Peniciliny: Porovnání verzí

Verze z 20. 2. 2020, 13:37

Peniciliny patří do skupiny betalaktamových antibiotik. Řadí se k nim spolu s cefalosporiny, monobaktamy a karbapenemy. Jejich název je odvozen od plísně (štětičkovec, Penicillium), ze které byly poprvé získány. Toto antibiotikum bylo objeveno Alexanderem Flemingem v roce 1928.

Struktura

Základní skelet všech penicilinů je tvořený β-laktamovým („čtverec“ s dusíkem, na kterém je ketoskupina) a thiazolidinovým („pětiúhelník“ se sírou a dusíkem) kruhem. Podle připojené skupiny ("R") se mění mikrobiální spektrum.^[1]

Mechanismus účinku

Mechanismus účinku je shodný u všech betalaktamů, tedy inhibice syntézy buněčné stěny. Jejich účinek je baktericidní.

Antimikrobiální spektrum

Podle spektra účinku dělíme peniciliny na:

úzkospektré (základní, přirozené) – účinné proti G+ bakteriím a G− kokům (meningokoky, gonokoky) ^[2], oxacilin působí jen proti Staphylococcus aureus a částečně proti streptokokům,
širokospektré – účinné proti G+ i G−.

Farmakokinetika^[3]

Po parenterálním podání se rychle a kompletně vstřebávají. Přednost se dává podání i.v., protože i.m. podání (zejména vysokých dávek) je bolestivé.
Absorpce po perorálním podání se u jednotlivých penicilinů liší (viz dále), a to v závislosti na odolnosti vůči kyselému prostředí (pH žaludeční šťávy). Aby se minimalizovaly ztráty v důsledku jejich adsorpce na potravu, doporučují se podávat nejméně 1 hod před jídlem nebo po jídle.
Peniciliny se snadno distribuují do extracelulární tekutiny, pro svou malou liposolubilitu nepronikají do buněk.
Špatně pronikají přes hematoencefalickou bariéru (i když zánětlivé meningeální změny jejich penetraci do CNS usnadňují).
Valná část absorbovaného množství u většiny penicilinů je vyloučena močí, a to tubulární sekrecí (90 %). Tato cesta exkrece může být inhibována probenecidem. 30–50 % z množství penicilinů přítomných v krvi je vyloučeno do mateřského mléka.
Biologický poločas je krátký (asi 1 hodina).

Farmakodynamika

Peniciliny mají účinek nezávislý na koncentraci, ale závislý na čase. Alespoň 40 % doby dávkovacího intervalu by měla být koncentrace antibiotika vyšší než minimální inhibiční koncentrace.^[2]
Nemají postantibiotický účinek.

Nežádoucí účinky a toxicita^[3]

Peniciliny jsou velmi bezpečná léčiva. Mohou vyvolat tyto reakce:

Alergická reakce. Pokud dochází k vážnějším nežádoucím účinkům, pak jsou způsobeny alergickou reakcí po předchozí senzibilizaci. Všechny peniciliny mají schopnost vyvolat reakci zkříženou, ať jsou obsaženy v potravě (v mléce od krav léčených pro mastitidu) nebo v kosmetických přípravcích. Alergenem bývají biodegradační produkty penicilinů. Alergická příhoda může mít podobu jakéhokoliv typu alergických rekací (I–IV). Může probíhat jako anafylaktický šok (0,05 %), častěji v souvislosti s parenterálním podáním. Popsány jsou různé kožní vyrážky, intersticiální nefritida (autoimunní reakce na penicilin-proteinový komplex), sérová nemoc, hemolytická anémie aj. Alergickou reakci na peniciliny lze snížit podáním glukokortikoidů.
Perorální podání penicilinů může vést k dyspeptickým potížím – nauzee, zvracení a průjmům (zejména u širokospektrých penicilinů). Enteritidy mohou být vyvolány např. přerůstáním stafylokoků a kvasinek.

Dále mohou nastat neobvyklé a ojedinělé nežádoucí účinky:

Hoigné syndrom (čti uaně) je vyvolán u některých nemocných po podání prokainpenicilinu i.m. Projevem může být úzkost až strach ze smrti, sluchové a zrakové iluze, změny v krevním oběhu, i změna vědomí. Klinický obraz může rychle vymizet, jindy psychické příznaky přetrvávají po mnoho měsíců. Ustupuje samovolně. Syndrom není kontraindikací pro opakované podání penicilinu.
Nicolau syndrom je jiný následek chybné techniky podání, tentokrát intraarteriálně. Příznaky záleží na typu postiženého orgánu.
Přímý toxický účinek penicilinů se týká CNS (neurotoxický), kde peniciliny zvyšují dráždivost neuronů (využívá se v experimentální farmakologii k intracerebrálnímu podání penicilinu pro navození epilepsie u malých laboratorních zvířat a ke zkoušení antiepileptik). Z tohoto důvodu se vyhýbáme intratekálnímu podání penicilinů. Přímý účinek na CNS se může manifestovat i po podání vysokých (MIU) dávek zejména u zánětlivě změněných meninx nebo při snížení renální exkrece.
Může se projevit hyperkalemie (křeče, koma, zástava srdeční činnosti). I MIU draselné soli penicilinu G obsahuje 1,68 mmol kalia.

