Exacerbace CHOPN a astmatu: Porovnání verzí
Feedback

Z WikiSkript

(tvorba)
 
(prolink)
 
(Není zobrazeno 5 mezilehlých verzí od 3 dalších uživatelů.)
Řádek 11: Řádek 11:
__TOC__
__TOC__


=CHOPN=
==CHOPN==
'''[[CHOPN|Chronická obstrukční plicní nemoc]]''' ''(CHOPN'') je preventantabilní onemocnění postihující bronchy a plicní parenchym, které vzniká na podkladě abnormální [[Zánět|zánětlivé reakce]] na vdechované noxy. Je pro něj zároveň charakteristická jen částečně reverzibilní bronchiální obstrukce. Toto onemocnění má zároveň i '''systémové dopady''', např. v podobě častého rozvoje [[Srdeční selhání (interna)|pravostranné srdeční nedostatečnosti]].  
'''[[CHOPN|Chronická obstrukční plicní nemoc]]''' ''(CHOPN'') je preventantabilní onemocnění postihující bronchy a plicní parenchym, které vzniká na podkladě abnormální [[Zánět|zánětlivé reakce]] na vdechované noxy. Je pro něj zároveň charakteristická jen částečně reverzibilní bronchiální obstrukce. Toto onemocnění má zároveň i '''systémové dopady''', např. v podobě častého rozvoje [[Srdeční selhání (interna)|pravostranné srdeční nedostatečnosti]].  
CHOPN dělíme do několika [[Fenotyp|fenotypových]] tříd – fenotyp '''bronchitický''', '''emfyzematický''', '''CHOPN s bronchiektáziemi''', '''overlap CHOPN a bronchiálního astmatu''', fenotyp '''frekventních exacerbací''' (alespoň dvě akutní exacerbace s nutností podání [[Antibiotika|ATB]] anebo [[Kortikosteroidy (rozcestník)|kortikosteroidů]] za rok) a fenotyp '''plicní kachexie'''.


=Astma=
CHOPN dělíme do několika [[Fenotyp|fenotypových]] tříd – fenotyp '''bronchitický''', '''emfyzematický''', '''CHOPN s bronchiektáziemi''', '''overlap CHOPN a bronchiálního astmatu''', fenotyp '''frekventních exacerbací''' (alespoň dvě akutní exacerbace s nutností podání [[Antibiotika|ATB]] anebo [[Kortikosteroidy (rozcestník)|kortikosteroidů]] za rok) a fenotyp '''plicní kachexie'''.
 
==Astma==
'''[[Astma|Asthma bronchiale]]''' charakterizuje '''chronická zánětlivá reakce''', '''remodelace''' a '''hyperreaktivita bronchů''' s variabilní a zcela reverzibilní obstrukcí dýchacích cest. Většinou má zánět [[Eozinofilní granulocyt|eozionofilní]] charakter. Dle úrovně kontroly můžeme asthma bronchiale dělit následovně:
'''[[Astma|Asthma bronchiale]]''' charakterizuje '''chronická zánětlivá reakce''', '''remodelace''' a '''hyperreaktivita bronchů''' s variabilní a zcela reverzibilní obstrukcí dýchacích cest. Většinou má zánět [[Eozinofilní granulocyt|eozionofilní]] charakter. Dle úrovně kontroly můžeme asthma bronchiale dělit následovně:
{| class="wikitable"
{| class="wikitable"
Řádek 39: Řádek 40:
| style="text-align:center;" | Astma pod nedostatečnou kontrolou
| style="text-align:center;" | Astma pod nedostatečnou kontrolou
| style="text-align:center;" | alespoň 3 znaky
| style="text-align:center;" | alespoň 3 znaky
| style="text-align:center;" |
| style="text-align:center;" |
| style="text-align:center;" |
|}
|}


