Prokalcitonin

Z WikiSkript

Prokalcitonin – molekulární data

V posledních letech se ve výzkumu i v klinické praxi začíná jako reaktant akutní fáze využívat prokalcitonin (PCT). Tuto bílkovinu o 116 aminokyselinách a molekulové hmotnosti 13 000 fyziologicky tvoří C buňky štítné žlázy jako prekurzor hormonu kalcitoninu. Zejména při generalizovaných bakteriálních infekcích jej však začnou produkovat i další buňky, hlavně neuroendokrinní buňky plic a střeva, ale i buňky parenchymatózních orgánů a při sepsi prakticky všechny tkáně a typy buněk[1]. Koncentrace této bílkoviny pak v plazmě prudce stoupá. PCT uvolněný při sepsi není konvertován na kalcitonin.[2] Přesný fyziologický význam prokalcitoninu není zdaleka objasněn; předpokládá se, že se podílí na regulaci zánětu a má analgetické účinky. Poločas prokalcitoninu je 1 den a po imunitní stimulaci vzrůstá jeho sérová koncentrace již během 2–3 hodin asi dvacetinásobně. Zvýšení lze pozorovat jen při generalizovaných bakteriálních, mykotických a protozoárních infekcích, neobjevuje se u virových infekcí. S méně výrazným vzestupem se lze setkat u polytraumat, popálenin a po rozsáhlých břišních operacích.

Stanovení PCT[upravit | editovat zdroj]

Provádí se vysoce citlivou imunoluminometrickou metodou, PCT-LIA (Luminescence ImmunoAssay). Jde o metodu se dvěma monoklonálními protilátkami, jednou proti C-terminální sekvenci prokalcitoninu (tzv. katakalcinu) a druhou proti centrální části prokalcitoninu (tj. proti kalcitoninu). Anti-katakalcinové protilátky jsou immobilizovány na povrchu zkumavky, anti-kalcitoninové protilátky jsou značeny luminescenční sondou (derivátem akridinu). Metoda vyžaduje luminometr, je k ní třeba 20 μl séra nebo plasmy.

Jako rychá metoda se používá imunochromatografický test na prokalcitonin (PCT-Q) v séru a plasmě. Je k němu třeba 200 μl séra nebo plasmy, výsledek je k dispozici za 30 minut. Tento test se doporučuje pro rychlou diagnostiku akutní pankreatitidy.

Orientační hodnoty PCT[upravit | editovat zdroj]

Normální hodnoty (ng/ml) < 0,5; chronické zánětlivé procesy < 0,5–1; bakteriální infekce komplikovaná systémovou reakcí 2–10; SIRS 5–20; těžké bakteriální infekce – sepse, MODS 10–1000. Při protrahované sepsi přetrvává zvýšená hladina PCT, zatímco hladiny některých jiných cytokinů klesají.[2]

Neinfekční příčiny zvýšení PCT[upravit | editovat zdroj]

Pooperační stav, mnohočetné trauma, úraz teplem, kardiogenní šok, u novorozenců prvních 48 h po porodu.[2]

Ze srovnání PCT, CRP, IL-6 a WBC vyplývá, že ukazatelem s nejvyšší senzitivitou a specificitou pro diferenciální diagnostiku infekční a neinfekční etiologie SIRS je prokalcitonin.[3]

Odkazy[upravit | editovat zdroj]

Související články[upravit | editovat zdroj]

Zdroj[upravit | editovat zdroj]

  • Se svolením autora převzato z KOCNA, Petr. GastroLab : MiniEncyklopedie laboratorních metod v gastroenterologii [online]. ©2002. Poslední revize 2011-01-08, [cit. 2011-03-04]. <http://www1.lf1.cuni.cz/~kocna/glab/glency1.htm>.