Rezistence

Rezistence vůči penicilinům může vznikat:

tvorbou β-laktamáz,
změnou vazebných proteinů PBPs (penicilin-binding proteins),
omezením průniku přes stěnu bakterie.^[2]

Indikace

respirační infekce,
empirická terapie komunitních infekcí,
nozokomiální infekce,
často se kombinují s aminoglykosidy.^[2]

Kontraindikace^[3]

alergie na penicilin,
zvýšená pohotovost ke křečím,
při poruchách funkce srdce a ledvin je třeba brát v úvahu vysoký obsah Na⁺ a K⁺.

**Přehled penicilinů**
základní peniciliny	penicilin G, penicilin V
antistafylokokové peniciliny	oxacilin, cloxacilin, dicloxacilin, flucloxacilin
širkospektré peniciliny	aminopeniciliny	ampicilin, amoxicilin
	karboxypeniciliny	ticarcilin
	acylureidopeniciliny	piperacilin

Základní peniciliny

Penicilin G (benzylpenicilin)^[3]^[2]

Penicilin

penicilin G není acidorezistentní a proto se nevstřebává po perorálním podání a je nutné ho podat parenterálně,
není odolný vůči β-laktamázám,
je vylučován ledvinami,
účinný vůči G+ i G−,
lékem první volby v léčbě infekcí způsobených: pneumokoky, streptokoky, meningokoky, gonokoky a stafylokoky neprodukující β-laktamázu, Bacillus anthracis a jiné G+ mikroorganismy, Treponema pallidum (syfilis) a jiné spirochety, klostridia, actinomycety, listerie a Bacteroides (s výjimkou B. fragilis), některé borelie (lék první volby u lymeské boreliózy), používá se tedy při léčbě kapavky, diftérie, spály, angíny, erysipelu, revmatické horečky, leptospirózy. Citlivé jsou i některé anaeroby.

Je dostupný ve 3 formách jako:

krystalický benzylpenicilin – vodný roztok draselné nebo sodné soli, dobře rozpustný ve vodě pro i.v. podání (infuze), lék první volby u meningokokové meningitidy, pneumokokové pneumonie, S. pyogenes, infekce klostridiemi, aktinomycetami,
prokain-benzylpenicilin – suspenze pro i.m. podání (nelze podat i.v.), prokain zvyšuje velikost molekuly a tím prodlužuje absorpci i přetrvávání plazmatických koncentrací, lék první volby u spály a streptokokové tonsilofaryngitidy,
benzatin-benzylpenicilin^[3] – suspenze s velmi nízkou rozpustností ve vodě, určený pro přísně i.m. podání. Velmi pomalu se absorbuje, dosahuje nízkých plazmatických koncentrací, které dlouho přetrvávají (až 10 dní). Je vhodný k doléčení akutní nazofaryngitidy způsobené β-hemolytickými streptokoky, a to jako prevence revmatické horečky.

Penicilin V (fenoxymetylpenicilin)^[3]^[2]

Ospen®, hromadně vyráběný léčivý přípravek s fenoxymetylpenicilinem

je acidorezistentní, proto se podává perorálně,
má prakticky shodné antimikrobialní spektrum s penicilinem G,
není odolný vůči β-laktamázám,
lékem první volby u streptokokové tonsilofaryngitidy (v případě alergie je nahrazován makrolidy),
jeho absorpce z GIT není zcela kompletní, proto se používá při lehčím průběhu infekcí citlivými bakteriemi (např. sinusitidy, otitidy, nazofaryngitidy, erysipel, spála, lymeská borelióza, profylaxe endokarditidy, periodontální a jiné zubní infekce).

Antistafylokokové peniciliny

Meticilin

Oxacilin

Tyto peniciliny jsou odolné vůči β-laktamázám stafylokoků. Jejich spektrem účinku jsou stafylokoky a streptokoky.

Meticilin

byl zaveden do praxe jako první, je použitelný pouze parenterálně

Oxacilin, cloxacilin, dicloxacilin, flucloxacilin

podávají se perorálně u méně závažných stafylokokových infekcí

Širokospektré peniciliny^[3]^[2]^[4]^[5]

Tato skupina penicilinů působí kromě spektra penicilinu G také na G−.

Aminopeniciliny

semisyntetické,
účinné proti spektru základních penicilinů (s nižší účinností na streptokoky) a některým G− (H. influenzae, E. coli), enterokokům, Listeria monocytogenes,
nejsou odolné vůči β-laktamázám (kombinují se s jejich inhibitory),
při onemocnění lymfatického systému (IM, CLL, ALL, …) může dojít k horečnaté reakci s makulózním exantémem.

Ampicilin

Ampicilin

acidorezistentní,
jeho absorpce je omezována potravou, proto se p.o. podává spíše amoxicilin, případně je podáván nalačno,
lze podat i.m.,
používá se u infekcí dýchacích a močových cest, břišního tyfu, septické salmonely, listeriózy, meningitid.

Amoxicilin

Amoxicilin

je to analog ampicilinu, ale má širší spektrum a vytváří vyšší sérové hladiny
výhodou je kompletní absorpce po perorálním podání, která není omezována potravou.

Karboxypeniciliny

mají široké spektrum účinku, částečně i proti Pseudomonas aeruginosa,
nejsou odolné vůči β-laktamázám.

Ticarcilin

Ticarcilin

je účinný vůči G− mikrobům, které jsou odolné vůči ampicilinu,
často se kombinuje s inhibitory β-laktamáz a kombinuje se s aminoglykosidy (protože při monoterapii na něj rychle vzniká rezistence),
podává se pouze i.v.

Acylureidopeniciliny

jejich spektrum účinku je jěště širší než ticarcilinu,
nejsou odolné vůči β-laktamázám.