Řádek 53: Řádek 51:
'''Exacerbaci CHOPN''' charakterizuje '''zhoršení obvyklých obtíží''' nemocného (tj. změna tíže {{Symptom|dušnost|dušnosti}}, změna charakteru {{Symptom|kašel|kašle}}) nad úroveň denního kolísání, a která často vede ke změně léčby; dominuje kašel, změna charakteru a množství vykašlávaného sputa, dále si pacient může stěžovat na pocit „{{Symptom|stažení na hrudníku}}“, celkovou {{Symptom|únava|únavu}} a {{Symptom|zhoršení výkonnosti}}, často se jedná o pacienty s dalšími komorbiditami.  
'''Exacerbaci CHOPN''' charakterizuje '''zhoršení obvyklých obtíží''' nemocného (tj. změna tíže {{Symptom|dušnost|dušnosti}}, změna charakteru {{Symptom|kašel|kašle}}) nad úroveň denního kolísání, a která často vede ke změně léčby; dominuje kašel, změna charakteru a množství vykašlávaného sputa, dále si pacient může stěžovat na pocit „{{Symptom|stažení na hrudníku}}“, celkovou {{Symptom|únava|únavu}} a {{Symptom|zhoršení výkonnosti}}, často se jedná o pacienty s dalšími komorbiditami.  


'''Asthma bronchiale''' má velice variabilní klinický obraz zahrnující hvízdavé dýchání s pískoty, {{Symptom|dušnost}} (převážně expirační, často v noci nebo nad ránem), nespecifické {{Symptom|bolest na hrudi| bolesti na hrudi}}, {{Symptom|dráždivý kašel}} (u některých pacientů jediný příznak, označujeme pak jako ''astmatický ekvivalent''). O exacerbaci astmatu mluvíme, pokud se příznaky progresivně zhoršují v řádu posledních dní.  V případě, že si pacient stěžuje na silnou dušnost a déle než 24 hodin nereaguje na běžnou léčbu, mluvíme o ''status asthmaticus'', který je již často doprovázen {{Symptom|cyanóza|cyanózou}} a {{Symptom|respirační insuficience|respirační insuficiencí}}.  
'''Asthma bronchiale''' má velice variabilní klinický obraz zahrnující hvízdavé dýchání s pískoty, {{Symptom|dušnost}} (převážně expirační, často v noci nebo nad ránem), nespecifické {{Symptom|bolest na hrudi| bolesti na hrudi}}, {{Symptom|dráždivý kašel}} (u některých pacientů jediný příznak, označujeme pak jako ''astmatický ekvivalent''). O exacerbaci astmatu mluvíme, pokud se příznaky progresivně zhoršují v řádu posledních dní.  V případě, že si pacient stěžuje na silnou dušnost a déle než 24 hodin nereaguje na běžnou léčbu, mluvíme o ''status asthmaticus'', který je již často doprovázen {{Symptom|cyanóza|cyanózou}} a [[Respirační insuficience|respirační insuficiencí]].  


