Exacerbace CHOPN a astmatu: Porovnání verzí
(tvorba) |
(prolink) |
||
(Není zobrazeno 5 mezilehlých verzí od 3 dalších uživatelů.) | |||
Řádek 11: | Řádek 11: | ||
__TOC__ | __TOC__ | ||
=CHOPN= | ==CHOPN== | ||
'''[[CHOPN|Chronická obstrukční plicní nemoc]]''' ''(CHOPN'') je preventantabilní onemocnění postihující bronchy a plicní parenchym, které vzniká na podkladě abnormální [[Zánět|zánětlivé reakce]] na vdechované noxy. Je pro něj zároveň charakteristická jen částečně reverzibilní bronchiální obstrukce. Toto onemocnění má zároveň i '''systémové dopady''', např. v podobě častého rozvoje [[Srdeční selhání (interna)|pravostranné srdeční nedostatečnosti]]. | '''[[CHOPN|Chronická obstrukční plicní nemoc]]''' ''(CHOPN'') je preventantabilní onemocnění postihující bronchy a plicní parenchym, které vzniká na podkladě abnormální [[Zánět|zánětlivé reakce]] na vdechované noxy. Je pro něj zároveň charakteristická jen částečně reverzibilní bronchiální obstrukce. Toto onemocnění má zároveň i '''systémové dopady''', např. v podobě častého rozvoje [[Srdeční selhání (interna)|pravostranné srdeční nedostatečnosti]]. | ||
=Astma= | CHOPN dělíme do několika [[Fenotyp|fenotypových]] tříd – fenotyp '''bronchitický''', '''emfyzematický''', '''CHOPN s bronchiektáziemi''', '''overlap CHOPN a bronchiálního astmatu''', fenotyp '''frekventních exacerbací''' (alespoň dvě akutní exacerbace s nutností podání [[Antibiotika|ATB]] anebo [[Kortikosteroidy (rozcestník)|kortikosteroidů]] za rok) a fenotyp '''plicní kachexie'''. | ||
==Astma== | |||
'''[[Astma|Asthma bronchiale]]''' charakterizuje '''chronická zánětlivá reakce''', '''remodelace''' a '''hyperreaktivita bronchů''' s variabilní a zcela reverzibilní obstrukcí dýchacích cest. Většinou má zánět [[Eozinofilní granulocyt|eozionofilní]] charakter. Dle úrovně kontroly můžeme asthma bronchiale dělit následovně: | '''[[Astma|Asthma bronchiale]]''' charakterizuje '''chronická zánětlivá reakce''', '''remodelace''' a '''hyperreaktivita bronchů''' s variabilní a zcela reverzibilní obstrukcí dýchacích cest. Většinou má zánět [[Eozinofilní granulocyt|eozionofilní]] charakter. Dle úrovně kontroly můžeme asthma bronchiale dělit následovně: | ||
{| class="wikitable" | {| class="wikitable" | ||
Řádek 39: | Řádek 40: | ||
| style="text-align:center;" | Astma pod nedostatečnou kontrolou | | style="text-align:center;" | Astma pod nedostatečnou kontrolou | ||
| style="text-align:center;" | alespoň 3 znaky | | style="text-align:center;" | alespoň 3 znaky | ||
|} | |} | ||
Řádek 53: | Řádek 51: | ||
'''Exacerbaci CHOPN''' charakterizuje '''zhoršení obvyklých obtíží''' nemocného (tj. změna tíže {{Symptom|dušnost|dušnosti}}, změna charakteru {{Symptom|kašel|kašle}}) nad úroveň denního kolísání, a která často vede ke změně léčby; dominuje kašel, změna charakteru a množství vykašlávaného sputa, dále si pacient může stěžovat na pocit „{{Symptom|stažení na hrudníku}}“, celkovou {{Symptom|únava|únavu}} a {{Symptom|zhoršení výkonnosti}}, často se jedná o pacienty s dalšími komorbiditami. | '''Exacerbaci CHOPN''' charakterizuje '''zhoršení obvyklých obtíží''' nemocného (tj. změna tíže {{Symptom|dušnost|dušnosti}}, změna charakteru {{Symptom|kašel|kašle}}) nad úroveň denního kolísání, a která často vede ke změně léčby; dominuje kašel, změna charakteru a množství vykašlávaného sputa, dále si pacient může stěžovat na pocit „{{Symptom|stažení na hrudníku}}“, celkovou {{Symptom|únava|únavu}} a {{Symptom|zhoršení výkonnosti}}, často se jedná o pacienty s dalšími komorbiditami. | ||