Piperacilin

Piperacilin

účinný zejména vůči enterokokům, Pseudomonas aeruginosa,
u těžkých infekcí se jejich účinek zesiluje kombinací s aminoglykosidy.

Inhibitory betalaktamáz

β-laktamázy jsou enzymy, které štěpí betalaktamová antibiotika a vytváří tak na ně rezistenci. Proto jsou podávána s inhibitory β-laktamáz, což rozšiřuje jejich antimikrobiální spektrum.

Podrobnější informace naleznete na stránce Inhibitory betalaktamáz.

Odkazy

Související články

Externí odkazy

Zdroj

BENEŠ, Jiří. Studijní materiály [online]. [cit. 2010]. <http://jirben.wz.cz>.

Reference

↑ KOREŇOVÁ, Anna a Michal UHER. Bioorganická chémia v otázkach a odpovediach. 1. vydání. Bratislava : Vydavateľstvo STU, 2002. ISBN 80-227-1678-2.
↑ Skočit nahoru k: ^a ^b ^c ^d ^e ^f ^g LINCOVÁ, Dagmar a Hassan FARGHALI, et al. Základní a aplikovaná farmakologie. 2. vydání. Praha : Galén, 2007. ISBN 978-80-7262-373-0.
↑ Skočit nahoru k: ^a ^b ^c ^d ^e ^f ^g MARTÍNKOVÁ, Jiřina, Stanislav MIČUDA a Jolana CERMANOVÁ. Vybrané kapitoly z klinické farmakologie pro bakalářské studium [online]. [cit. 2010-05-23]. <https://www.lfhk.cuni.cz/farmakol/predn/prednbak.htm/>.
↑ HAVLÍK, Jiří, et al. Infektologie. 2. vydání. Praha : Avicenum, 1990. 393 s. ISBN 80-201-0062-8.
↑ LOBOVSKÁ, Alena. Infekční nemoci. 1. vydání. Praha : Karolinum, 2001. 263 s. ISBN 80-246-0116-8.

[1] KOREŇOVÁ, Anna a Michal UHER. Bioorganická chémia v otázkach a odpovediach. 1. vydání. Bratislava : Vydavateľstvo STU, 2002. ISBN 80-227-1678-2.

[Lincová-2] Skočit nahoru k: ^a ^b ^c ^d ^e ^f ^g LINCOVÁ, Dagmar a Hassan FARGHALI, et al. Základní a aplikovaná farmakologie. 2. vydání. Praha : Galén, 2007. ISBN 978-80-7262-373-0.

[LFHK-3] Skočit nahoru k: ^a ^b ^c ^d ^e ^f ^g MARTÍNKOVÁ, Jiřina, Stanislav MIČUDA a Jolana CERMANOVÁ. Vybrané kapitoly z klinické farmakologie pro bakalářské studium [online]. [cit. 2010-05-23]. <https://www.lfhk.cuni.cz/farmakol/predn/prednbak.htm/>.

[4] HAVLÍK, Jiří, et al. Infektologie. 2. vydání. Praha : Avicenum, 1990. 393 s. ISBN 80-201-0062-8.

[5] LOBOVSKÁ, Alena. Infekční nemoci. 1. vydání. Praha : Karolinum, 2001. 263 s. ISBN 80-246-0116-8.