==Diferenciální diagnostika==  
==Diferenciální diagnostika==  
Řádek 66: Řádek 64:
* známé [[Alergie|alergie]]
* známé [[Alergie|alergie]]
* zda se pacient již léčí na pneumologii/alergologii
* zda se pacient již léčí na pneumologii/alergologii
* cílený dotazy na medikaci (parasympatolytika – {{HVLP|Atrovent}}; beta-2 mimetika – {{HVLP|Ventolin}}, {{HVLP|Buventol}}; inhalační [[Kortikosteroidy (rozcestník)|kortikosteroidy]]; {{HVLP|theofylin}}; resp. kombinované preparáty – {{HVLP|Berodual}}, {{HVLP|Everio}}, {{HVLP|Seretide}}, {{HVLP|Bemrist}} a další)
* cílený dotazy na medikaci (parasympatolytika – {{HVLP|Atrovent}}; beta-2 mimetika – {{HVLP|Ventolin}}, {{HVLP|Buventol}}; inhalační [[Kortikosteroidy (rozcestník)|kortikosteroidy]]; {{HVLP|theofylin}} (resp. kombinované preparáty – {{HVLP|Berodual}}, {{HVLP|Everio}}, {{HVLP|Seretide}}, {{HVLP|Bemrist}} a další)
* dotaz na expozici alergenům, toxickým noxám doma/v pracovním prostředí
* dotaz na expozici alergenům, toxickým noxám doma/v pracovním prostředí
* epidemiologická anamnéza
* epidemiologická anamnéza
Řádek 72: Řádek 70:
| '''2. Fyzikální vyšetření'''  
| '''2. Fyzikální vyšetření'''  
|  
|  
* viz KO, dále známky infektu
* viz KO
* dále známky infektu
* u CHOPN i asthma bronchiale spastické fenomény ({{Symptom|pískoty}}, {{Symptom|vrzoty}}, prodloužené expirium)
* u CHOPN i asthma bronchiale spastické fenomény ({{Symptom|pískoty}}, {{Symptom|vrzoty}}, prodloužené expirium)
* zapojení pomocných dýchacích svalů, {{Cave| u asthma bronchiale tzv. tichá plíce (alarmující příznak)}}
* zapojení pomocných dýchacích svalů
* {{Cave| u asthma bronchiale tzv. tichá plíce (alarmující příznak)}}
* {{Cave| u asthma bronchiale poruchy vědomí a cyanóza pozdní příznak (nutná hospitalizace na JIP, neinvazivní plicní ventilace/orotracheální intubace)}}
* {{Cave| u asthma bronchiale poruchy vědomí a cyanóza pozdní příznak (nutná hospitalizace na JIP, neinvazivní plicní ventilace/orotracheální intubace)}}
|-
|-
Řádek 104: Řádek 104:
|-
|-
| 4.
| 4.
| Nebulizace bronchodilatancí, např. {{HVLP|salbutamol}} 2 ml nebo {{HVLP|fenoterol}} + {{HVLP|ipratropium}} 2 ml v 2 ml F1/1, inhalovat cca 15 minut, dle stavu možné opakovat 1 hodinu. Výhodná je taktéž kombinace s magnesiem, např. {{HVLP|fenoterol}} + {{HVLP|ipratropium}} ({{HVLP|Berodual}}) 2 ml + MgSO4 10% 1 ampule.
| Nebulizace bronchodilatancí, např. {{HVLP|salbutamol}} 2 ml nebo {{HVLP|fenoterol}} + {{HVLP|ipratropium}} 2 ml v 2 ml F1/1, inhalovat cca 15 minut, dle stavu možné opakovat každou 1 hodinu. Výhodná je taktéž kombinace s magnesiem, např. {{HVLP|fenoterol}} + {{HVLP|ipratropium}} ({{HVLP|Berodual}}) 2 ml + MgSO4 10% 1 ampule.
|-
|-
| 5.
| 5.
Řádek 110: Řádek 110:
|-
|-
| 6.
| 6.
| Při nemožnosti inhalačního podání bronchodilatancií lze podat i.v. terbutalin {{HVLP|ATC=R03AC03}} ({{HVLP|Bricanyl}}) až 1 ml velmi pomalu, při nemožnosti i.v. lze podat i s.c. max 0,5 ml; dle stavu možné za několik hodin opakovat.
| Při nemožnosti inhalačního podání bronchodilatancií lze podat i.v. {{HVLP|terbutalin|ATC=R03AC03}} ({{HVLP|Bricanyl}}) až 1 ml velmi pomalu, při nemožnosti i.v. lze podat i s.c. max 0,5 ml; dle stavu možné za několik hodin opakovat.
|-
|-
| 7.
| 7.
| Podávání {{HVLP|theofylin|theofylinu}} je již považováno za obsoletní, nahrazeno podáváním MgSO4 10% nebo 20% roztok jedna ampule do 100 ml F1/1. Obecně při nutnosti podání infuze vhodné zároveň podat MgSO4 pro mírný spasmolytický účinek a jako prevenci arytmie při [[Hypokalémie|hypokalemii]].
