Dyspepsie

Dyspepsie je souhrnné označení pro různé trávící obtíže, které se objevují především při chorobách gastrointestinálního traktu. Patří sem mj. pocit plnosti v břiše, plynatost, nevolnost, zvracení, průjem či zácpa.

Dyspepsii lze dělit podle řady kritérií, podle příčiny rozlišujeme dyspepsii funkční, organickou a sekundární.

Funkční dyspepsii můžeme dělit na horní funkční dyspepsii a dolní funkční dyspepsii.

			Článek neobsahuje vše, co by měl.
			Můžete se přidat k jeho autorům a doplnit jej.
			O vhodných změnách se lze poradit v diskusi.

Horní funkční dyspepsie

[ ✎ upravit vložený článek ]

Horní funkční dyspepsie se projevuje jako bolest nebo dyskomfort v epigastriu, zpravidla vázané na příjem potravy, trvající déle než měsíc, se symptomy přítomnými po více než 25 % této doby, zároveň nesmí být přítomny klinické, biochemické, endoskopické či jiné známky organického onemocnění.

Etiologie

• Zřejmě generalizovaná autonomní porucha (poruchy motility na různých etážích trávicí trubice, viscerální hypersensitivita), nejasná úloha Helicobacter pylori, velký význam mají faktory psychosociální (stres, anxieta, psychotrauma).

Klinický obraz

1. Ulcer-like dyspepsia – bolesti v epigastriu jako dominující symptom.
2. Dysmotility-like dyspepsia – pocity plnosti a tlaku v epigastriu, pocity časné sytosti, špatného trávení, nauzea.

• Spouštěcím mechanismem může být stresová situace, někdy je závislost na příjmu potravy nebo jiné specifické činnosti.
• Pacienti často popisují současné bolesti svalů, cefaleu, dráždivý měchýř, poruchy spánku a deprese.
• Proti funkčnosti potíží svědčí bolesti mimo střední čáru (ev. s konkrétní propagací), potíže i v noci.

Alarmující příznaky svědčící pro organicitu potíží

1. Známky krvácení do GITu (anémie, zjevné krvácení),
2. dysfagie,
3. persistentní zvracení,
4. hubnutí,
5. palpační nález na břiše,
6. lymfadenopathie,

• rizikovým faktorem je věk nad 45 let (karcinom žaludku).

Diagnostika

1. Per exclusionem (po vyloučení organického onemocnění – VCHGD, GER, cholelithiasa, chronická pankreatitida, karcinom pankreatu).
2. Anamnéza, fyzikální vyšetření, laboratoř, zobrazovací metody:
   1. KO + diff, FW, mineralogram, moč chemicky + sediment, ev. JT, amylasy, renální funkce,
   2. UZ břicha.
3. V přítomnosti alarmujících symptomů se provádí gastroskopie.

Léčba

• Základem je edukace pacienta s ujištěním, že jde o benigní onemocnění, až 80 % odpovídá na placebo, možno doplnit psychotherapií, nutná jsou režimová opatření (dieta, nekouřit, nepít alkohol, neužívat ulcerogenní léky, …),

1. ulcer-like dyspepsia – léčebný pokus s podáváním omeprazolu nebo H2 blokátory,
2. dysmotility-like dyspepsia – prokinetikum (metoklopramid, domperidon, cisaprid).

• Při neodpovídavosti na tuto terapii se provede horní endoskopie:
  • průkaz HP → eradikační léčba,
  • neprokáže-li organický původ obtíží → pokračování symptomatické léčby vč. antidepresiv.

Dolní funkční dyspepsie

[ ✎ upravit vložený článek ]

Dolní funkční dyspepsie je označována též jako syndrom dráždivého tračníku. Jde o alespoň 12 týdnů z předchozího roku trvající bolesti či dyskomfort, které:

1. se zmírňují nebo vymizí po defekaci;
2. jsou spojeny se změnou frekvence a/nebo charakteru stolice.

• Diagnózu dráždivého tračníku dále podporují pocity nutkání na stolici, pocit nedokonalého vyprázdnění, pasáž hlenu, nadmutí a rozepětí břicha, obtíže zpravidla pacienty nebudí ze spánku.
• Etiopatogeneze je stejná jako u horní funkční dyspepsie.

Klinický obraz

• Bolest břicha a dyskomfort, zácpa, průjem, pocit nedostatečného vyprázdnění.
• Alarmující příznaky a rizikové faktory jsou:

1. věk nad 50 let (kolorektální karcinom),
2. teplota,
3. váhový úbytek,
4. příměs krve či hnisu ve stolici,
5. steatorhea,
6. dehydratace.

Diagnostika

• Per exclusionem (v dif. dg. vyloučit především kolorektální karcinom, divertikulární chorobu tlustého střeva, IBD (Inflammatory Bowel Disease – Nespecifický střevní zánět), střevní infekce).
• Anamnéza, fyzikální vyšetření, laboratorní vyšetření (jako u horních dyspepsií) + vyšetření stolice (OK, kultivace, parazitologie), zobrazovací techniky (UZ).
• Koloskopie není indikována, působí však pozitivně ve smyslu uklidnění kancerofóbního pacienta.

Léčba

1. Při dominanci průjmu – test s vyloučením laktosy v potravě, antidiaroika, přídavek solubilní vlákniny.
2. Při dominanci zácpy – režimová opatření (dostatečná hydratace, solubilní vláknina, defekační stereotypy), někdy je nutno podat laxativa.
3. Bolestivá symptomatologie – spasmolytika (pinaverin…).

• Podání antidiaroik i laxativ je třeba pečlivě zvážit a sledovat možné nežádoucí účinky.

Odkazy

Použitá literatura

• Maxdorf. Velký lékařský slovník : Coombsův šelest [online]. Maxdorf, [cit. 2016-02-26]. <http://lekarske.slovniky.cz/pojem/dyspepsie>.

Zdroj

• PASTOR, Jan. Langenbeck's medical web page [online]. [cit. 2010]. <https://langenbeck.webs.com/>.