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

@@ Řádek 1: / Řádek 1: @@
 '''Peniciliny''' patří do skupiny [[betalaktamová antibiotika|betalaktamových antibiotik]]. Řadí se k nim spolu s [[cefalosporiny]], [[monobaktamy]] a [[karbapenemy]]. Jejich název je odvozen od plísně (štětičkovec, ''Penicillium''), ze které byly poprvé získány. Toto antibiotikum bylo objeveno ''Alexanderem Flemingem v roce''' 1928'''.''
-== Struktura ==
+==Struktura==
 Základní skelet všech penicilinů je tvořený '''β-laktamovým''' („čtverec“ s dusíkem, na kterém je ketoskupina) a '''thiazolidinovým''' („pětiúhelník“ se sírou a dusíkem) kruhem. Podle připojené skupiny ("R") se mění mikrobiální spektrum.<ref>{{Citace
 |typ = kniha
@@ Řádek 25: / Řádek 25: @@
 }}</ref>
-== Mechanismus účinku ==
+==Mechanismus účinku==
 Mechanismus účinku je shodný u všech betalaktamů, tedy '''inhibice syntézy [[Buněčná stěna bakterií|buněčné stěny]]'''. Jejich účinek je '''[[baktericidní]]'''.
-== Antimikrobiální spektrum ==
+==Antimikrobiální spektrum==
 Podle spektra účinku dělíme peniciliny na:
-* '''úzkospektré (základní, přirozené)''' – účinné proti G+ bakteriím a G− kokům ([[Neisseria meningitidis|meningokoky]], [[Neisseria gonorrhoeae|gonokoky]]) <ref name="Lincová">{{Citace
+*'''úzkospektré (základní, přirozené)''' – účinné proti G+ bakteriím a G− kokům ([[Neisseria meningitidis|meningokoky]], [[Neisseria gonorrhoeae|gonokoky]]) <ref name="Lincová">{{Citace
 | typ = kniha
 | příjmení1 = Lincová
@@ Řádek 43: / Řádek 44: @@
 | isbn = 978-80-7262-373-0
 }}</ref>, [[oxacilin]] působí jen proti ''[[Staphylococcus aureus]]'' a částečně proti [[Rod Streptococcus|streptokokům]],
-* '''širokospektré''' – účinné proti G+ i G−.
+*'''širokospektré''' – účinné proti G+ i G−.
 ==Farmakokinetika<ref name="LFHK">{{Citace
@@ Řádek 58: / Řádek 59: @@
 }}
 </ref>==
-* Po '''parenterálním podání''' se rychle a kompletně vstřebávají. Přednost se dává podání i.v., protože i.m. podání (zejména vysokých dávek) je bolestivé.
-* Absorpce po '''perorálním podání''' se u jednotlivých penicilinů liší (viz dále), a to v závislosti na odolnosti vůči kyselému prostředí (pH žaludeční šťávy). Aby se minimalizovaly ztráty v důsledku jejich adsorpce na potravu, doporučují se podávat nejméně 1 hod před jídlem nebo po jídle.
-* Peniciliny se snadno distribuují do [[Extracelulární tekutina|extracelulární tekutiny]], pro svou malou liposolubilitu '''nepronikají do buněk'''.
-* Špatně pronikají přes [[Hematoencefalická bariéra|hematoencefalickou bariéru]] (i když zánětlivé [[Meningitida|meningeální]] změny jejich penetraci do [[Centrální nervový systém|CNS]] usnadňují).
-* Valná část absorbovaného množství u většiny penicilinů je '''vyloučena močí''', a to [[Tubulární procesy|tubulární sekrecí]] (90 %). Tato cesta exkrece může být inhibována probenecidem. 30–50 % z množství penicilinů přítomných v krvi je vyloučeno do [[Kojení|mateřského mléka]].
-* Biologický '''poločas je krátký''' (asi 1 hodina).
-== Farmakodynamika ==
+*Po '''parenterálním podání''' se rychle a kompletně vstřebávají. Přednost se dává podání i.v., protože i.m. podání (zejména vysokých dávek) je bolestivé.
-* Peniciliny mají účinek nezávislý na koncentraci, ale '''závislý na čase'''. Alespoň 40 % doby dávkovacího intervalu by měla být koncentrace antibiotika vyšší než [[minimální inhibiční koncentrace]].<ref name="Lincová" />
+*Absorpce po '''perorálním podání''' se u jednotlivých penicilinů liší (viz dále), a to v závislosti na odolnosti vůči kyselému prostředí (pH žaludeční šťávy). Aby se minimalizovaly ztráty v důsledku jejich adsorpce na potravu, doporučují se podávat nejméně 1 hod před jídlem nebo po jídle.
-* Nemají postantibiotický účinek.
+*Peniciliny se snadno distribuují do [[Extracelulární tekutina|extracelulární tekutiny]], pro svou malou liposolubilitu '''nepronikají do buněk'''.
+*Špatně pronikají přes [[Hematoencefalická bariéra|hematoencefalickou bariéru]] (i když zánětlivé [[Meningitida|meningeální]] změny jejich penetraci do [[Centrální nervový systém|CNS]] usnadňují).
+*Valná část absorbovaného množství u většiny penicilinů je '''vyloučena močí''', a to [[Tubulární procesy|tubulární sekrecí]] (90 %). Tato cesta exkrece může být inhibována probenecidem. 30–50 % z množství penicilinů přítomných v krvi je vyloučeno do [[Kojení|mateřského mléka]].
+*Biologický '''poločas je krátký''' (asi 1 hodina).
-== Nežádoucí účinky a toxicita<ref name="LFHK" /> ==
+==Farmakodynamika==
+*Peniciliny mají účinek nezávislý na koncentraci, ale '''závislý na čase'''. Alespoň 40 % doby dávkovacího intervalu by měla být koncentrace antibiotika vyšší než [[minimální inhibiční koncentrace]].<ref name="Lincová" />
