingova nemoc).[2]
Deficit 21-hydroxylázy[upravit | editovat zdroj]
- 95 % pacientů s CAH má deficit 21-hydroxylázy;
- v ČR četnost 1:10 000;
- vázne sekrece kortizolu i aldosteronu, stoupá výdej ACTH → produkce adrenálních metabolitů s androgenní aktivitou;
- klinické projevy závisí na typu genové mutace, která určuje zbytkovou aktivitu enzymu:
- klasická forma
- se solnou poruchou (salt-wasting)
- nulová aktivita 21-hydroxylázy
- chlapci: solná krize ve 2. až 4. týdnu života (hyponatrémie, hyperkalémie, hypoglykémie), těžký stav, náhlé úmrtí
- dívky: virilizace zevního genitálu (vysoké hladiny androgenů in utero, hodnocení dle Praderovy stupnice), solná krize, těžký stav, náhlé úmrtí
- prostá virilizující (simple virilising)
- 1% aktivita 21-hydroxylázy
- chlapci: pseudopubertas praecox isosexualis ve věku 2–5 let (zvětšuje se genitál, roste pubické ochlupení, testes zůstávají dětská)
- dívky: virilizace zevního genitálu, pseudopubertas praecox heterosexualis,
- akcelerace růstu a urychlení kostního zrání → nízká finální výška
- se solnou poruchou (salt-wasting)
- neklasická (late-onset)
- 20–50% aktivita 21-hydroxylázy
- chlapci: klinicky němá
- dívky: hirsutismus, poruchy cyklu, infertilita.
- Laboratorní diagnostika
- zvýšená hladina 17-hydroxyprogesteronu (17-OHP);
- nízká hladina kortizolu, vysoká hladina ACTH;
- synacthenový test;
- celoplošný novorozenecký laboratorní screening (17-OHP ze suché kapky) – zachytí klasickou formu se solnou poruchou.
- Terapie
- akutní stav: hydrokortison 50–100 mg i.v., parenterální rehydratace, korece iontogramu, prevence hypoglykémie;
- dlouhodobá léčba klasické formy: substituce hydrokortisonu a mineralokortikoidu → potlačení nadprodukce ACTH;
- u dívek s virilizací zevního genitálu chirurgická korekce;
- při pozitivní rodinné anamnéze – prenatální terapie plodu dexamethasonem od 8. týdne těhotenství, u ženských plodů až do porodu (prevence virilizace).[2]
Deficit 17α-hydroxylázy[upravit | editovat zdroj]
- nadledvina produkuje pouze mineralokortikoidní prekurzory, chybí kortizol, androgeny i estrogeny;
- chlapci: nedostatečná virilizace zevního genitálu in utero, při úplném bloku dívčí zevní genitál se slepě zakončenou pochvou, testes intraabdominálně;
- chybí pubertální vývoj;
- hypokalémie, hraniční hypernatrémie, hypertenze (na podkladě zvýšené hladiny mineralokortikoidů);
- v zátěžových situacích šokový stav z deficitu kortizolu;
- diagnostika většinou na podkladě náhodně zjištěné hypertenze nebo pro nepřicházející dospívání.[2]
Deficit 11-hydroxylázy[upravit | editovat zdroj]
Podmiňuje nedostatečnou produkci kortizolu a aldosteronu, zvýšená je produkce androgenů a 11-deoxykortizolu a 11-deoxykortikosteronu, které mají mineralokortikoidní účinky. Dochází k virilizaci a vzniku mineralokortikoidně podmíněné hypertenze. Terapie je založena na podávání glukokortikoidů (bez mineralokortikoidů).
Deficit 3βHSD[upravit | editovat zdroj]
Jde o velmi vzácnou poruchu, při které se nevytváří v dostatečné míře kortizol a aldosteron. Vznikající androgeny jsou slabé a proto dochází jen k mírné virilizaci.
