Embolie plodovou vodou
Embolie plodovou vodou je průnik plodové vody do oběhu matky s následným zablokováním plicního řečiště a vznikem plicní hypertenze. Jedná se o velmi závažnou porodní komplikaci, která se vyskytuje vzácně (1:80 000 porodů). Tento proces se více podobá anafylaxi než embolii, proto se také nazývá termín anafylaktoidní syndrom těhotenství. U některých žen může AFE vést k mírnému stupni orgánové dysfunkce, zatímco u jiných může vést ke koagulopatii, šokovému stavu, kardiovaskulárnímu kolapsu a smrti. Amniální tekutina se dostává do mateřského oběhu, tento stav vyžaduje okamžitou porodnickou a anesteziologickou péči.
Příčiny[upravit | editovat zdroj]
- Předčasné odlučování placenty;
- placenta accreta;
- insertio velamentosa umbilicalis při krátkém pupečníku (trhlina v blanách);
- transplacentární císařský řez;
- operace ve třetí době porodní;
- mrtvý plod;
- preeklampsie;
- poranění hrdla.
Klinický obraz[upravit | editovat zdroj]
V první fázi jsou příznaky embolie plodovou vodou stejné jako u tromboembolie, a to různě vyjádřené kardiopulmonální selhání. Dochází k významné dušnosti a hypotenzi s poklesem pO2 pod 80 %. Pokud to pacientka přežije, vznikají do 15 minut příznaky DIC. Rozvíjí se syndrom dechové tísně a akutní renální selhání, tomu už obvykle pacientka podlehne. Na základě rozvíjejícího se klinického obrazu se snažíme o co nejrychlejší ukončení těhotenství.
Diagnóza[upravit | editovat zdroj]
Definitivně je obvykle embolie plodovou vodou diagnostikována až post mortem, dle nálezu v plicní tkáni, kde se typicky nachází lanugo, kožní epitelie plodu, mekoniová tělíska.
Profylaxe a léčba[upravit | editovat zdroj]
K profylaxi jsou doporučovány podobné obecné zásady jako u trombembolie (specifické postupy nejsou známy). Také léčba je obdobná jako při tromboembolii, co nejdříve kompletní terapie DIC, terapie hypotenze, profylaxe renálního selhání a křečí. V případě počínajícího klinického obrazu DIC rychle opatříme krevní rezervu.
Terapeutický postup[upravit | editovat zdroj]
- Přítomnost porodníka, anesteziologa.
- Odběr krve na hemokoagulační vyšetření a na vyšetření plicních amyláz (statim), objednat deleukotizovanou erytrocytární masu.
- Někdy nutná analgosedace/svalová relaxace s umělou plicní ventilaci s okamžitým zařazením PEEP (endexspirační přetlak až 10 cmH2O (1,0 kPa)).
- Zavedení centrálního žilního katetru, plicnicového katetru a invazivní měření arteriálního tlaku.
- Management hypotenze: krystaloidní roztoky s titračním podáváním dobutaminu a noradrenalinu.
- Nootropika – piracetam v dávce 12 g/24 h.
- Neonatologická intenzivní péče o novorozence.
Odkazy[upravit | editovat zdroj]
Externí odkazy[upravit | editovat zdroj]
Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]
- KAUR, Kiranpreet, Mamta BHARDWAJ a Prashant KUMAR. Amniotic fluid embolism. Journal of Anaesthesiology Clinical Pharmacology. 2016, roč. 2, vol. 32, s. 153, ISSN 0970-9185. DOI: 10.4103/0970-9185.173356.
- ČECH, Evžen, et al. Porodnictví. 2. vydání. Praha : Grada, 2006. ISBN 80-247-1303-9.
- BRECKWOLDT, Meinert, et al. Gynekologie a porodnictví. 1. vydání. Martin : Osveta, 1997. 648 s. ISBN 80-88824-56-7.
- BENEŠ, Jiří. Otázky z části Porodnictví [online]. ©2008. [cit. 2012-01-10]. <http://jirben2.chytrak.cz/materialy/porodnictvi_JB.doc>.
- Porodnice.cz. Embolie plodovou vodou [online]. [cit. 2012-01-09]. <http://lekari.porodnice.cz/embolie-plodovou-vodou>.