Nitroimidazolová antibiotika
Nitroimidazolová antibiotika tvoří skupinu antibiotik chemicky odvozených od imidazolu. Řadíme mezi ně metronidazol
, nimorazol a tinidazol.
Struktura[upravit | editovat zdroj]
Jedná se o izomery imidazolu obsahující jednu nitroskupinou. [1]
Mechanismus účinku[upravit | editovat zdroj]
Mechanismus účinku spočívá ve vytvoření reaktivních meziproduktů při redukci nitroskupiny. Tyto meziprodukty způsobují přerušení řetězce DNA. To vysvětluje jejich antimikrobiální, ale i mutagenní efekt (kancerogenní při pokusu na zvířatech). Díky dobrému zásobení lidské buňky kyslíkem a penetrační bariéře jaderné membrány jsou lidské buňky vůči tomuto účinku více odolné. [2]
Antimikrobiální spektrum[upravit | editovat zdroj]
- obligátně anaerobní bakterie (s výjimkou aktinomycet).
- na protozoa (Entamoeba histolytica, Trichomonas vaginalis, Giardia lamblia)
Typ účinku je baktericidní. [2]
Farmakokinetika[upravit | editovat zdroj]
Metronidazol se při perorálním podání rychle a kompletně resorbuje, při vaginální aplikaci je resorpce pomalejší a čítá 20–50 %. Vazba na plazmatické bílkoviny je velice nízká. V játrech se oxiduje a glukuroniduje. Malé množství se redukuje bakteriemi střevní flóry. Metabolity jsou vylučovány močí a biologický poločas je 6–10 hodin. Při onemocnění jater může dojít ke zpožděné eliminaci. [2]
Indikace[upravit | editovat zdroj]
- anaerobní infekce (také při eradikaci Helicobacter pylori), při pseudomembranosní kolitidě pouze tehdy, pokud není možnost léčby
- trichomoniáza a bakteriální vaginózy
- všechny formy amebiázy
- střevní infekce způsobené lambliemi
- perioperační profylaxe při velkých gynekologických operacích a při operacích tlustého střeva
- na základě imunosupresivního účinku možné použití při terapii Crohnovy choroby
Metronidazol a eradikace Helicobacter pylori[upravit | editovat zdroj]
Ačkoliv Helicobacter pylori je in vitro citlivý vůči řadě antibakteriálních látek, je jeho eradikace v žaludeční sliznici obtížná. Sedmidenní trojkombinace léků k eradikaci H. pylori zahrnuje inhibitor protonové pumpy + 2 antibiotika.
Možné kombinace léčiv[upravit | editovat zdroj]
- inhibitory protonové pumpy + klarithromycin + amoxicilin (tzv. francouzská trojkombinace)
- inhibitory protonové pumpy + klarithromycin + metronidazol
Ukázalo se, že francouzská kombinace vykazuje lepší výsledky. Při kombinaci s metronidazolem je vyšší riziko rezistence (30–50 %).
Metronidazol při léčbě Crohnovy choroby[upravit | editovat zdroj]
Při terapii Crohnovy nemoci je lékem první volby mesalazin, ale ve druhé volbě je lékem volby metronidazol, především při perianálních píštělích.
Metronidazol při léčbě amebiázy[upravit | editovat zdroj]
Při amebiáze je metronidazol lékem první volby, v dávce třikrát denně 750 mg 3–5 dnů, v těžších případech 10 dnů. [2]
Kontraindikace[upravit | editovat zdroj]
Nitroimidazolová antibiotika jsou kontraindikována v těhotenství. Při kojení nejsou též vhodná, protože přecházejí do mateřského mléka. [2]
Dávkování[upravit | editovat zdroj]
| Účinná látka | Denní dávka |
|---|---|
| Metronidazol |
1200 mg |
| Tinidazol |
1000 mg |
| Nimorazol |
1000 mg |
Léčba by neměla trvat déle než 10 dnů. V případě porušené funkce jater je třeba dávku redukovat.[2]
Nežádoucí účinky[upravit | editovat zdroj]
Nežádoucí účinky jsou závislé na výši podané dávky. Mezi časté paří gastrointestinální poruchy nebo kovová pachuť v ústech. Při vyšších dávkách se mohou vyskytnout bolesti hlavy, vertigo, parestézie, exantém a vzácně reverzibilní leukopenie. [2]
Interakce[upravit | editovat zdroj]
Metronidazol zesiluje účinek a snižuje eliminaci:
- orálních antikoagulancií
- fenytoinu
- fluorouracilu
- lithiových iontů
Cimetidin zpomaluje eliminaci metronidazolu. Fenytoin a fenobarbital urychlují eliminaci metronidazolu. [2]
Odkazy[upravit | editovat zdroj]
Externí odkazy[upravit | editovat zdroj]
Související články[upravit | editovat zdroj]
Reference[upravit | editovat zdroj]
- ↑ EVERYKING,. Nitroimidazole [online]. [cit. 2015-06-17]. <https://en.wikipedia.org/wiki/Nitroimidazole>.
- ↑ a b c d e f g h MUTSCHLER, Ernst, Gerd GEISSLINGER a Heyo K KROEMER, et al. Arzneimittelwirkungen : Lehrbuch der Pharmakologie und Toxikologie. 8. přepracované vydání. Wissenschaftliche Verlagsges. 2001. s. 644-647; 820-822; 866-867. ISBN 3804717632.
Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]
- LÜLLMANN, Heinz a Klaus MOHR. Barevný atlas farmakologie. 4. vydání. Praha : Grada, 2012. ISBN 9788024739083.