+*Nemají postantibiotický účinek.
+==Nežádoucí účinky a toxicita<ref name="LFHK" />==
 Peniciliny jsou '''velmi bezpečná''' léčiva. Mohou vyvolat tyto '''reakce''':
-* [[Alergie|Alergická reakce]]. Pokud dochází k vážnějším nežádoucím účinkům, pak jsou způsobeny alergickou reakcí po předchozí senzibilizaci. Všechny peniciliny mají schopnost vyvolat reakci zkříženou, ať jsou obsaženy v potravě (v mléce od krav léčených pro mastitidu) nebo v kosmetických přípravcích. [[Alergen]]em bývají ''biodegradační'' produkty penicilinů. Alergická příhoda může mít podobu jakéhokoliv typu alergických rekací (I–IV). Může probíhat jako [[anafylaxe|anafylaktický šok]] (0,05 %), častěji v souvislosti s parenterálním podáním. Popsány jsou různé '''kožní [[Kožní eflorescence|vyrážky]]''', intersticiální nefritida (autoimunní reakce na penicilin-proteinový komplex), sérová nemoc, [[Hemolytické anémie|hemolytická anémie]] aj. Alergickou reakci na peniciliny lze snížit podáním [[Glukokortikoidy|glukokortikoidů]].
-* Perorální podání penicilinů může vést k [[Dyspepsie|dyspeptickým]] potížím – [[Nauzea|nauzee]], [[zvracení]] a [[Průjmová onemocnění|průjmům]] (zejména u širokospektrých penicilinů). '''Enteritidy''' mohou být vyvolány např. přerůstáním [[Rod Staphylococcus|stafylokoků]] a kvasinek.
+*[[Alergie|Alergická reakce]]. Pokud dochází k vážnějším nežádoucím účinkům, pak jsou způsobeny alergickou reakcí po předchozí senzibilizaci. Všechny peniciliny mají schopnost vyvolat reakci zkříženou, ať jsou obsaženy v potravě (v mléce od krav léčených pro mastitidu) nebo v kosmetických přípravcích. [[Alergen]]em bývají ''biodegradační'' produkty penicilinů. Alergická příhoda může mít podobu jakéhokoliv typu alergických rekací (I–IV). Může probíhat jako [[anafylaxe|anafylaktický šok]] (0,05 %), častěji v souvislosti s parenterálním podáním. Popsány jsou různé '''kožní [[Kožní eflorescence|vyrážky]]''', intersticiální nefritida (autoimunní reakce na penicilin-proteinový komplex), sérová nemoc, [[Hemolytické anémie|hemolytická anémie]] aj. Alergickou reakci na peniciliny lze snížit podáním [[Glukokortikoidy|glukokortikoidů]].
+*Perorální podání penicilinů může vést k [[Dyspepsie|dyspeptickým]] potížím – [[Nauzea|nauzee]], [[zvracení]] a [[Průjmová onemocnění|průjmům]] (zejména u širokospektrých penicilinů). '''Enteritidy''' mohou být vyvolány např. přerůstáním [[Rod Staphylococcus|stafylokoků]] a kvasinek.
 Dále mohou nastat neobvyklé a '''ojedinělé nežádoucí účinky''':
-* '''Hoigné syndrom''' (čti uaně) je vyvolán u některých nemocných po podání ''prokainpenicilinu'' ''i.m.'' Projevem může být úzkost až strach ze smrti, sluchové a zrakové iluze, změny v krevním oběhu, i změna vědomí. Klinický obraz může rychle vymizet, jindy psychické příznaky přetrvávají po mnoho měsíců. Ustupuje samovolně. Syndrom není kontraindikací pro opakované podání penicilinu.
-* ''' Nicolau syndrom''' je jiný následek chybné techniky podání, tentokrát intraarteriálně. Příznaky záleží na typu postiženého orgánu.
-* Přímý toxický účinek penicilinů se týká [[Centrální nervový systém|CNS]] ('''neurotoxický'''), kde peniciliny zvyšují dráždivost [[neuron]]ů (využívá se v experimentální farmakologii k intracerebrálnímu podání penicilinu pro navození epilepsie u malých laboratorních zvířat a ke zkoušení antiepileptik). Z tohoto důvodu se vyhýbáme intratekálnímu podání penicilinů. Přímý účinek na [[CNS]] se může manifestovat i po podání vysokých (MIU) dávek zejména u zánětlivě změněných [[Obaly mozku|meninx]] nebo při snížení renální exkrece.
-* Může se projevit '''[[hyperkalemie]]''' ([[křeče]], [[Bezvědomí|koma]], zástava srdeční činnosti). I MIU draselné soli '''penicilinu G''' obsahuje 1,68 mmol kalia.
-== Rezistence ==
+*'''Hoigné syndrom''' (čti uaně) je vyvolán u některých nemocných po podání ''prokainpenicilinu'' ''i.m.'' Projevem může být úzkost až strach ze smrti, sluchové a zrakové iluze, změny v krevním oběhu, i změna vědomí. Klinický obraz může rychle vymizet, jindy psychické příznaky přetrvávají po mnoho měsíců. Ustupuje samovolně. Syndrom není kontraindikací pro opakované podání penicilinu.
+*''' Nicolau syndrom''' je jiný následek chybné techniky podání, tentokrát intraarteriálně. Příznaky záleží na typu postiženého orgánu.
+*Přímý toxický účinek penicilinů se týká [[Centrální nervový systém|CNS]] ('''neurotoxický'''), kde peniciliny zvyšují dráždivost [[neuron]]ů (využívá se v experimentální farmakologii k intracerebrálnímu podání penicilinu pro navození epilepsie u malých laboratorních zvířat a ke zkoušení antiepileptik). Z tohoto důvodu se vyhýbáme intratekálnímu podání penicilinů. Přímý účinek na [[CNS]] se může manifestovat i po podání vysokých (MIU) dávek zejména u zánětlivě změněných [[Obaly mozku|meninx]] nebo při snížení renální exkrece.