| Podávání {{HVLP|theofylinu|vyhledej=theofylin}} je již považováno za obsoletní, nahrazeno podáváním MgSO4 10% nebo 20% roztok jedna ampule do 100 ml F1/1. Obecně při nutnosti podání infuze vhodné zároveň podat MgSO4 pro mírný spasmolytický účinek a jako prevenci arytmie při [[Hypokalémie|hypokalemii]].
|-
|-
| 8.
| 8.
| Opakovaně kontrolujeme acidobazickou rovnováhu pomocí Astrup každou 1 hodinu.
| Opakovaně kontrolujeme acidobazickou rovnováhu pomocí '''Astrup''' každou 1 hodinu.
|-
|-
| 9.
| 9.
Řádek 122: Řádek 122:
|-
|-
| 10.
| 10.
| [[Glukokortikoidy]] lze podat p.o. i i.v., rychlost nástupu účinku není příliš rozdílná. U exacerbace asthmatu podáváme vždy, u CHOPN, pokud není zlepšení po podání bronchodilatancií. U lehčí exacerbace asthmatu postačuje 40–60 mg {{HVLP|Prednison|Prednisonu}} p.o. (u CHOPN postačuje i dávka 20–40 mg), v případě těžšího stavu možné podat methylprednisolon ({{HVLP|Solu-medrol}}) 250 mg i.v. Většinou pokračujeme v podávání glukokortikoidů dalších 3–5 dní.
| [[Glukokortikoidy]] lze podat p.o. i i.v., rychlost nástupu účinku není příliš rozdílná. U exacerbace asthmatu podáváme vždy. U CHOPN, pokud není zlepšení po podání bronchodilatancií. U lehčí exacerbace asthmatu postačuje 40–60 mg {{HVLP|Prednisonu|vyhledej=Prednison}} p.o. (u CHOPN postačuje i dávka 20–40 mg), v případě těžšího stavu možné podat methylprednisolon ({{HVLP|Solumedrol}}) 250 mg i.v. Většinou pokračujeme v podávání glukokortikoidů dalších 3–5 dní.
|-
|-
| 11.
| 11.
| U exacerbace CHOPN při elevaci CRP, hnisavém sputu, {{Symptom|horečka|febrilii}}, empiricky ATB např. {{HVLP|amoxicilin-klavulanát}} 1,2 g i.v. každých 8 hodin. nebo {{HVLP|cefuroxim}} 1,5 g i.v. každých 6 hod nebo {{HVLP|klaritromycin}} 500 mg každých 12 hod., {{Cave| [[Fluorochinolony]] {{HVLP|ATC=S01AE}} nepodávat jako první volbu!}}
| U exacerbace CHOPN při elevaci CRP, hnisavém sputu, {{Symptom|horečka|febrilii}}, empiricky ATB např. {{HVLP|amoxicilin-klavulanát}} 1,2 g i.v. každých 8 hodin. nebo {{HVLP|cefuroxim}} 1,5 g i.v. každých 6 hod nebo {{HVLP|klaritromycin}} 500 mg každých 12 hod., {{Cave|{{HVLP|[[Fluorochinolony]]|ATC=S01AE}} nepodávat jako první volbu!}}
|-
|-
| 12.
| 12.
| Většinu pacientů lze s uvedenými postupy zaléčit ambulantně, pokud není ambulantní léčba úspěšná nebo je pacient v těžkém stavu, viz výše, volíme hospitalizaci na JIP, kde je možnost [[Umělá plicní ventilace|ventilační podpory]].
| Většinu pacientů lze s uvedenými postupy zaléčit ambulantně, pokud není ambulantní léčba úspěšná nebo je pacient v těžkém stavu, viz výše, volíme hospitalizaci na JIP, kde je možnost [[Umělá plicní ventilace|ventilační podpory]].
|}
|}
==Zdroje==
* '''Autor článku: MUDr. Jan Habásko'''
* '''Kontrola a doplnění: MUDr. Jan Bartoška (Pneumologická klinika 2.LF UK a FN Motol)'''
* KŘÍŽOVÁ, Jarmila. Jak přežít (nejen) první službu (nejen) na JIP. Jessenius. Praha: Maxdorf, [2023]. ISBN 978-80-7345-765-5.
* SOUČEK, Martin; MASOPUST, Jan a MOKRÁ, Dana. Naléhavé stavy z pohledu internisty: praktické postupy. Praha: Grada Publishing, 2022. ISBN 9788027133369.
* WIDIMSKÝ, Petr a RYCHLÍK, Ivan. Vnitřní lékařství: pro studenty a lékaře ve společném interním kmeni. Jessenius. Praha: Maxdorf, [2023]-. ISBN 978-80-7345-780-8.
* VACHEK, Jan; MOTÁŇ, Vít; ZAKIYANOV, Oskar; MOTÁŇ, Jiří; CIFERSKÁ, Hana et al. Akutní stavy ve vnitřním lékařství. 2. vydání. Jessenius. Praha: Maxdorf, [2022]. ISBN 978-80-7345-746-4.
* Up-to-date


