Výduť břišní aorty

Z WikiSkript

Výduť břišní aorty
Abdominal aortic aneurysm
Bíle šípky ukazují aneuryzma břišní aorty v CT 3D reprodukci
Bíle šípky ukazují aneuryzma břišní aorty v CT 3D reprodukci
Rizikové faktory mužské pohlaví, kavkazská rasa[1], kouření, hypertenze
Klinický obraz asymptomaticky, později bolestmi v zádech, epigastriu, bolesti předcházejí rupturu
Diagnostika rtg, angiografie, USG, CT, MRI
Léčba chirurgická, všití endoprotézy s resekcí aneurysmatu nebo bypass
Incidence v ČR 4x častěji u mužů
Klasifikace a odkazy
MKN I71.3, I71.4
MeSH ID D017544
OMIM 100070
MedlinePlus 000162
Medscape 1979501

Výduť břišní aorty (AAA) je vakovité rozšíření abdominální aorty o alespoň polovinu svého průměru (tj. nad 3 cm). Výduť se velmi často vyskytuje subrenálně – kousek pod odstupem aa. renales, a končí nad aortální bifurkací (může však přecházet až na aa. iliace communes).

Výskyt[upravit | editovat zdroj]

AAA je nejčastější typ aneurysmatu, incidence v poslední době stoupá, 4x častěji u mužů, přibývá s věkem, prevalence u mužů nad 60 let je 4 %.

Rizikové faktory[upravit | editovat zdroj]

Mezi rizikové faktory patří kouření, hypertenze, mužské pohlaví, vyšší věk, pozitivní RA, hypercholesterolémie, ICHDK a ICHS.

Riziko ruptury do 5 let
  • u aneurysmat nad 6 cm – 33 %,
  • u aneurysmat nad 7 cm – 95 %.

Příčiny[upravit | editovat zdroj]

  1. Změny v cévní stěně - ateroskleróza, cystická degenerace médie, infekce, apod.;
  2. Genetické faktory - vrozená onemocnění pojiva (Marfanův syndrom, Ehlers-Danlosův syndrom, Loyes-Dietzův syndrom);
  3. Traumata.

Klinický obraz[upravit | editovat zdroj]

Dlouho je asymptomatické, později se projevuje bolestmi v zádech, bocích, epigastriu, někdy se zvracením (můžou být zaměněny s kolikou, pankreatitidou nebo divertikulitidou), bolesti se objevují u rychle rostoucích aneuryzmat a obvykle několik hodin či dnů předcházejí rupturu. Při embolizaci koagul z vaku aneuryzmatu může vzniknout ischemie orgánů nebo končetin.

Ruptura[upravit | editovat zdroj]

Ruptura se projevuje jako krutá, agonizující bolest, rychle se prohlubující šok, těžká hypotenze, zvětšující se objem břicha, pulzující rezistence. Objevuje se nejčastěji na zadní straně s následným krvácení do retroperitonea, sekundárně může pokračovat do peritonea. Méně často se protrhne přímo do peritonea nebo do v. cava inf. (mohutný A-V zkrat – přetížení P srdce). Vzácně se perforuje do duodena – masivní hemateméza a meléna.

Diagnostika[upravit | editovat zdroj]

V asymptomatické fázi obvykle objeveno náhodně jako pulzující rezistence při fyzikálním vyšetření nebo při USG z jiné indikace.

Nad aneurysmatem může být slyšitelný šelest. Palpace – pokud můžeme vsunout ruku mezi rezistenci a žeberní oblouk, jedná se pak o infrarenální aneurysma. Na rtg mohou být patrné kalcifikace ve stěně, angiografie – neukáže celý objem, ale ozřejmí případné postižení větví. USG – spolehlivé vyšetření, ještě lepší je CT a MRI. Až 50 % aneurysmat je diagnostikováno až při symptomech!

Terapie[upravit | editovat zdroj]

Chirurgie aneuryzmatu břišní aorty

Terapie je buď chirurgická, vak aneurysmatu se podélně otevře, všije se protéza dle rozsahu (aortoaortální, aortoiliacká nebo aortofemorální), Provádí se všití endoprotézy s resekcí aneurysmatu (a našitím odstupu viscerálních tepen) nebo bypass. Nověji se provádí endovaskulární zavádění stentgraftů. Mortalita elektivních výkonů je pod 10 %.

Indikace k chirurgickému nebo endovaskulárnímu výkonu[upravit | editovat zdroj]

  • aneurysma širší než 5,5 cm u mužů a 5 cm u žen [2]
  • zvětšování rychleji než 0,5 cm/rok
  • u symptomatických (bolest, ruptura) – urgentně, během hodin (max. dnů)

Komplikace chirurgické léčby[upravit | editovat zdroj]

Respirační insuficience, hemokoagulační poruchy, selhání srdce nebo ledvin. Ischemická kolitida – podvazem a. mezenterica inferor s nedostatečným kolaterálním řečištěm.

Konzervativní léčba[upravit | editovat zdroj]

Aneuryzmata neindikovaná k chirurgickému nebo endovaskulárnímu výkonu se léčí konzervativním postupem, který zahrnuje:

  • odvykání od kouření,
  • léčbu hypertenze (betablokátory, ACE-i, AT1-blokátory),
  • hypolipidemika (statiny),
  • pravidelné sledování maximálního rozměru a rychlost růstu aneuryzmatu.

Prognóza[upravit | editovat zdroj]

Při ruptuře: 50 % postižených zemře před dosažením nemocnice, 25 % peroperačně, celková operační mortalita je 50 %, celková mortalita ruptury je 75–90 %.

Odkazy[upravit | editovat zdroj]

Související články[upravit | editovat zdroj]

Externí odkazy[upravit | editovat zdroj]

Zdroj[upravit | editovat zdroj]

Doporučená literatura[upravit | editovat zdroj]

  • VALENTA, Jiří. Aneuryzma abdominální aorty. In ZEMAN, Miroslav, et al. Speciální chirurgie. 1. vydání. Praha : Galén, Karolinum, 2001. 575 s. s. 380-381. ISBN 80-7262-093-2

Reference[upravit | editovat zdroj]

  1. ↑ SALEM, M K, H S RAYT a G HUSSEY, et al. Should Asian men be included in abdominal aortic aneurysm screening programmes?. Eur J Vasc Endovasc Surg [online]. 2009, vol. 38, no. 6, s. 748-9, dostupné také z <https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/19666232>. ISSN 1078-5884 (print), 1532-2165. 
  2. ↑ ČEŠKA, Richard, Tomáš ŠTULC a Vladimír, a Milan LUKÁŠ, et al. TESAŘ. Interna. 3.. vydání. Praha : Stanislav Juhaňák - Triton, 2020. 964 s. ISBN 978-80-7553-780-5.
Citováno z „https://www.wikiskripta.eu/index.php?title=Výduť_břišní_aorty&oldid=463583“