'''Asthma bronchiale''' má velice variabilní klinický obraz zahrnující hvízdavé dýchání s pískoty, {{Symptom|dušnost}} (převážně expirační, často v noci nebo nad ránem), nespecifické {{Symptom|bolest na hrudi| bolesti na hrudi}}, {{Symptom|dráždivý kašel}} (u některých pacientů jediný příznak, označujeme pak jako ''astmatický ekvivalent''). O exacerbaci astmatu mluvíme, pokud se příznaky progresivně zhoršují v řádu posledních dní. V případě, že si pacient stěžuje na silnou dušnost a déle než 24 hodin nereaguje na běžnou léčbu, mluvíme o ''status asthmaticus'', který je již často doprovázen {{Symptom|cyanóza|cyanózou}} a | '''Asthma bronchiale''' má velice variabilní klinický obraz zahrnující hvízdavé dýchání s pískoty, {{Symptom|dušnost}} (převážně expirační, často v noci nebo nad ránem), nespecifické {{Symptom|bolest na hrudi| bolesti na hrudi}}, {{Symptom|dráždivý kašel}} (u některých pacientů jediný příznak, označujeme pak jako ''astmatický ekvivalent''). O exacerbaci astmatu mluvíme, pokud se příznaky progresivně zhoršují v řádu posledních dní. V případě, že si pacient stěžuje na silnou dušnost a déle než 24 hodin nereaguje na běžnou léčbu, mluvíme o ''status asthmaticus'', který je již často doprovázen {{Symptom|cyanóza|cyanózou}} a [[Respirační insuficience|respirační insuficiencí]]. | ||
==Diferenciální diagnostika== | ==Diferenciální diagnostika== | ||
Řádek 66: | Řádek 64: | ||
* známé [[Alergie|alergie]] | * známé [[Alergie|alergie]] | ||
* zda se pacient již léčí na pneumologii/alergologii | * zda se pacient již léčí na pneumologii/alergologii | ||
* cílený dotazy na medikaci (parasympatolytika – {{HVLP|Atrovent}}; beta-2 mimetika – {{HVLP|Ventolin}}, {{HVLP|Buventol}}; inhalační [[Kortikosteroidy (rozcestník)|kortikosteroidy]]; {{HVLP|theofylin}} | * cílený dotazy na medikaci (parasympatolytika – {{HVLP|Atrovent}}; beta-2 mimetika – {{HVLP|Ventolin}}, {{HVLP|Buventol}}; inhalační [[Kortikosteroidy (rozcestník)|kortikosteroidy]]; {{HVLP|theofylin}} (resp. kombinované preparáty – {{HVLP|Berodual}}, {{HVLP|Everio}}, {{HVLP|Seretide}}, {{HVLP|Bemrist}} a další) | ||
* dotaz na expozici alergenům, toxickým noxám doma/v pracovním prostředí | * dotaz na expozici alergenům, toxickým noxám doma/v pracovním prostředí | ||
* epidemiologická anamnéza | * epidemiologická anamnéza | ||
Řádek 72: | Řádek 70: | ||
| '''2. Fyzikální vyšetření''' | | '''2. Fyzikální vyšetření''' | ||
| | | | ||
* viz KO | * viz KO | ||
* dále známky infektu | |||
* u CHOPN i asthma bronchiale spastické fenomény ({{Symptom|pískoty}}, {{Symptom|vrzoty}}, prodloužené expirium) | * u CHOPN i asthma bronchiale spastické fenomény ({{Symptom|pískoty}}, {{Symptom|vrzoty}}, prodloužené expirium) | ||
* zapojení pomocných dýchacích svalů | * zapojení pomocných dýchacích svalů | ||
* {{Cave| u asthma bronchiale tzv. tichá plíce (alarmující příznak)}} | |||
* {{Cave| u asthma bronchiale poruchy vědomí a cyanóza pozdní příznak (nutná hospitalizace na JIP, neinvazivní plicní ventilace/orotracheální intubace)}} | * {{Cave| u asthma bronchiale poruchy vědomí a cyanóza pozdní příznak (nutná hospitalizace na JIP, neinvazivní plicní ventilace/orotracheální intubace)}} | ||