{{Kvíz|Exacerbace CHOPN a astmatu}}
{{Kvíz|Exacerbace CHOPN a astmatu}}

Aktuální verze z 26. 1. 2025, 21:44

CHOPN[upravit | editovat zdroj]

Chronická obstrukční plicní nemoc (CHOPN) je preventantabilní onemocnění postihující bronchy a plicní parenchym, které vzniká na podkladě abnormální zánětlivé reakce na vdechované noxy. Je pro něj zároveň charakteristická jen částečně reverzibilní bronchiální obstrukce. Toto onemocnění má zároveň i systémové dopady, např. v podobě častého rozvoje pravostranné srdeční nedostatečnosti.

CHOPN dělíme do několika fenotypových tříd – fenotyp bronchitický, emfyzematický, CHOPN s bronchiektáziemi, overlap CHOPN a bronchiálního astmatu, fenotyp frekventních exacerbací (alespoň dvě akutní exacerbace s nutností podání ATB anebo kortikosteroidů za rok) a fenotyp plicní kachexie.

Astma[upravit | editovat zdroj]

Asthma bronchiale charakterizuje chronická zánětlivá reakce, remodelace a hyperreaktivita bronchů s variabilní a zcela reverzibilní obstrukcí dýchacích cest. Většinou má zánět eozionofilní charakter. Dle úrovně kontroly můžeme asthma bronchiale dělit následovně:

Úroveň kontroly Denní příznaky Omezení aktivity Noční příznaky Potřeba úlevových léků
Astma pod kontrolou (všechny znaky) ≤2x/týden žádné žádné ≤2x/týden
Astma pod částečnou kontrolou (kterýkoliv znak) >2x/týden jakékoliv jakékoliv >2x/týden
Astma pod nedostatečnou kontrolou alespoň 3 znaky

Zde uváděna exacerbace CHOPN a astma bronchiale společně z toho důvodu, že se iniciální léčba v ambulantních podmínkách de facto neliší.

Etiologie[upravit | editovat zdroj]

Nejčastější příčinou exacerbace CHOPN je bakteriální nebo virová infekce (H. influenzae, S. pneumoniae, M. catarrhalis, P. aeruginosa, rhinoviry, adenoviry, influenza, SARS-CoV-2) či vystavení noxám ve znečištěném vzduchu. Exacerbace/záchvat astmatu je vyvolána tzv. triggery, kterými kromě alergenů může být působení fyzikálních, chemických a emočních faktorů či jejich kombinace, v některých případech i virová nebo bakteriální infekce.

Klinický obraz[upravit | editovat zdroj]

Exacerbaci CHOPN charakterizuje zhoršení obvyklých obtíží nemocného (tj. změna tíže Symptom ikona.svg dušnosti, změna charakteru Symptom ikona.svg kašle) nad úroveň denního kolísání, a která často vede ke změně léčby; dominuje kašel, změna charakteru a množství vykašlávaného sputa, dále si pacient může stěžovat na pocit „Symptom ikona.svg stažení na hrudníku“, celkovou Symptom ikona.svg únavu a Symptom ikona.svg zhoršení výkonnosti, často se jedná o pacienty s dalšími komorbiditami.