+*Může se projevit '''[[hyperkalemie]]''' ([[křeče]], [[Bezvědomí|koma]], zástava srdeční činnosti). I MIU draselné soli '''penicilinu G''' obsahuje 1,68 mmol kalia.
+==[[Rezistence bakterií způsobená produkcí inaktivujících enzymů: beta laktamová antibiotika, hyperprodukce beta laktamáz, chromozomální, plazmidové beta laktamázy|Rezistence]]==
 Rezistence vůči penicilinům může vznikat:
-# tvorbou ''β-laktamáz'',
-# změnou vazebných proteinů PBPs (penicilin-binding proteins),
-# omezením průniku přes [[Buněčná stěna bakterií|stěnu]] bakterie.<ref name="Lincová" />
-== Indikace ==
+#[[Rezistence bakterií způsobená produkcí inaktivujících enzymů: beta laktamová antibiotika, hyperprodukce beta laktamáz, chromozomální, plazmidové beta laktamázy|tvorbou ''β-laktamáz'',]]
-* respirační infekce,
+#změnou vazebných proteinů PBPs (penicilin-binding proteins),
-* empirická terapie komunitních infekcí,
+#omezením průniku přes [[Buněčná stěna bakterií|stěnu]] bakterie.<ref name="Lincová" />
-* [[Nozokomiální nákazy|nozokomiální infekce]],
-* často se kombinují s [[aminoglykosidy]].<ref name="Lincová" />
-== Kontraindikace<ref name="LFHK" /> ==
+==Indikace==
-* alergie na penicilin,
-* zvýšená pohotovost ke křečím,
+*respirační infekce,
-* při poruchách funkce srdce a ledvin je třeba brát v úvahu vysoký obsah Na<sup>+</sup> a K<sup>+</sup>.
+*empirická terapie komunitních infekcí,
+*[[Nozokomiální nákazy|nozokomiální infekce]],
+*často se kombinují s [[aminoglykosidy]].<ref name="Lincová" />
+==Kontraindikace<ref name="LFHK" />==
+*alergie na penicilin,
+*zvýšená pohotovost ke křečím,
+*při poruchách funkce srdce a ledvin je třeba brát v úvahu vysoký obsah Na<sup>+</sup> a K<sup>+</sup>.
 {| class="wikitable"
-|+ '''Přehled penicilinů'''
+|+'''Přehled penicilinů'''
 |-
-! základní peniciliny
+!základní peniciliny
-| align="center" colspan="2" | penicilin G, penicilin V
+| colspan="2" align="center" |penicilin G, penicilin V
 |-
 !antistafylokokové peniciliny
-| align="center" colspan="2" | [[oxacilin]], cloxacilin, dicloxacilin, flucloxacilin
+| colspan="2" align="center" |[[oxacilin]], cloxacilin, dicloxacilin, flucloxacilin
 |-
-! rowspan="3" | '''širkospektré peniciliny'''
+! rowspan="3" |'''širkospektré peniciliny'''
-| align="center" | '''aminopeniciliny''' || align="center" | ampicilin, amoxicilin
+| align="center" |'''aminopeniciliny'''|| align="center" |ampicilin, amoxicilin
 |- align="center"
-| '''karboxypeniciliny''' || ticarcilin
+|'''karboxypeniciliny'''||ticarcilin
 |- align="center"
-| '''acylureidopeniciliny''' || piperacilin
+|'''acylureidopeniciliny'''||piperacilin
 |}
-== Základní peniciliny ==
+==Základní peniciliny==
-=== Penicilin G (benzylpenicilin)<ref name="LFHK" /><ref name="Lincová" /> ===
+===Penicilin G (benzylpenicilin)<ref name="LFHK" /><ref name="Lincová" />===
 [[Soubor:Penicillin.png |náhled| Penicilin]]
-* penicilin G není acidorezistentní a proto se nevstřebává po perorálním podání a je nutné ho podat parenterálně,
-* není odolný vůči β-laktamázám,
+*penicilin G není acidorezistentní a proto se nevstřebává po perorálním podání a je nutné ho podat parenterálně,
-* je vylučován [[Ledviny|ledvinami]],
+*není odolný vůči β-laktamázám,
-* účinný vůči G+ i G−,
+*je vylučován [[Ledviny|ledvinami]],
-* lékem první volby v léčbě infekcí způsobených: pneumokoky, [[Rod Streptococcus|streptokoky]], [[Neisseria meningitidis|meningokoky]], [[Neisseria gonorrhoeae|gonokoky]] a stafylokoky neprodukující β-laktamázu, ''[[Bacillus anthracis]]'' a jiné G+ mikroorganismy, ''[[Treponema pallidum]]'' ([[syfilis]]) a jiné [[spirochety]], klostridia, [[Actinomyces|actinomycety]], listerie a ''[[Bacteroides]]'' (s výjimkou ''B. fragilis''), některé borelie (lék první volby u [[Lymeská borrelióza|lymeské boreliózy]]), používá se tedy při léčbě [[kapavka|kapavky]], [[záškrt|diftérie]], [[spála|spály]], [[angíny]], [[erysipel]]u, [[Revmatická horečka|revmatické horečky]], leptospirózy. Citlivé jsou i některé anaeroby.
+*účinný vůči G+ i G−,
+*lékem první volby v léčbě infekcí způsobených: pneumokoky, [[Rod Streptococcus|streptokoky]], [[Neisseria meningitidis|meningokoky]], [[Neisseria gonorrhoeae|gonokoky]] a stafylokoky neprodukující β-laktamázu, ''[[Bacillus anthracis]]'' a jiné G+ mikroorganismy, ''[[Treponema pallidum]]'' ([[syfilis]]) a jiné [[spirochety]], klostridia, [[Actinomyces|actinomycety]], listerie a ''[[Bacteroides]]'' (s výjimkou ''B. fragilis''), některé borelie (lék první volby u [[Lymeská borrelióza|lymeské boreliózy]]), používá se tedy při léčbě [[kapavka|kapavky]], [[záškrt|diftérie]], [[spála|spály]], [[angíny]], [[erysipel]]u, [[Revmatická horečka|revmatické horečky]], leptospirózy. Citlivé jsou i některé anaeroby.