|- | |- | ||
Řádek 104: | Řádek 104: | ||
|- | |- | ||
| 4. | | 4. | ||
| Nebulizace bronchodilatancí, např. {{HVLP|salbutamol}} 2 ml nebo {{HVLP|fenoterol}} + {{HVLP|ipratropium}} 2 ml v 2 ml F1/1, inhalovat cca 15 minut, dle stavu možné opakovat | | Nebulizace bronchodilatancí, např. {{HVLP|salbutamol}} 2 ml nebo {{HVLP|fenoterol}} + {{HVLP|ipratropium}} 2 ml v 2 ml F1/1, inhalovat cca 15 minut, dle stavu možné opakovat každou 1 hodinu. Výhodná je taktéž kombinace s magnesiem, např. {{HVLP|fenoterol}} + {{HVLP|ipratropium}} ({{HVLP|Berodual}}) 2 ml + MgSO4 10% 1 ampule. | ||
|- | |- | ||
| 5. | | 5. | ||
Řádek 110: | Řádek 110: | ||
|- | |- | ||
| 6. | | 6. | ||
| Při nemožnosti inhalačního podání bronchodilatancií lze podat i.v. | | Při nemožnosti inhalačního podání bronchodilatancií lze podat i.v. {{HVLP|terbutalin|ATC=R03AC03}} ({{HVLP|Bricanyl}}) až 1 ml velmi pomalu, při nemožnosti i.v. lze podat i s.c. max 0,5 ml; dle stavu možné za několik hodin opakovat. | ||
|- | |- | ||
| 7. | | 7. | ||
| Podávání {{HVLP|theofylin | | Podávání {{HVLP|theofylinu|vyhledej=theofylin}} je již považováno za obsoletní, nahrazeno podáváním MgSO4 10% nebo 20% roztok jedna ampule do 100 ml F1/1. Obecně při nutnosti podání infuze vhodné zároveň podat MgSO4 pro mírný spasmolytický účinek a jako prevenci arytmie při [[Hypokalémie|hypokalemii]]. | ||
|- | |- | ||
| 8. | | 8. | ||
| Opakovaně kontrolujeme acidobazickou rovnováhu pomocí Astrup každou 1 hodinu. | | Opakovaně kontrolujeme acidobazickou rovnováhu pomocí '''Astrup''' každou 1 hodinu. | ||
|- | |- | ||
| 9. | | 9. | ||
Řádek 122: | Řádek 122: | ||
|- | |- | ||
| 10. | | 10. | ||
| [[Glukokortikoidy]] lze podat p.o. i i.v., rychlost nástupu účinku není příliš rozdílná. U exacerbace asthmatu podáváme vždy | | [[Glukokortikoidy]] lze podat p.o. i i.v., rychlost nástupu účinku není příliš rozdílná. U exacerbace asthmatu podáváme vždy. U CHOPN, pokud není zlepšení po podání bronchodilatancií. U lehčí exacerbace asthmatu postačuje 40–60 mg {{HVLP|Prednisonu|vyhledej=Prednison}} p.o. (u CHOPN postačuje i dávka 20–40 mg), v případě těžšího stavu možné podat methylprednisolon ({{HVLP|Solumedrol}}) 250 mg i.v. Většinou pokračujeme v podávání glukokortikoidů dalších 3–5 dní. | ||
|- | |- | ||
| 11. | | 11. | ||
| U exacerbace CHOPN při elevaci CRP, hnisavém sputu, {{Symptom|horečka|febrilii}}, empiricky ATB např. {{HVLP|amoxicilin-klavulanát}} 1,2 g i.v. každých 8 hodin. nebo {{HVLP|cefuroxim}} 1,5 g i.v. každých 6 hod nebo {{HVLP|klaritromycin}} 500 mg každých 12 hod., {{Cave| [[Fluorochinolony]] | | U exacerbace CHOPN při elevaci CRP, hnisavém sputu, {{Symptom|horečka|febrilii}}, empiricky ATB např. {{HVLP|amoxicilin-klavulanát}} 1,2 g i.v. každých 8 hodin. nebo {{HVLP|cefuroxim}} 1,5 g i.v. každých 6 hod nebo {{HVLP|klaritromycin}} 500 mg každých 12 hod., {{Cave|{{HVLP|[[Fluorochinolony]]|ATC=S01AE}} nepodávat jako první volbu!}} | ||
|- | |- | ||
| 12. | | 12. | ||
| Většinu pacientů lze s uvedenými postupy zaléčit ambulantně, pokud není ambulantní léčba úspěšná nebo je pacient v těžkém stavu, viz výše, volíme hospitalizaci na JIP, kde je možnost [[Umělá plicní ventilace|ventilační podpory]]. | | Většinu pacientů lze s uvedenými postupy zaléčit ambulantně, pokud není ambulantní léčba úspěšná nebo je pacient v těžkém stavu, viz výše, volíme hospitalizaci na JIP, kde je možnost [[Umělá plicní ventilace|ventilační podpory]]. | ||