Asthma bronchiale má velice variabilní klinický obraz zahrnující hvízdavé dýchání s pískoty, Symptom ikona.svg dušnost (převážně expirační, často v noci nebo nad ránem), nespecifické Symptom ikona.svg bolesti na hrudi, Symptom ikona.svg dráždivý kašel (u některých pacientů jediný příznak, označujeme pak jako astmatický ekvivalent). O exacerbaci astmatu mluvíme, pokud se příznaky progresivně zhoršují v řádu posledních dní. V případě, že si pacient stěžuje na silnou dušnost a déle než 24 hodin nereaguje na běžnou léčbu, mluvíme o status asthmaticus, který je již často doprovázen Symptom ikona.svg cyanózou a respirační insuficiencí.

Diferenciální diagnostika[upravit | editovat zdroj]

Pneumonie, plicní embolie, akutní koronární syndrom, srdeční selhání, myokarditida, perikarditida, pneumothorax, fluidothorax. CAVE!!! Zejména u CHOPN může být obtížné a může exacerbaci CHOPN vše z výše uvedených doprovázet

Diagnostika[upravit | editovat zdroj]

1. Anamnéza
  • cílené dotazy na nikotinismus
  • známé alergie
  • zda se pacient již léčí na pneumologii/alergologii
  • cílený dotazy na medikaci (parasympatolytika – AtroventMediately: Atrovent; beta-2 mimetika – VentolinMediately: Ventolin, BuventolMediately: Buventol; inhalační kortikosteroidy; theofylinMediately: theofylin (resp. kombinované preparáty – BerodualMediately: Berodual, EverioMediately: Everio, SeretideMediately: Seretide, BemristMediately: Bemrist a další)
  • dotaz na expozici alergenům, toxickým noxám doma/v pracovním prostředí
  • epidemiologická anamnéza
2. Fyzikální vyšetření
  • viz KO
  • dále známky infektu
  • u CHOPN i asthma bronchiale spastické fenomény (Symptom ikona.svg pískoty, Symptom ikona.svg vrzoty, prodloužené expirium)
  • zapojení pomocných dýchacích svalů
  • CAVE!!! u asthma bronchiale tzv. tichá plíce (alarmující příznak)
  • CAVE!!! u asthma bronchiale poruchy vědomí a cyanóza pozdní příznak (nutná hospitalizace na JIP, neinvazivní plicní ventilace/orotracheální intubace)
3. Laboratorní metody
4. Další vyšetření
  • skiagram hrudníku v rámci diferenciální diagnostiky (plicní/kardiální/infekční etiologie)

Postup[upravit | editovat zdroj]