 Je dostupný ve 3 formách jako:
-# '''krystalický benzylpenicilin''' – vodný roztok draselné nebo sodné soli, dobře rozpustný ve vodě pro '''i.v.''' podání ([[Aplikace infuzí|infuze]]), lék první volby u [[Invazivní meningokoková onemocnění|meningokokové meningitidy]], pneumokokové [[pneumonie]], ''[[Streptococcus pyogenes|S. pyogenes]]'', infekce klostridiemi, [[Actinomyces|aktinomycetami]],
-# '''prokain-benzylpenicilin''' – suspenze pro '''i.m.''' podání (nelze podat i.v.), prokain zvyšuje velikost molekuly a tím prodlužuje absorpci i přetrvávání plazmatických koncentrací, lék první volby u [[Spála|spály]] a streptokokové tonsilofaryngitidy,
-# '''benzatin-benzylpenicilin'''<ref name="LFHK" /> – suspenze s velmi nízkou rozpustností ve vodě, určený pro přísně '''i.m.''' podání. Velmi pomalu se absorbuje, dosahuje nízkých plazmatických koncentrací, které dlouho přetrvávají (až 10 dní). Je vhodný k doléčení akutní nazofaryngitidy způsobené β-hemolytickými streptokoky, a to jako prevence [[Revmatická endokarditida|revmatické horečky]].
-=== Penicilin V (fenoxymetylpenicilin)<ref name="LFHK" /><ref name="Lincová" /> ===
+#'''krystalický benzylpenicilin''' – vodný roztok draselné nebo sodné soli, dobře rozpustný ve vodě pro '''i.v.''' podání ([[Aplikace infuzí|infuze]]), lék první volby u [[Invazivní meningokoková onemocnění|meningokokové meningitidy]], pneumokokové [[pneumonie]], ''[[Streptococcus pyogenes|S. pyogenes]]'', infekce klostridiemi, [[Actinomyces|aktinomycetami]],
+#'''prokain-benzylpenicilin''' – suspenze pro '''i.m.''' podání (nelze podat i.v.), prokain zvyšuje velikost molekuly a tím prodlužuje absorpci i přetrvávání plazmatických koncentrací, lék první volby u [[Spála|spály]] a streptokokové tonsilofaryngitidy,
+#'''benzatin-benzylpenicilin'''<ref name="LFHK" /> – suspenze s velmi nízkou rozpustností ve vodě, určený pro přísně '''i.m.''' podání. Velmi pomalu se absorbuje, dosahuje nízkých plazmatických koncentrací, které dlouho přetrvávají (až 10 dní). Je vhodný k doléčení akutní nazofaryngitidy způsobené β-hemolytickými streptokoky, a to jako prevence [[Revmatická endokarditida|revmatické horečky]].
+===Penicilin V (fenoxymetylpenicilin)<ref name="LFHK" /><ref name="Lincová" />===
 [[Soubor:Ospen.jpg | náhled | Ospen&reg;, hromadně vyráběný léčivý přípravek s fenoxymetylpenicilinem{{HVLP | ATC=J01CE02}}]]
-* je acidorezistentní, proto se podává perorálně,
-* má prakticky shodné antimikrobialní spektrum s penicilinem G,
-* není odolný vůči β-laktamázám,
-* lékem první volby u streptokokové tonsilofaryngitidy (v případě alergie je nahrazován [[makrolidy]]),
-* jeho absorpce z [[Trávicí soustava|GIT]] není zcela kompletní, proto se používá při lehčím průběhu infekcí citlivými bakteriemi (např. [[Sinusitida|sinusitidy]], [[Otitis media acuta|otitidy]], nazofaryngitidy, [[erysipel]], [[spála]], [[Lymeská borrelióza|lymeská borelióza]], profylaxe endokarditidy, [[Periodontitis|periodontální]] a jiné zubní infekce).
-== Antistafylokokové peniciliny ==
+*je acidorezistentní, proto se podává perorálně,
+*má prakticky shodné antimikrobialní spektrum s penicilinem G,
+*není odolný vůči β-laktamázám,
+*lékem první volby u streptokokové tonsilofaryngitidy (v případě alergie je nahrazován [[makrolidy]]),
+*jeho absorpce z [[Trávicí soustava|GIT]] není zcela kompletní, proto se používá při lehčím průběhu infekcí citlivými bakteriemi (např. [[Sinusitida|sinusitidy]], [[Otitis media acuta|otitidy]], nazofaryngitidy, [[erysipel]], [[spála]], [[Lymeská borrelióza|lymeská borelióza]], profylaxe endokarditidy, [[Periodontitis|periodontální]] a jiné zubní infekce).
+==Antistafylokokové peniciliny==
 [[Soubor:Meticilin.png|náhled|Meticilin]]
 [[Soubor:Oxacilin.png|náhled|Oxacilin]]
 Tyto peniciliny jsou odolné vůči β-laktamázám stafylokoků. Jejich spektrem účinku jsou stafylokoky a streptokoky.
 ;Meticilin
-* byl zaveden do praxe jako první, je použitelný pouze parenterálně
+*byl zaveden do praxe jako první, je použitelný pouze parenterálně
 ;Oxacilin, cloxacilin, dicloxacilin, flucloxacilin
-* podávají se perorálně u méně závažných stafylokokových infekcí
+*podávají se perorálně u méně závažných stafylokokových infekcí
 ==Širokospektré peniciliny<ref name="LFHK" /><ref name="Lincová" /><ref>{{Citace
@@ Řádek 170: / Řádek 185: @@
 Tato skupina penicilinů působí kromě spektra penicilinu G také na G−.
-=== Aminopeniciliny ===