|} | |} | ||
==Zdroje== | |||
* '''Autor článku: MUDr. Jan Habásko''' | |||
* '''Kontrola a doplnění: MUDr. Jan Bartoška (Pneumologická klinika 2.LF UK a FN Motol)''' | |||
* KŘÍŽOVÁ, Jarmila. Jak přežít (nejen) první službu (nejen) na JIP. Jessenius. Praha: Maxdorf, [2023]. ISBN 978-80-7345-765-5. | |||
* SOUČEK, Martin; MASOPUST, Jan a MOKRÁ, Dana. Naléhavé stavy z pohledu internisty: praktické postupy. Praha: Grada Publishing, 2022. ISBN 9788027133369. | |||
* WIDIMSKÝ, Petr a RYCHLÍK, Ivan. Vnitřní lékařství: pro studenty a lékaře ve společném interním kmeni. Jessenius. Praha: Maxdorf, [2023]-. ISBN 978-80-7345-780-8. | |||
* VACHEK, Jan; MOTÁŇ, Vít; ZAKIYANOV, Oskar; MOTÁŇ, Jiří; CIFERSKÁ, Hana et al. Akutní stavy ve vnitřním lékařství. 2. vydání. Jessenius. Praha: Maxdorf, [2022]. ISBN 978-80-7345-746-4. | |||
* Up-to-date | |||
{{Kvíz|Exacerbace CHOPN a astmatu}} | {{Kvíz|Exacerbace CHOPN a astmatu}} |
Aktuální verze z 26. 1. 2025, 21:44
![]() | ||||
Toto je výukový text pro pregraduální studium zveřejněný v otevřeném prostředí. Nejde o oficiální doporučené postupy. | ||||
Více podrobností najdete na stránce Vyloučení odpovědnosti. | ||||
CHOPN[upravit | editovat zdroj]
Chronická obstrukční plicní nemoc (CHOPN) je preventantabilní onemocnění postihující bronchy a plicní parenchym, které vzniká na podkladě abnormální zánětlivé reakce na vdechované noxy. Je pro něj zároveň charakteristická jen částečně reverzibilní bronchiální obstrukce. Toto onemocnění má zároveň i systémové dopady, např. v podobě častého rozvoje pravostranné srdeční nedostatečnosti.
CHOPN dělíme do několika fenotypových tříd – fenotyp bronchitický, emfyzematický, CHOPN s bronchiektáziemi, overlap CHOPN a bronchiálního astmatu, fenotyp frekventních exacerbací (alespoň dvě akutní exacerbace s nutností podání ATB anebo kortikosteroidů za rok) a fenotyp plicní kachexie.
Astma[upravit | editovat zdroj]
Asthma bronchiale charakterizuje chronická zánětlivá reakce, remodelace a hyperreaktivita bronchů s variabilní a zcela reverzibilní obstrukcí dýchacích cest. Většinou má zánět eozionofilní charakter. Dle úrovně kontroly můžeme asthma bronchiale dělit následovně:
Úroveň kontroly | Denní příznaky | Omezení aktivity | Noční příznaky | Potřeba úlevových léků |
---|---|---|---|---|
Astma pod kontrolou (všechny znaky) | ≤2x/týden | žádné | žádné | ≤2x/týden |
Astma pod částečnou kontrolou (kterýkoliv znak) | >2x/týden | jakékoliv | jakékoliv | >2x/týden |
Astma pod nedostatečnou kontrolou | alespoň 3 znaky |
Zde uváděna exacerbace CHOPN a astma bronchiale společně z toho důvodu, že se iniciální léčba v ambulantních podmínkách de facto neliší.
Etiologie[upravit | editovat zdroj]
Nejčastější příčinou exacerbace CHOPN je bakteriální nebo virová infekce (H. influenzae, S. pneumoniae, M. catarrhalis, P. aeruginosa, rhinoviry, adenoviry, influenza, SARS-CoV-2) či vystavení noxám ve znečištěném vzduchu. Exacerbace/záchvat astmatu je vyvolána tzv. triggery, kterými kromě alergenů může být působení fyzikálních, chemických a emočních faktorů či jejich kombinace, v některých případech i virová nebo bakteriální infekce.