Adrenogenitální syndrom[upravit | editovat zdroj]
Adrenogenitální syndrom z nadprodukce estrogenů[upravit | editovat zdroj]
- Tato forma se vyskytuje velmi zřídka. Je vždy způsoben nádorem kůry nadledvin (karcinom, adenom). Nejčastěji se objevuje u dospělých mužů, u kterých vzniká gynekomastie, atrofie varlat a impotence. U postiženého chlapce před pubertou vzniká pseudopubertas praecox heterosexualis.
Adrenogenitální androgenní syndrom[upravit | editovat zdroj]
- Získaný – příčinou je nádor kůry nadledvin (karcinomy, adenomy). Nejvíce se objevuje u dětí. U postižených chlapců před pubertou dochází ke vzniku pseudopubertas praecox isosexualis, u postižených dívek před pubertou pak pseudopubertas praecox heterosexualis. U dospělých žen dochází k maskulinizaci (virilizaci), hirsutismu (vznik nadměrného ochlupení u žen zapříčiněné endokrinní poruchou), hypertrofie klitorisu, zhrubění hlasu a amenoreou (chybění menstruace).
- Kongenitální (neboli kongenitální adrenální hyperplazie, CAH) – je způsoben deficitem enzymu metabolizujícího steroidy. Nejčastěji, asi v 90 % případů, se jedná o deficit 21-hydroxylázy (= P450C21). Druhý nejčastější je deficit 11β-hydroxylázy. Nedostatek ostatních enzymů (3β-hydroxysteroidní dehydrogenázy – 3βHSD, 17/17, 20 lyázy, enzymy účastnící se SSC – StAR a P450SSC, P450-oxidoreduktáza) je vzácný.
Kvůli chybění jednoho z předešlých enzymů vzniká hypokortizolismus (snížená tvorba kortizolu), což v hypofýze způsobí zvýšenou tvorbu ACTH (hypofýza chce zvýšit hladinu kortizolu). To vede ke vzniku oboustranné hyperplázie kůry nadledvin (proto se v tomto případě adrenogenitálnímu syndromu jinak říká kongenitální adrenální hyperplázie). Více ACTH způsobí větší tvorbu steroidů, které nejsou postiženy enzymovým deficitem.
U deficitů 21-hydroxylázy, 11β-hydroxylázy a 3βHSD (základní formy CAH) se rozlišuje forma klasická a neklasická. Klasické formy mají těžší průběh a objevují se již po narození nebo v dětství. Neklasické formy nejsou tak závažné, mohou být bez příznaků, nebo se projevovat v období adolescence nebo dospělosti.
Nedostatek kortizolu může být příčinou adrenální krize.
Odkazy[upravit | editovat zdroj]
Související články[upravit | editovat zdroj]
Reference[upravit | editovat zdroj]
- ↑ a b c WILSON, T A, et al. Congenital Adrenal Hyperplasia [online]. Medscape, ©2012. [cit. 2012-07-10]. <https://emedicine.medscape.com/article/919218-overview>.
- ↑ a b c d LEBL, J, J JANDA a P POHUNEK, et al. Klinická pediatrie. 1. vydání. Galén, 2012. 698 s. s. 196-200. ISBN 978-80-7262-772-1.
Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]
- POVÝŠIL, Ctibor, et al. Speciální patologie. 2. vydání. Praha : Galén, 207. 430 s. s. 383. ISBN 978-80-7262-494-2.
- MURRAY, Robert K, et al. Harperova Biochemie. 4. vydání. Praha : H+H, 2002. 872 s. s. 560-561. ISBN 80-7319-013-3.
- ČEŠKA, Richard, et al. Interna. 1. vydání. Praha : TRITON, 2010. 855 s. s. 353-354. ISBN 978-80-7387423-0.
- KUMAR, Vinay, Ramzi S COTRAN a Stanley L ROBBINS. Robbins Basic Pathology. 7. vydání. Saunders, 2003. 873 s. s. 746-748. ISBN 978-1-4160-2534-4.