+===Aminopeniciliny===
-* semisyntetické,
-* účinné proti spektru základních penicilinů (s nižší účinností na streptokoky) a některým G− (''[[Haemophilus influenzae|H. influenzae]]'', ''[[Escherichia coli|E. coli]]''), [[Rod Enterococcus|enterokokům]], ''[[Listeria monocytogenes]]'',
+*semisyntetické,
-* nejsou odolné vůči β-laktamázám (kombinují se s jejich inhibitory),
+*účinné proti spektru základních penicilinů (s nižší účinností na streptokoky) a některým G− (''[[Haemophilus influenzae|H. influenzae]]'', ''[[Escherichia coli|E. coli]]''), [[Rod Enterococcus|enterokokům]], ''[[Listeria monocytogenes]]'',
-* při onemocnění lymfatického systému ([[Infekční mononukleóza|IM]], [[Chronická lymfatická leukemie|CLL]], [[Akutní lymfatická leukemie|ALL]], …) může dojít k horečnaté reakci s makulózním exantémem.
+*nejsou odolné vůči β-laktamázám (kombinují se s jejich inhibitory),
-; Ampicilin
+*při onemocnění lymfatického systému ([[Infekční mononukleóza|IM]], [[Chronická lymfatická leukemie|CLL]], [[Akutní lymfatická leukemie|ALL]], …) může dojít k horečnaté reakci s makulózním exantémem.
+;Ampicilin
 [[Soubor:Ampicilin.png |náhled| Ampicilin]]
-* acidorezistentní,
-* jeho absorpce je omezována potravou, proto se p.o. podává spíše amoxicilin, případně je podáván nalačno,
+*acidorezistentní,
-* lze podat i.m.,
+*jeho absorpce je omezována potravou, proto se p.o. podává spíše amoxicilin, případně je podáván nalačno,
-* používá se u infekcí dýchacích a [[Infekce močových cest|močových cest]], [[Břišní tyfus|břišního tyfu]], septické [[Salmonella|salmonely]], [[Listerióza|listeriózy]], [[Meningitida|meningitid]].
+*lze podat i.m.,
+*používá se u infekcí dýchacích a [[Infekce močových cest|močových cest]], [[Břišní tyfus|břišního tyfu]], septické [[Salmonella|salmonely]], [[Listerióza|listeriózy]], [[Meningitida|meningitid]].
 ;Amoxicilin
 [[Soubor:Amoxicilin.png |náhled| Amoxicilin]]
-* je to analog ampicilinu, ale má širší spektrum a vytváří vyšší sérové hladiny
-* výhodou je kompletní absorpce po perorálním podání, která není omezována potravou.
-=== Karboxypeniciliny ===
+*je to analog ampicilinu, ale má širší spektrum a vytváří vyšší sérové hladiny
-* mají široké spektrum účinku, částečně i proti [[Pseudomonas aeruginosa]],
+*výhodou je kompletní absorpce po perorálním podání, která není omezována potravou.
-* nejsou odolné vůči β-laktamázám.
+===Karboxypeniciliny===
+*mají široké spektrum účinku, částečně i proti [[Pseudomonas aeruginosa]],
+*nejsou odolné vůči β-laktamázám.
 ;Ticarcilin
 [[Soubor:Tikarcilin.png |náhled| Ticarcilin]]
-* je účinný vůči G− mikrobům, které jsou odolné vůči ampicilinu,
-* často se kombinuje s inhibitory β-laktamáz a kombinuje se s [[aminoglykosidy]] (protože při monoterapii na něj rychle vzniká [[Rezistence na antibiotika|rezistence]]),
-* podává se pouze i.v.
-=== Acylureidopeniciliny ===
+*je účinný vůči G− mikrobům, které jsou odolné vůči ampicilinu,
-* jejich spektrum účinku je jěště širší než ticarcilinu,
+*často se kombinuje s inhibitory β-laktamáz a kombinuje se s [[aminoglykosidy]] (protože při monoterapii na něj rychle vzniká [[Rezistence na antibiotika|rezistence]]),
-* nejsou odolné vůči β-laktamázám.
+*podává se pouze i.v.
+===Acylureidopeniciliny===
+*jejich spektrum účinku je jěště širší než ticarcilinu,
+*nejsou odolné vůči β-laktamázám.
 ;Piperacilin
 [[Soubor:piperacilin.png |náhled| Piperacilin]]
-* účinný zejména vůči enterokokům, ''Pseudomonas aeruginosa'',
-* u těžkých infekcí se jejich účinek zesiluje kombinací s [[aminoglykosidy]].
-== Inhibitory betalaktamáz ==
+*účinný zejména vůči enterokokům, ''Pseudomonas aeruginosa'',
+*u těžkých infekcí se jejich účinek zesiluje kombinací s [[aminoglykosidy]].
+==Inhibitory betalaktamáz==
 β-laktamázy jsou enzymy, které štěpí betalaktamová antibiotika a vytváří tak na ně rezistenci. Proto jsou podávána s inhibitory β-laktamáz, což rozšiřuje jejich antimikrobiální spektrum.
 {{Podrobnosti|Inhibitory betalaktamáz}}
 <noinclude>
-== Odkazy ==
+==Odkazy==
-=== Související články ===
+===Související články===
-* [[Antibiotika]]
-* [[Betalaktamová antibiotika]]
+*[[Antibiotika]]
-=== Externí odkazy ===
+*[[Betalaktamová antibiotika]]
-* [[wikipedia:cs:Peniciliny|Peniciliny (česká wikipedie)]]
-* [[wikipedia:en:Penicillin|Penicillin (anglická wikipedie)]]
+===Externí odkazy===
-=== Zdroj ===
+*[[wikipedia:cs:Peniciliny|Peniciliny (česká wikipedie)]]
+*[[wikipedia:en:Penicillin|Penicillin (anglická wikipedie)]]
+===Zdroj===
 * {{Citace
 |typ = web
@@ Řádek 224: / Řádek 259: @@
 |url = http://jirben.wz.cz
 }}
-=== Reference ===
+===Reference===
 <references />
 </noinclude>