Klinický obraz[upravit | editovat zdroj]
Exacerbaci CHOPN charakterizuje zhoršení obvyklých obtíží nemocného (tj. změna tíže dušnosti, změna charakteru
kašle) nad úroveň denního kolísání, a která často vede ke změně léčby; dominuje kašel, změna charakteru a množství vykašlávaného sputa, dále si pacient může stěžovat na pocit „
stažení na hrudníku“, celkovou
únavu a
zhoršení výkonnosti, často se jedná o pacienty s dalšími komorbiditami.
Asthma bronchiale má velice variabilní klinický obraz zahrnující hvízdavé dýchání s pískoty, dušnost (převážně expirační, často v noci nebo nad ránem), nespecifické
bolesti na hrudi,
dráždivý kašel (u některých pacientů jediný příznak, označujeme pak jako astmatický ekvivalent). O exacerbaci astmatu mluvíme, pokud se příznaky progresivně zhoršují v řádu posledních dní. V případě, že si pacient stěžuje na silnou dušnost a déle než 24 hodin nereaguje na běžnou léčbu, mluvíme o status asthmaticus, který je již často doprovázen
cyanózou a respirační insuficiencí.
Diferenciální diagnostika[upravit | editovat zdroj]
Pneumonie, plicní embolie, akutní koronární syndrom, srdeční selhání, myokarditida, perikarditida, pneumothorax, fluidothorax. Zejména u CHOPN může být obtížné a může exacerbaci CHOPN vše z výše uvedených doprovázet
Diagnostika[upravit | editovat zdroj]
1. Anamnéza |
|
2. Fyzikální vyšetření |
|
3. Laboratorní metody |
|
4. Další vyšetření |
|
Postup[upravit | editovat zdroj]
1. | Anamnéza, fyzikální vyšetření, vitální funkce, dle stavu kontinuálně pacienta monitorujeme, včetně EKG, zajistíme žilní vstup (pokud již není zajištěn). |
2. | Oxygenoterapie, dle stavu např. nosní sondou 4 l/min, ![]() |
3. | V případě progrese stavu, resp. těžkého stavu zahájit prodýchávání pacienta běžným ambuvakem, což získá čas na další řešení, např. transport na JIP. |
4. | Nebulizace bronchodilatancí, např. salbutamol![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() |
5. | Pokud není možné podat nebulizaci, lze zvolit i podání SABA (Ventolin![]() ![]() |
6. | Při nemožnosti inhalačního podání bronchodilatancií lze podat i.v. terbutalin![]() |
7. | Podávání theofylinu![]() |
8. | Opakovaně kontrolujeme acidobazickou rovnováhu pomocí Astrup každou 1 hodinu. |
9. | ![]() |
10. | Glukokortikoidy lze podat p.o. i i.v., rychlost nástupu účinku není příliš rozdílná. U exacerbace asthmatu podáváme vždy. U CHOPN, pokud není zlepšení po podání bronchodilatancií. U lehčí exacerbace asthmatu postačuje 40–60 mg Prednisonu![]() ![]() |
11. | U exacerbace CHOPN při elevaci CRP, hnisavém sputu, ![]() ![]() ![]() ![]() |
12. | Většinu pacientů lze s uvedenými postupy zaléčit ambulantně, pokud není ambulantní léčba úspěšná nebo je pacient v těžkém stavu, viz výše, volíme hospitalizaci na JIP, kde je možnost ventilační podpory. |
Zdroje[upravit | editovat zdroj]
- Autor článku: MUDr. Jan Habásko
- Kontrola a doplnění: MUDr. Jan Bartoška (Pneumologická klinika 2.LF UK a FN Motol)
- KŘÍŽOVÁ, Jarmila. Jak přežít (nejen) první službu (nejen) na JIP. Jessenius. Praha: Maxdorf, [2023]. ISBN 978-80-7345-765-5.
- SOUČEK, Martin; MASOPUST, Jan a MOKRÁ, Dana. Naléhavé stavy z pohledu internisty: praktické postupy. Praha: Grada Publishing, 2022. ISBN 9788027133369.
- WIDIMSKÝ, Petr a RYCHLÍK, Ivan. Vnitřní lékařství: pro studenty a lékaře ve společném interním kmeni. Jessenius. Praha: Maxdorf, [2023]-. ISBN 978-80-7345-780-8.
- VACHEK, Jan; MOTÁŇ, Vít; ZAKIYANOV, Oskar; MOTÁŇ, Jiří; CIFERSKÁ, Hana et al. Akutní stavy ve vnitřním lékařství. 2. vydání. Jessenius. Praha: Maxdorf, [2022]. ISBN 978-80-7345-746-4.
- Up-to-date
Vyzkoušejte si kvíz Exacerbace CHOPN a astmatu!