Reference[upravit | editovat zdroj]

  1. ↑ LIU, H. H., J. B. GUO a Y. GENG. Procalcitonin: present and future. Irish Journal of Medical Science (1971 -). 2015, roč. 3, vol. 184, s. 597-605, ISSN 0021-1265. DOI: 10.1007/s11845-015-1327-0.
  2. ↑ a b c ÚKBLD 1. LF a VFN Praha. Prokalcitonin : vývoj názorů na interpretaci [online]. ©2009. [cit. 2011-06-30]. <http://www.cskb.cz/res/file/akce/sjezdy/2009-Pha/ppt/B1/Kazda.pdf>.
  3. ↑ ZAZULA, R, M PRŮCHA a A SPÁLENÝ, et al. Prokalcitonin nejen v diferenciální diagnostice zánětlivé odpovědi organismu. Anest. intenziv. Med [online]. 2002, roč. 2, s. 86-91, dostupné také z <https://www.prolekare.cz/anesteziologie-intenzivni-medicina-clanek?id=27121>. 

Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]

  • SCHNEIDER, HG, et al. Procalcitonin for the clinical laboratory: a review. Pathology. 2007, vol. 39, no. 4, s. 383-90, ISSN 0031-3025 (Print), 1465-3931 (Electronic). PMID: 17676478.
  • RAU, BM, et al. Early assessment of pancreatic infections and overall prognosis in severe acute pancreatitis by procalcitonin (PCT): a prospective international multicenter study. Ann Surg. 2007, vol. 245, no. 5, s. 745-54, ISSN 0003-4932 (Print), 1528-1140 (Electronic). PMID: 17457167.
  • PURKAYASTHA, S, et al. Does serum procalcitonin have a role in evaluating the severity of acute pancreatitis? A question revisited. World J Surg. 2006, vol. 30, no. 9, s. 1713-21, ISSN 0364-2313 (Print), 1432-2323 (Electronic). PMID: 16927057.
  • DAMBRAUSKAS, Z, et al. Predicting development of infected necrosis in acute necrotizing pancreatitis. Medicina (Kaunas). 2006, vol. 42, no. 6, s. 441-9, ISSN 1010-660X (Print), 1648-9144 (Electronic). PMID: 16816537.
  • OLÁH, A, et al. Value of procalcitonin quick test in the differentiation between sterile and infected forms of acute pancreatitis. Hepatogastroenterology. 2005, vol. 52, no. 61, s. 243-5, ISSN 0172-6390 (Print). PMID: 15783040.
  • PAPACHRISTOU, GI, et al. Inflammatory markers of disease severity in acute pancreatitis. Clin Lab Med. 2005, vol. 25, no. 1, s. 17-37, ISSN 0272-2712 (Print), 1557-9832 (Electronic). PMID: 15749230.
  • YONETCI, N, et al. Is procalcitonin a reliable marker for the diagnosis of infected pancreatic necrosis?. ANZ J Surg. 2004, vol. 74, no. 7, s. 591-5, ISSN 1445-1433 (Print), 1445-2197 (Electronic). PMID: 15230799.
  • RICHÉ, FC, et al. Inflammatory cytokines, C reactive protein, and procalcitonin as early predictors of necrosis infection in acute necrotizing pancreatitis. Surgery. 2003, vol. 133, no. 3, s. 257-62, ISSN 0039-6060 (Print), 1532-7361 (Electronic). PMID: 12660636.
  • PEZZILLI, R, et al. Pancreatic involvement during the early phase of shock. JOP. 2002, vol. 3, no. 5, s. 139-43, ISSN 1590-8577 (Electronic). PMID: 12221328.
  • MÁNDI, Y, et al. Diagnostic relevance of procalcitonin, IL-6, and sICAM-1 in the prediction of infected necrosis in acute pancreatitis. Int J Pancreatol. 2000, vol. 28, no. 1, s. 41-9, ISSN 0169-4197 (Print). PMID: 11185709.
  • LÁSZLÓ, Ildikó, Domonkos TRÁSY a Zsolt MOLNÁR. Sepsis: From Pathophysiology to Individualized Patient Care. Journal of Immunology Research. 2015, vol. 2015, s. 1-13, ISSN 2314-8861. DOI: 10.1155/2015/510436.
  • FAN, Shu-Ling, Nancy S. MILLER a John LEE. Diagnosing sepsis – The role of laboratory medicine. Clinica Chimica Acta. 2016, vol. 460, s. 203-210, ISSN 0009-8981. DOI: 10.1016/j.cca.2016.07.002.
Citováno z „https://www.wikiskripta.eu/index.php?title=Prokalcitonin&oldid=428008“