Fenotyp

Fenotyp je soubor všech definovatelných charakteristik (znaků) jedince. Fenotyp je podmíněn genotypem, epigenetickými změnami funkce genů a vlivy prostředí. V širším pojetí to jsou nejen znaky pozorovatelné a definovatelné na úrovni organismu (např. morfologické znaky jako je výška jedince, hmotnost, počet prstů atp., IQ, chování jedince a další), ale i charakteristika určité fyziologické funkce (např. krevní tlak, hladina cukru v krvi atp.), nebo biochemické funkce.

Na buněčné úrovni můžeme za odlišný fenotyp považovat např. tvar různých typů buněk (buňky kosterního svalu se liší od červených krvinek, buněk dlaždicového epitelu atd.) nebo jejich odlišnou funkci.

Na biochemické úrovni lze odlišnost fenotypů demonstrovat např. na molekulách hemoglobinů. V dospělosti je u zdravého člověka přítomen hemoglobin dospělého typu HbA (97 %) a HbA2 (2.5 %) a fetální hemoglobin HbF (0.5 %). Další fenotypické varianty hemoglobinu vznikly jako důsledek mutace a bývají provázeny různými typy hemoglobinopatií

Fenotypová variabilita, podložená genotypovou variabilitou, je základní podmínka pro procesy evoluce založené na přírodním výběru.

Faktory, které mají vliv na výsledný

Vliv gentoypu

Genotyp představuje zděděnou genetickou výbavu, která je zaznamenána v sekvenci DNA. Jedinci se shodným genotypem nemusí mít shodné fenotypové projevy. A obdobně jedinci se shodným fenotypem nemusí mít shodný genotyp.

Například hluchota je podmíněna různými faktory: jednak genetickými příčinami (s mutacemi v různých genech), chorobnými procesy (poškození hlukem) a fyzickými traumaty (zlomenina spánkové kosti).

 Podrobnější informace naleznete na stránce Genotyp.

Vliv epigenetických faktorů

Epigenetické faktory ovlivňují fenotyp bez změny genotypu. Ovlivňují expresi genů, aniž by byla ovlivněna totipotence buněk. Epigenetická informace se přenáší na buněčné úrovni z jedné generace buněk do další generace. Epigenetické děje se během vývoje jedince podílejí na buněčné diferenciaci, morfogenezi, proměnlivosti a adaptabilitě organismu.

 Podrobnější informace naleznete na stránce Epigenetika.

Vliv enviromentálních faktorů

Vlivy prostředí se mohou významně podílet na fenotypové mnohotvárnosti znaku (u multifaktoriální dědičnosti). Význam vlivu prostředí si můžeme přiblížit na lidské řeči. Téměř všichni lidé zdědili schopnost mluvit a porozumět řeči. Jakou řečí a zda budou mluvit (například děti odchované vlčí smečkou) závisí na podmínkách prostředí.

 Podrobnější informace naleznete na stránce Multifaktoriální dědičnost.

Odkazy

Související články

• Genotyp
• Genotyp a prostředí
• Epigenetika
• Multifaktoriální dědičnost
• Fenokopie
• Znaky