1. Anamnéza, fyzikální vyšetření, vitální funkce, dle stavu kontinuálně pacienta monitorujeme, včetně EKG, zajistíme žilní vstup (pokud již není zajištěn).
2. Oxygenoterapie, dle stavu např. nosní sondou 4 l/min, CAVE!!! u pacientů s hypoventilací, pokročilou CHOPN zvolit nižší průtok kyslíku 1–2 l/min, u CHOPN udržovat SpO2 88–92 %
3. V případě progrese stavu, resp. těžkého stavu zahájit prodýchávání pacienta běžným ambuvakem, což získá čas na další řešení, např. transport na JIP.
4. Nebulizace bronchodilatancí, např. salbutamolMediately: salbutamol 2 ml nebo fenoterolMediately: fenoterol + ipratropiumMediately: ipratropium 2 ml v 2 ml F1/1, inhalovat cca 15 minut, dle stavu možné opakovat každou 1 hodinu. Výhodná je taktéž kombinace s magnesiem, např. fenoterolMediately: fenoterol + ipratropiumMediately: ipratropium (BerodualMediately: Berodual) 2 ml + MgSO4 10% 1 ampule.
5. Pokud není možné podat nebulizaci, lze zvolit i podání SABA (VentolinMediately: Ventolin) nebo SAMA (BerodualMediately: Berodual) přes spacer 4 vdechy každých 15–30 minut, střídat při podání SAMA a SABA do ústupu obtíží nebo do nástupu nežádoucích účinků.
6. Při nemožnosti inhalačního podání bronchodilatancií lze podat i.v. terbutalinMediately: ATC kód R03AC03 (BricanylMediately: Bricanyl) až 1 ml velmi pomalu, při nemožnosti i.v. lze podat i s.c. max 0,5 ml; dle stavu možné za několik hodin opakovat.
7. Podávání theofylinuMediately: theofylin je již považováno za obsoletní, nahrazeno podáváním MgSO4 10% nebo 20% roztok jedna ampule do 100 ml F1/1. Obecně při nutnosti podání infuze vhodné zároveň podat MgSO4 pro mírný spasmolytický účinek a jako prevenci arytmie při hypokalemii.
8. Opakovaně kontrolujeme acidobazickou rovnováhu pomocí Astrup každou 1 hodinu.
9. CAVE!!! Sedace opiáty nebo benzodiazepiny s velkou opatrností pro riziko útlumu dechového centra
10. Glukokortikoidy lze podat p.o. i i.v., rychlost nástupu účinku není příliš rozdílná. U exacerbace asthmatu podáváme vždy. U CHOPN, pokud není zlepšení po podání bronchodilatancií. U lehčí exacerbace asthmatu postačuje 40–60 mg PrednisonuMediately: Prednison p.o. (u CHOPN postačuje i dávka 20–40 mg), v případě těžšího stavu možné podat methylprednisolon (SolumedrolMediately: Solumedrol) 250 mg i.v. Většinou pokračujeme v podávání glukokortikoidů dalších 3–5 dní.
11. U exacerbace CHOPN při elevaci CRP, hnisavém sputu, Symptom ikona.svg febrilii, empiricky ATB např. amoxicilin-klavulanátMediately: amoxicilin-klavulanát 1,2 g i.v. každých 8 hodin. nebo cefuroximMediately: cefuroxim 1,5 g i.v. každých 6 hod nebo klaritromycinMediately: klaritromycin 500 mg každých 12 hod., CAVE!!! FluorochinolonyMediately: ATC kód S01AE nepodávat jako první volbu!
12. Většinu pacientů lze s uvedenými postupy zaléčit ambulantně, pokud není ambulantní léčba úspěšná nebo je pacient v těžkém stavu, viz výše, volíme hospitalizaci na JIP, kde je možnost ventilační podpory.

Zdroje[upravit | editovat zdroj]

  • Autor článku: MUDr. Jan Habásko
  • Kontrola a doplnění: MUDr. Jan Bartoška (Pneumologická klinika 2.LF UK a FN Motol)
  • KŘÍŽOVÁ, Jarmila. Jak přežít (nejen) první službu (nejen) na JIP. Jessenius. Praha: Maxdorf, [2023]. ISBN 978-80-7345-765-5.
  • SOUČEK, Martin; MASOPUST, Jan a MOKRÁ, Dana. Naléhavé stavy z pohledu internisty: praktické postupy. Praha: Grada Publishing, 2022. ISBN 9788027133369.
  • WIDIMSKÝ, Petr a RYCHLÍK, Ivan. Vnitřní lékařství: pro studenty a lékaře ve společném interním kmeni. Jessenius. Praha: Maxdorf, [2023]-. ISBN 978-80-7345-780-8.
  • VACHEK, Jan; MOTÁŇ, Vít; ZAKIYANOV, Oskar; MOTÁŇ, Jiří; CIFERSKÁ, Hana et al. Akutní stavy ve vnitřním lékařství. 2. vydání. Jessenius. Praha: Maxdorf, [2022]. ISBN 978-80-7345-746-4.
  • Up-to-date

Checklist-icon.svg Vyzkoušejte si kvíz Exacerbace CHOPN a astmatu!